Za odborářské kormidlo se postaví Středula, chce odbory silnější

Praha – Novým předákem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se na příští čtyři roky stal šéf svazu KOVO Josef Středula. Zvolili ho odboráři na sjezdu, kde získal 142 z 227 hlasů. Středula porazil svého protikandidáta, dosavadního místopředsedu ČMKOS Václava Pícla.

ČMKOS neměla lídra od podzimu, kdy její tehdejší předák Jaroslav Zavadil po svém zvolení do sněmovny odešel z funkce. Centrálu od té doby řídil právě neúspěšný Pícl. Za prvního místopředsedu ČMKOS pak delegáti vybrali šéfa odborářských legislativců Víta Samka a svůj místopředsednický post obhájila i Radka Sokolová.

Pícl: Vítěz byl předem známý 

Středula přirovnal odborovou činnost a centrálu k dobře ladícímu orchestru, který by chtěl dirigovat: „Chtěl bych, aby ČMKOS byla orchestrem skutečně toho nejlepšího zvuku, aby každý věděl, kdy má hrát potichu a kdy nahlas.“

Pícl uvedl, že jeho rozhodování o kandidatuře nebylo jednoduché. „Zvlášť když dopředu znáte vítěze,“ prohlásil po volbě. Chtěl prý vytvořit alternativu. Zvolení Středuly nebylo žádným překvapením ani pro Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Preference byly 60:40,“ uvedl v pořadu Ekonomika ČT24.

Josef Středula, nový předseda ČMKOS:

„Já se budu snažit posílit odbory. Je to má celoživotní práce a velmi mě baví a ještě víc mě baví, když můžu politikům zleva i zprava říkat, co dělají špatně. Protože mám velmi silnou a nezávislou pozici a můžu skutečně hodně udělat pro lidi, ale jak říkám, tady na ČMKOS to není o jednom člověku.“

Středula, který vstoupil do odborů před 24 lety, se už před svým zvolením nechal slyšet, že se nebude bránit razantnějším krokům. „Pokud neprosadíme to, co je pro nás zásadní, jsem připraven postavit se do čela jakéhokoliv protestu. Argumenty se budeme snažit dotáhnout do konce. Může to být i pomocí demonstrace či stávky. Nemůžeme se předem vzdát žádných nástrojů,“ prohlásil rezolutně šéf Odborového svazu KOVO. Prý nechce být ani radikální, ani umírněný.

„Nespokojenost lidí v České republice není malá a vláda dala lidem v podobě programového prohlášení velká očekávání. Pokud by ze svých předsevzetí uhnula, daly by se očekávat podobné protesty jako před dvěma lety,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Po vládě bude požadovat, aby do konce svého volebního období prosadila zvýšení minimální mzdy na 10 tisíc korun.

Josef Středula (46)

Od roku 2005 předsedá Odborovému svazu KOVO. Tento svaz má více než 127 000 členů, což z něj činí největší odborovou organizaci v Česku a jednu z nejsilnějších ve střední Evropě.

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Poté pracoval ve vítkovických železárnách a byl aktivní v odborech. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.

V posledních letech se profiloval jako výrazný kritik pravicových vlád, svaz pod jeho vedením stál v čele protestů a demonstrací organizovaných ČMKOS.

Kdo stál v čele odborů dříve 

V minulosti šéfovali největší odborové centrále muži, kteří se nakonec rozhodli vstoupit vysoké politiky. Konkrétně nynější europoslanec, předseda Senátu a poslanec českého parlamentu. 

RICHARD FALBR 

Odbory vedl od roku 1994, o tři roky později byl u šedesátitisícové demonstrace proti sociální politice tehdejší Klausovy vlády. V roce 2004 pak zamířil do Evropského parlamentu. Teď je na konci druhého funkčního období. Mezi odboráře podle svých slov stále chodí rád. 

Richard Falbr
Zdroj: ČT24/Jaroslav Hodík

MILAN ŠTĚCH 

Současný druhý nejvyšší ústavní činitel stál v čele odborů osm let. V této roli v roce 2008 spoluorganizoval hodinovou výstražnou stávku proti reformám vlády Mirka Topolánka, do které se zapojil až milion lidí. V Senátu si do předsednického křesla sedl poprvé v listopadu 2010. Mandát mu končí v říjnu. 

Milan Štěch
Zdroj: David Taneček/ČTK

JAROSLAV ZAVADIL 

Až doteď poslední šéf odborů. Funkci opustil po svém zvolení do sněmovny. Za svého působení v odborech byl častým kritikem kabinetu Petra Nečase. Předloni stál v čele stotisícové demonstrace na Václavském náměstí. Teď už místo odborářských demonstrací vystupuje za řečnickým pultem ve sněmovně. K odborům má i on pořád blízko. 

Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Středula se pokusí získat nové členy

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů zastupuje odbory třeba na jednání tripartity. Pod sebou má 29 svazů s celkem 370 tisíci členy. Jejich počet ale v posledních letech výrazně klesl. V roce 2007 ČMKOS zastupovalo přes 600 tisíc odborářů. A na svém začátku v roce 1990 dokonce pět milionů. 

I kvůli rapidnímu úbytku členů si nový předseda vytyčil jako jednu ze svých priorit zatraktivnění odborové organizace. Další prioritou odborů je boj proti rekordní nezaměstnanosti, která v březnu dosáhla 9,2 procenta. Bez práce tedy bylo necelých 550 tisíc lidí.

A jak je to s důvěrou odborů? Průzkumy veřejného mínění ukazují, že jim dlouhodobě věří mezi 30 až 40 procenty dotázaných. V posledních letech dokonce důvěra v odbory, alespoň podle výzkumů CVVM, i mírně roste. Loni v říjnu věřilo odborům 45 procent lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
08:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
12:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 13 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
včera v 19:31

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
včera v 16:24

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
včera v 11:54

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
včera v 08:23

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.