Daňové novinky 2015: Omezení paušálů a žádná jednotná sazba DPH

Praha - Ministerstvo financí navrhuje od příštího roku zavedení slevy na druhé dítě a rovněž hodlá omezit výdajové paušály. Ovšem neplánuje zavést jednotnou sazbu DPH ve výši 17,5 procenta, která byla schválena v minulosti. Resort navíc chystá také opatření proti daňovým únikům. Novinky představil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Ovšem podle jeho předchůdce Miroslava Kalouska přinesou navrhované změny vyšší přímou daňovou zátěž.

Babiš naopak počítá se zavedením třetí sazby DPH pro léky, knihy a dětskou výživu. Chce ale odložit realizaci Jednoho inkasního místa a od roku 2016 po diskuzi s odbornou veřejností zrušit koncept superhrubé mzdy a nahradit sedmiprocentní daň pro vysokopříjmové občany druhou sazbou daně.

Co Babišovo ministerstvo navrhuje?

• Zavedení slevy na druhé a další dítě

• Vrácení daňového režimu pracujících důchodců – uplatnění slevy na poplatníka

• Omezení výdajových paušálů

• Nezavedení jednotné sazby DPH 17,5 % (platný, neúčinný zákon)

• Vypuštění nadbytečné povinnosti podávat daňové přiznání z důvodu uplatnění sedmiprocentního solidárního zvýšení

• Zrušení realizace jednoho inkasního místa a plošného osvobození dividend (podílů na zisku)

• Elektronická formulářová podání, placení záloh na daň z příjmů

• Zdanění investičních fondů

• Zrušení nesystémových osvobození

• Úleva pro hypotéky zůstane zachována

• Od roku 2016 - nahrazení superhrubé mzdy a sedmiprocentního solidárního zvýšení druhou sazbou daně (nutná detailní analýza a diskuse s odbornou veřejností)

"Abychom stihli úpravy od příštího roku, tak máme zhruba jeden měsíc, abychom je začlenili do zákonů. Lze říci, že v návrzích s účinností od 2015 budou změny, které jsou nutné a nezbytné, anebo jsou to změny vyplývající z koaličních dohod, které nejsou komplikované," vysvětlila náměstkyně Simona Hornochová.

Reakce na představené novinky

Na Babišovy plány ale není pyšný jeho předchůdce Miroslav Kalousek. Ten tvrdí, že přinesou větší zátěž pro malé a střední podniky. Vadí mu i plánovaná třetí sazba: „Jedná se o výrazné zvýšení daní oproti platnému právnímu stavu a výrazné znejistění podnikatelů. Třetí sazba DPH je samozřejmě krok zpět. Znamená vyšší administrativní náklady a větší prostor k daňovým únikům.“ Změny jako nepřátelské pro podnikatele hodnotí i předseda poslaneckého klubu Úsvit Radim Fiala.

"Nemyslím si, že je to opatření proti podnikatelům. Dopadne však na určitou skupinu podnikatelů, která z toho současného nastavení měla výhodu," myslí si však partner v oddělení Daňového poradenství KPMG Jan Linhart.

Koaliční ČSSD návrhy resortu vítá. Lidovci navíc navrhnou, aby součástí změn byla i jakási daňová amnestie. Chtějí umožnit dlužníkům, aby mohli své dluhy doplatit. „Aby bylo umožněno těm, kteří neplatili řádně daně, aby se k tomu přiznali bez sankce a mohli je doplatit,“ vysvětlil předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Podle něj tím stát získá prostředky navíc a ušetří také náklady, které by vydal na odhalování daňových nedoplatků. 

Jiří Dolejš, místopředseda KSČM: "Myslím si, že to žádná daňová revoluce není a že jen mírně změní strukturu daňových příjmů. Ale rozhodně to nezlepší příjmovou stránku státního rozpočtu – aspoň na rok 2015… To, co je navrhováno, bude spíše znamenat daňový výpadek – ať už se to týká DPH nebo některých daňových úlev."

Jan Skopeček, ekonomický expert ODS: "Jsou to změny, které určitě zvedají daňové zatížení v ČR – ať už se bavíme o změnách u výdajových paušálů nebo o znovuzavedení další sazby DPH."

(Prozatímní) konec Jednoho inkasního místa?

V zákoně o zřízení Jednoho inkasního místa (JIM) se podle Hornochové ukazuje, že dlouhá doba od schválení k aplikaci zákona nemusí být pozitivní. Zákon byl totiž přijat na konci roku 2011 a mezitím řada věcí byla novelizována v jiných předpisech. „Ustanovení zákona jsou tak prakticky nepoužitelná,“ uvedla Hornochová. Důvodem zrušení JIM je podle náměstkyně mimo jiné i loňská reorganizace daňové správy a rekodifikace občanského zákoníku. Ministerstvo však na tento koncept nerezignuje.

Kompletní seznam plánů ministerstva financí najdete ZDE.

Co se týče opatření proti daňovým únikům, ministerstvo plánuje zavést on-line registrace tržeb a účtenkovou loterii. Koncem letošního roku by měla být hotová analýza chorvatského a maďarského modelu, který by úřad chtěl využít. Dále ministerstvo chce zvýšit zdanění hazardu a zdanit obecně loterie provozované prostřednictvím internetu. 

A Babiš si chce posvítit i na zdravotní pojišťovny. „Sektor zdravotnictví je velký problém, málo se do něj vidí. Nechápu, proč VZP nemůže zveřejňovat, kam co posílá,“ říká ministr financí.

Andrej Babiš, ministr financí

„Už před volbami jsme tvrdili, že náš stát nepotřebuje zvyšovat daně. Mimochodem naše daňová kvóta je relativně vysoká, jedna z nejvyšších v regionu. Vysoké jsou i náklady práce – jsme v Evropě relativně blízko Francie, která má asi nejdražší náklady na práci… Pokud přesvědčíme všechny potenciální plátce, že se nahoře neplýtvá, nekrade, tak se možná dočkáme toho, že jednou budeme všichni pyšní na to, že platíme daně.“

Nejnižší sazba DPH by mohla být 10 procent

V případě třetí sazby DPH uvažovalo podle Hornochové ministerstvo o pětiprocentní sazbě. Ovšem jen v případě léků by tak rozpočet přišel o 7,8 miliardy korun a knih o půl miliardy. Pracovně tak zvažuje desetiprocentní sazbu. U dětské výživy ministerstvo požádalo koaliční partnery o jejich názor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 6 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 20 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...