Němečtí ochránci spotřebitelů v listopadu zažalují Volkswagen

Německý svaz na ochranu spotřebitelů VZBV a německý autoklub ADAC předloží 1. listopadu soudu v Braunschweigu žalobu, jejímž prostřednictvím chtějí zákazníkům automobilového koncernu Volkswagen zajistit odškodné za emisní skandál. Informoval o tom ADAC ve svém středečním prohlášení. Volkswagen však nadále považuje zákaznické žaloby v Německu za neopodstatněné.

VZBV již v úterý uvedl, že chce získat odškodné pro zhruba dva miliony majitelů naftových vozů, které nejsou natolik šetrné k životnímu prostředí, jak automobilka v době jejich prodeje tvrdila.

VZBV a ADAC chtějí u soudu prokázat, že Volkswagen úmyslně poškodil zákazníky používáním softwaru umožňujícího manipulovat s emisemi. Cílem žaloby je stanovit precedent, který by bylo následně možné využít k řešení nároků jednotlivých zákazníků.

  • Volkswagen po vypuknutí skandálu v září 2015 přiznal, že softwarem umožňujícím podvody při testech emisí bylo po celém světě vybaveno zhruba 11 milionů vozů. 
  • Téměř o dva roky později bylo v Evropě upraveno asi 5,5 milionu z 8,5 milionu dotčených aut, z toho 1,8 milionu na domácím, tedy německém trhu.

Volkswagen zopakoval, že považuje podobné právní kroky v Německu za neopodstatněné. „Neexistuje žádný právní základ pro žaloby ze strany zákazníků v souvislosti s dieselovou tématikou v Německu,“ uvedla automobilka. Dosavadní žaloby zákazníků Volkswagenu u německých soudů jsou podle agentury DPA zatím převážně neúspěšné.

Koncern Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že software, který umožňuje manipulovat s testy emisí, nainstaloval do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě. Auta při jízdě produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech. Aféra se týká mimo jiné zhruba 1,2 milionu vozů Škoda Auto.

O odškodné nyní usilují i někteří zákazníci v ČR. Společnost Safe Diesel v pátek oznámila, že podala k Městskému soudu v Praze 8 hromadnou žalobu na koncern Volkswagen za 1050 majitelů vozů, které byly vybavené softwarem zkreslujícím výsledky emisních testů. Už dříve kvůli aféře dieselgate podala žalobu za 1375 majitelů dotčených aut. Safe Diesel vymáhá za každého vlastníka vozu, který se připojí k žalobě, náhradu 220 tisíc korun.

  • Jejich analýza vychází částečně z měření emisí, které provedl u vozů Volkswagenu německý spolkový úřad pro automobilovou dopravu.
  • Zároveň využili historické údaje o chování řidičů v Německu, aby odhadli počet kilometrů, které ročně ujedou a kam nejčastěji jezdí. Z toho vygenerovali mapu nadměrných emisí v Německu.
  • Tuto mapu pak zapracovali do simulace atmosféry, aby vymodelovali, kam emise oxidů dusíku cestovaly vzhledem k převládajícím větrům, teplotě a srážkám a kde se dostaly do vzájemné reakce s dalšími sloučeninami a vytvořily jemné částice a ozon.
  • To pak zkombinovali s hustotou osídlení, odhadli délku vystavení obyvatel v zemích EU škodlivým emisím aut v Německu a určili vliv na zdraví a předčasné úmrtí v souvislosti s délkou vystavení těmto emisím a zdravotním rizikům.

Volkswagen musí v Evropské unii v důsledku emisního skandálu svolat k úpravě kolem 8,5 milionu naftových automobilů. Firma však odmítá výzvy, aby evropské zákazníky za skandál odškodnila podobným způsobem jako zákazníky ve Spojených státech.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 23 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.