Eurozóna ještě letos poroste, pak však bude její tempo zpomalovat, odhadují evropští bankéři

Evropská centrální banka (ECB) zlepšila odhad letošního růstu eurozóny (zemí platících eurem).  V následujících dvou letech však nadále očekává postupné zpomalování. Šéf ECB Mario Draghi poukázal rovněž na ekonomická rizika spojená se „vzestupem protekcionismu“. Panují obavy, že záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku do USA rozpoutají globální obchodní válku.

Podle nejnovější prognózy ECB by mělo letošní tempo ještě zrychlit na 2,4 z dříve předpokládaných 2,3 procenta. Pokračoval by tak vzestup posledních dvou let (loni 2,3 procenta, předloni 1,8 procenta). Loňské tempo růstu v eurozóně bylo nejrychlejší od roku 2007, kdy činilo tři procenta.

Opačný směr by však mělo podle odhadů naopak nabrat hospodářství eurozóny v příštím roce (zpomalení na 1,9 procenta) a přespříštím roce (1,7 %). 

Inflace je stále pod cílem centrální banky

Draghi dále upozornil, že je nadále zapotřebí vzestup inflace podporovat stimulačními opatřeními. Hlavním cílem ECB je stabilizovat inflaci těsně pod dvěma procenty. Tento cíl je však stále daleko. V únoru inflace v eurozóně činila 1,2 procenta a byla nejníže od prosince 2016.

Analytici také upozorňují, že eurozóna sice silně roste a nezaměstnanost klesá, čelí ale i mnoha nejistotám. Je zde riziko obchodní války se Spojenými státy či nejistota po parlamentních volbách v Itálii.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání nechala základní úrokové sazby beze změny a nepřikročila ani k žádné úpravě programu nákupů cenných papírů. Z textu, který popisuje její zamýšlené kroky ale vypustila, že je připravena nákup dluhopisů zvýšit, pokud to bude nutné. Analytici považují změnu rétoriky za další krok v omezování mimořádně uvolněné měnové politiky.

ECB nakupuje dluhopisy již tři roky, aby stimulovala ekonomiku eurozóny. Ve svém čtvrtečním prohlášení uvedla, že je připravena prodloužit program i po září, pokud to bude potřeba, avšak vypustila zmínku o tom, že je připravena program rozšířit. To je sice převážně symbolický krok, avšak považovaný za první známku širší revize politiky v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 8 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...