MMF: Světová ekonomika poroste, USA ale pomaleji, než se čekalo

Světová ekonomika letos zrychlí tempo růstu na 3,5 procenta a příští rok poroste ještě mírně rychleji. V aktualizaci Světového ekonomického výhledu to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF), a potvrdil tím globální předpovědi své jarní prognózy. Proti dubnu ale MMF zhoršil odhady pro Spojené státy a zlepšil výhledy růstu v zemích eurozóny.

„Oživení globálního růstu, které jsme předpovídali v dubnu, je nyní na pevnějším základě; teď už nemáme žádnou pochybnost, že světová ekonomika nabrala na síle,“ uvedl k nejnovějšímu výhledu hlavní ekonom MMF Maurice Obstfeld.

Odhad světového růstu za loňský rok fond mírně zvýšil na 3,2 procenta z dubnových 3,1 procenta, předpověď pro příští rok ponechal na 3,6 procenta. Vyspělé ekonomiky letos zrychlí celkově růst na dvě procenta z loňských 1,7 procenta a výkon rozvíjejících se tržních ekonomik se rovněž zlepší na 4,6 procenta.

Slabší růst v USA? Podle MMF kvůli nenaplněným Trumpovým ambicím

Nezměněný globální výhled maskuje rozdílný vývoj v hlavních oblastech světa. Pro USA fond snížil letošní předpověď o 0,2 procentního bodu na 2,1 procenta a stejné tempo předpovídá i pro rok 2018 proti dubnové prognóze 2,5 procenta. Podle MMF se v tom odráží ústup od původního předpokladu, že vláda Donalda Trumpa podpoří ekonomický růst zvýšenými rozpočtovými výdaji. Oba nové odhady však zůstávají výrazně nad slabým loňským výkonem 1,6 procenta.

Eurozóna si naopak povede lépe, než fond na jaře předpovídal. Letos poroste tempem 1,9 procenta proti dubnovému odhadu 1,7 procenta a příští rok zpomalí mírněji, než se čekalo. Zlepšením odhadů pro země eura reaguje fond na překvapivě dobrý výkon předních západoevropských ekonomik v prvním čtvrtletí. MMF mírně zlepšil i předpovědi pro Japonsko, Čínu a Kanadu. Odhad pro letošní rok naproti tomu snížil pro Británii, jejíž ekonomika rostla v prvním čtvrtletí pomaleji, než se čekalo.

Rizika: Přísná politika vyspělých zemí a čínské úvěry

Z rizik, která by poslední prognózy mohla narušit, jmenoval Obstfeld zejména možné potíže v důsledku zpřísňování měnové politiky ve vyspělých zemích. Centrální banky by tak podle MMF měly s ohledem na nadále slabé inflační tlaky postupovat v tomto směru opatrně.

Dalším rizikem by podle fondu mohl být pokračující rychlý růst úvěrů v Číně, který zvyšuje rizika pro finanční stabilitu. Třetím zdrojem rizik jsou podle fondu protekcionistické kroky a reakce na ně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 2 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 21 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 23 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...