Dividenda Unipetrolu bude 8,30 koruny na akcii. Jednání valné hromady se protáhlo na půl dne

Valná hromada petrochemické společnosti Unipetrol ve středu schválila návrh představenstva na výplatu dividendy z loňského zisku 8,30 koruny na akcii. Bude tak vyšší než posledně a celkem firma vyplatí akcionářům zhruba 1,5 miliardy korun. Rozdělen bude celý nekonsolidovaný zisk mateřské Unipetrol ve výši 47 milionů korun a zbytek půjde z účtu nerozděleného zisku minulých let. Valná hromada jednala 12,5 hodiny.

Největší minoritní akcionář, společnost Paulinino Limited, za kterou stojí finanční skupina J&T, požadovala výplatu 18,50 koruny na akcii. Akcionářům by tak bylo vyplaceno téměř 3,4 miliardy korun. Po schválení návrhu představenstva firmy se o protinávrzích vůbec nehlasovalo.

Holding Unipetrol loni zvýšil čistý zisk téměř o miliardu na rekordních 7,98 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 13 procent. Tržby naopak klesly o 21 miliard na 87,8 miliardy korun. Na účtu nekonsolidovaného nerozděleného zisku minulých let má firma přes devět miliard korun.

Loni schválila valná hromada firmy dividendu 5,52 koruny na akcii. Předtím vyplatil Unipetrol dividendu naposledy za rok 2007. Rozhodným dnem pro právo na dividendu je 31. květen. Dividenda je splatná 7. září 2017, výplata končí 7. září 2021.

Unipetrol je od roku 2005 součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. PKN drží v Unipetrolu 63procentní podíl. Dalších zhruba 20 procent akcií vlastní Paulinino Limited.

Dlouhé jednání do nočních hodin

Spory vedení Unipetrolu s minoritními akcionáři v čele s firmami, které jsou spojené se skupinou J&T, celé středeční jednání akcionářů ovlivnily. Valná hromada začala v 11:00, více než dvě hodiny trvalo jen zvolení předsedy hromady Karla Dřevínka. Asi devět hodin zabral bod týkající se zprávy představenstva firmy za loňský rok. V rámci tohoto bodu přicházeli minoritní akcionáři s nejrůznějšími postoji, připomínkami a dotazy.

Mimo jiné se probírala loňská koupě neratovické společnosti Spolana. Unipetrol ji koupil zpět od polské firmy Anwil, kterou stoprocentně vlastní majoritní vlastník Unipetrolu, společnost PKN Orlen. Investoři spojení s J&T dlouhodobě tento krok kritizují a považují ho za nevýhodný. Před 22:30 nabralo jednání rychlejší spád. Akcionáři například schválili také účetní závěrky firmy.

Pauliniho Limited kritizuje Unipetrol dlouhodobě, a to nejen kvůli dividendové politice. V lednu její zástupce Pavel Muchna obvinil PKN Orlen, že Unipetrol dlouhodobě tuneluje.

Polský server Puls Biznesu v minulých dnech uvedl, že PKN zvažuje převzetí podílu firem spojených s J&T. Hodnotu Unipetrolu odhadl asi na 50 miliard korun, cenu podílu J&T na více než 11 miliard. Ekonom a poradce skupiny J&T Michal Šnobr, který na valné hromadě zastupoval společnost Entris Equity Limited, v úterý ČTK řekl, že skutečná cena podílu J&T je řádově o desítky procent vyšší. Akcionáři spojení s J&T ve středu prakticky ke všem projednaným bodům valné hromady podali protest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...