Dividenda Unipetrolu bude 8,30 koruny na akcii. Jednání valné hromady se protáhlo na půl dne

Valná hromada petrochemické společnosti Unipetrol ve středu schválila návrh představenstva na výplatu dividendy z loňského zisku 8,30 koruny na akcii. Bude tak vyšší než posledně a celkem firma vyplatí akcionářům zhruba 1,5 miliardy korun. Rozdělen bude celý nekonsolidovaný zisk mateřské Unipetrol ve výši 47 milionů korun a zbytek půjde z účtu nerozděleného zisku minulých let. Valná hromada jednala 12,5 hodiny.

Největší minoritní akcionář, společnost Paulinino Limited, za kterou stojí finanční skupina J&T, požadovala výplatu 18,50 koruny na akcii. Akcionářům by tak bylo vyplaceno téměř 3,4 miliardy korun. Po schválení návrhu představenstva firmy se o protinávrzích vůbec nehlasovalo.

Holding Unipetrol loni zvýšil čistý zisk téměř o miliardu na rekordních 7,98 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 13 procent. Tržby naopak klesly o 21 miliard na 87,8 miliardy korun. Na účtu nekonsolidovaného nerozděleného zisku minulých let má firma přes devět miliard korun.

Loni schválila valná hromada firmy dividendu 5,52 koruny na akcii. Předtím vyplatil Unipetrol dividendu naposledy za rok 2007. Rozhodným dnem pro právo na dividendu je 31. květen. Dividenda je splatná 7. září 2017, výplata končí 7. září 2021.

Unipetrol je od roku 2005 součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. PKN drží v Unipetrolu 63procentní podíl. Dalších zhruba 20 procent akcií vlastní Paulinino Limited.

Dlouhé jednání do nočních hodin

Spory vedení Unipetrolu s minoritními akcionáři v čele s firmami, které jsou spojené se skupinou J&T, celé středeční jednání akcionářů ovlivnily. Valná hromada začala v 11:00, více než dvě hodiny trvalo jen zvolení předsedy hromady Karla Dřevínka. Asi devět hodin zabral bod týkající se zprávy představenstva firmy za loňský rok. V rámci tohoto bodu přicházeli minoritní akcionáři s nejrůznějšími postoji, připomínkami a dotazy.

Mimo jiné se probírala loňská koupě neratovické společnosti Spolana. Unipetrol ji koupil zpět od polské firmy Anwil, kterou stoprocentně vlastní majoritní vlastník Unipetrolu, společnost PKN Orlen. Investoři spojení s J&T dlouhodobě tento krok kritizují a považují ho za nevýhodný. Před 22:30 nabralo jednání rychlejší spád. Akcionáři například schválili také účetní závěrky firmy.

Pauliniho Limited kritizuje Unipetrol dlouhodobě, a to nejen kvůli dividendové politice. V lednu její zástupce Pavel Muchna obvinil PKN Orlen, že Unipetrol dlouhodobě tuneluje.

Polský server Puls Biznesu v minulých dnech uvedl, že PKN zvažuje převzetí podílu firem spojených s J&T. Hodnotu Unipetrolu odhadl asi na 50 miliard korun, cenu podílu J&T na více než 11 miliard. Ekonom a poradce skupiny J&T Michal Šnobr, který na valné hromadě zastupoval společnost Entris Equity Limited, v úterý ČTK řekl, že skutečná cena podílu J&T je řádově o desítky procent vyšší. Akcionáři spojení s J&T ve středu prakticky ke všem projednaným bodům valné hromady podali protest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 10 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...