Zeman přirovnal autory devizových intervencí ke Stalinovi

Česká koruna bude podle prezidenta Miloše Zemana mírně posilovat a ustálí se na rovnovážné hodnotě kolem 25,50 koruny za euro. Zeman to uvedl na úterní debatě na Vysoké škole finanční a správní. Zároveň tvrdě kritizoval spuštění devizových intervencí v listopadu 2013 a strůjce devizových intervencí přirovnal k sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi.

Zeman byl po celou dobu devizových intervencí proti nim a usiloval o jejich zrušení. Zároveň zopakoval, že je zastáncem silné národní měny. „Nesnažme se postupovat způsobem soudruha Stalina. Ten, když mu v roce 1945 nebo 1946 ekonomičtí experti předložili návrh na kurz rublu vůči dolaru a ten návrh byl 1:50, Stalin vzal velkou červenou tužku a škrtl tu nulu. Ale nikdo to nekupoval. Stalin byl geniální ekonom a stejně geniálními ekonomy byli i ti, kdo nám vnutili devizovou intervenci,“ uvedl Zeman.

Zásah ČNB v listopadu 2013 vyvolal vlnu kritiky od části ekonomů i od politiků. Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Zopakoval dále, že za přínos zrušení intervencí považuje to, že čeští exportéři už nebudou „lenošit na nafouknutém kurzovém polštáři“, budou muset zlepšit produktivitu práce, zavádět inovace a čelit větší konkurenci.

Prezident dále řekl, že ceny by neměly být v tržní ekonomice deformovány vnější intervencí. „Kurz je cena měny a není důvod deformovat tržní prostředí intervencí,“ uvedl.

Bankovní rada ČNB rozhodla 6. dubna ukončit režim devizových intervencí, který spustila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu nad hranici 27 korun/euro. ČNB tak už nebrání posílení koruny pod hranici 27 Kč/EUR. Již dříve ale centrální banka upozornila na to, že bude připravena nadměrné výkyvy kurzu koruny zmírňovat.

Česká měna a euro
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Členové bankovní rady České národní banky se přitom shodují v tom, že kurzový závazek se osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. Během trvání kurzového závazku koupila centrální banka v rámci intervencí na devizovém trhu eura za zhruba dva biliony korun, odhadují analytici. Podle nich to odpovídá přibližně 40 procentům hrubého domácího produktu, celková výše rezerv tak zřejmě překonala 70 procent HDP.

Asociace exportérů už dříve uvedla, že devizové intervence ČNB přinesly od listopadu 2013 vývozcům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt Česka se zvýšil o 147 miliard korun.

Koruna po prodlouženém velikonočním víkendu vůči euru oslabovala

Koruna po čtyřdenním prodlouženém víkendu oslabovala vůči euru. V 17:00 byla podle serveru Patria Online na 26,75 Kč/EUR, což bylo proti čtvrtečnímu závěru o pět haléřů méně. Přes den se ale dostala až nad hranici 26,80 Kč/EUR a byla tak nejslabší od ukončení intervencí 6. dubna.

Analytici míní, že domácí zprávy korunu neovlivňovaly. „Nezabral ani odhad prezidenta (Miloše) Zemana, že se koruna ustálí na rovnovážné hodnotě kolem 25,50 za euro,“ uvedl analytik Patrie Tomáš Vlk. „Za odpoledním pohybem české měny mohla například stát zvýšená poptávka po dvouletém státním dluhopisu ze strany zahraničních investorů, která se projevila v poklesu jeho výnosu pod minus 0,2 procenta,“ uvedl Tomáš Suchomel z Roklenu.

Podle analytičky Jany Steckerové z Komerční banky se kurz koruny může na slabších úrovních držet do neděle, kdy bude první kolo francouzských prezidentských voleb. „Výrazné vítězství Marine Le Penové či postoupení radikálně levicového kandidáta (Jean-Luca) Mélenchona do druhého kola voleb by mohlo vést k dalšímu oslabení kurzu koruny. Naopak výrazný úspěch (Emmanuela) Macrona či (Francoise) Fillona by mělo pro finanční trhy znamenat úlevu,“ sdělila Steckerová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ve čtvrtek koruna uzavírala vůči euru na 26,70 Kč/EUR, za týden od ukončení intervencí tak byla o 30 haléřů silnější. Zatím nejsilnější byla v pondělí 10. dubna, kdy po zveřejnění dat o inflaci Českým statistickým úřadem zpevnila až k 26,50 Kč/EUR.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok před týdnem uvedl, že bankéři čekali po ukončení režimu větší výkyvy kurzu koruny. Silnější výkyvy ale podle něj ještě mohou nastat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...