Minimální mzda má dále růst, dle Sobotky alespoň na 11 tisíc

Minimální mzda se v Česku zvýší už od 1. ledna 2016. Oproti letošku o sedm set korun, a to na 9 900 korun. „Povedeme důležitou debatu o dalším růstu minimální mzdy, k Novému roku 2017 by se měla podle mého názoru zvýšit alespoň na 11 tisíc hrubého, abychom splnili závazek z našeho vládního programu,“ citoval Sobotku server iDnes.

Jak už dříve premiér uvedl, je podle něho důležité, aby se v nových členských zemích EU platy zvyšovaly rychleji - posílí to totiž domácí poptávku. Podaří se ale také udržet víc financí v české ekonomice, protože neodtečou do ciziny.

„V našem zájmu je, aby u nás zůstalo víc peněz prostřednictvím vyplácených platů…. Vláda má jeden nástroj, který může použít, a tím je tlak prostřednictvím zvyšování minimální mzdy na to, aby obecně rychleji rostly platy v ekonomice. Naši lidé si to zaslouží, protože mají často stejně dobrou produktivitu práce jako jejich kolegové v Německu nebo v Rakousku,“ prohlásil  nedávno.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka je v Česku zvyšování minimální mzdy zatím politické téma, které by se mělo dostat na úroveň sociálního dialogu, uvedl před časem. A dodal, že zaměstnavatelé se růstu nejnižšího výdělku nebrání, složitý je ale pro firmy v oborech s nízkými mzdami jako kožedělný či textilní průmysl. Zvedá totiž i ostatní tarify. Hanák by uvítal, kdyby parametry pro úpravu vycházely z růstu ekonomiky, průměrné mzdy a růstu cen.

Podle Hanáka je potřeba si uvědomit, že navrhovaných jedenáct tisíc minimální mzdy znamená 11% nárůst . „Ten, kdo v životě řídil nějakou malou, střední nebo velkou firmu si nedovede představit, že by dával 11procentní nárůst mezd,“ říká Hanák. A dodává,  že se Svaz nebrání růstu minimální mzdy jako takové, ale musí to mít „hlavu a patu“. Za racionální by tak považoval pro rok 2017 nárůst o zhruba pět set korun, tedy na 10 400 korun měsíčně.

Proti  avizované výši růstu minimální mzdy je i pravicová opozice. „Teď to vypadá velmi hezky, ale v okamžiku, kdy dojde k ochlazení ekonomiky, a ta, jak je známo, funguje cyklicky, tak se obávám, že to může být hodně kontraproduktivní,“ konstatuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.

Tominová: Je potřeba, aby se lidem vyplatilo pracovat

O nutnosti výraznějšího růstu před pár týdny mluvila i ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní je nutné prohloubit rozdíl mezi nejnižším výdělkem a dávkami, aby se víc vyplatilo pracovat. Dosavadní poměr minimální mzdy k té průměrné označila ministryně za „jednu z několika ostud“ Česka.

Názor prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka, že jde o politický populismus,  jí připadá naprosto nemístný. „Jsme země relativně bohatá a v minimální mzdě, jak v absolutní, tak v procentuální vůči mzdě průměrné, jsme na chvostě EU. Není možné, aby tady pokračovala dále situace, kdy si lidé s nejnižšími příjmy nevydělají ani na hranici chudoby,“ dodává.

Sobotka nedávno řekl, že vláda může výraznějším zvyšováním minimální mzdy tlačit i na citelnější růst ostatních mezd v zemi. Právě na to upozorňovali už dřív zaměstnavatelé. Při zvýšení minimální mzdy musejí totiž zvednout i ostatní tarify. Stěžovali si, že některá odvětví se teprve vzpamatovávají z krize a na výraznější přidávání nemají.

Podle analýzy, kterou si nechaly odbory vypracovat, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analytiků vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.

O kolik se nakonec zvedne minimální mzda v roce 2017, bude jasné po jednáních tripartity v příštím roce. Definitivní slovo ale nakonec bude mít vláda.