Senát schválil, aby Česká pošta dostávala kompenzace od státu

Pošta by měla dostávat kompenzace od státu, pro letošek by mohly činit až 700 milionů korun. V dalších letech nejvyšší možná částka postupně klesne na 500 milionů korun ročně. Senátoři schválili novelu zákona o poštovních službách, která s touto kompenzací počítá. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Česká pošta poskytuje základní služby po celém území Česka, provozuje například ztrátové pobočky, doručuje do vzdálených částí republiky, dotuje obyčejná psaní atp., což ji stojí ročně stovky milionů korun. Tyto a některé další náklady proto chce mít pokryté od státu.

Mluvčí České pošty Matyáš Vitík již dříve - když novelu k financování pošty  schválila sněmovna - řekl, že částka je v souladu s vládním návrhem, který je kompromisním řešením. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) znamená schválení zákona stabilizaci České pošty.

Podle údajů Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pošta za loňský rok požadovala od státu úhradu nákladů 1,755 miliardy korun za poskytování základních služeb (jde například o obyčejné zásilky a balíky, doporučené zásilky, cenné zásilky, poštovní poukázky).

Podobnou částku podnik žádal i za rok 2013, úřad mu přiznal o miliardu méně.

  • Česká pošta má přes 31 000 zaměstnanců. Loni hospodařila se ziskem před zdaněním 241 milionů korun, což je meziroční pokles o pětinu. Letos očekává zisk 50 milionů korun, ale jen v případě, že dostane od státu kompenzaci za univerzální službu. Česká pošta provozuje 3200 poboček, z toho je víc než 1000 ztrátových. Dvě třetiny poboček chce během příštích let převést na partnery, rušit je nebude.

Náklady České pošty na zajišťování těchto služeb má podle současné právní úpravy hradit kompenzační fond, do kterého by měli přispívat všichni hráči podle svého podílu na trhu. Do fondu ale nechtějí přispívat pošta ani její konkurence. Proto přišlo ministerstvo vnitra s návrhem novely, podle které by příspěvek kompenzačního fondu nahradila platba ze státního rozpočtu.

Pošta potřebuje odštěpit jeden závod

Novela také obsahuje schválený pozměňovací návrh poslance Štěpána Stupčuka (ČSSD), který k ní připojil i změnu zákona o státním podniku. V ní zpřesňuje pravidla přeměny státních podniků, například jejich rozdělování. V důvodové zprávě uvádí, že stát je jako vlastník a investor státních podniků znevýhodněn vůči soukromým firmám, na které se vztahují pružnější pravidla.

Chovanec to vysvětluje tím, že Česká pošta potřebuje od 1. ledna příštího roku odštěpit jeden ze svých závodů, který se začlení pod ministerstvo vnitra. Souvisí to podle něj s kritikou ze strany Bruselu za zadávání zakázek tzv. inhouse, tedy možnosti zadávat veřejné zakázky prostřednictvím podřízených organizací, v tomto případě České pošty.

Senátoři ODS Veronika Vrecionová a Miloš Vystrčil upozorňovali, že může jít o přílepek, tedy o změnu nesouvisejícího zákona. Chovanec s tím ale nesouhlasil a řekl, že pokud by to případně posuzoval Ústavní soud, je ministerstvo schopné svůj názor obhájit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...