V Česku v současnosti pracuje asi 13 procent seniorů, zatímco v severských zemích je to více než třetina a unijní průměr je necelých dvacet procent. Nejčastěji přitom odcházejí do penze prostě jen proto, že dosáhnou důchodového věku a mají nárok na starobní důchod. K tomu, aby dále pracovali, jim chybí především správná motivace. A právě to by stát měl změnit. Kdyby totiž díky větší motivaci začala pracovat větší část zdravých penzistů do sedmdesátky, zvedly by se i příjmy rozpočtu, vyplývá ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI).
Čeští senioři nemají důvod déle pracovat, i když státu by se to vyplatilo
Není to ani špatné zdraví, ani nemožnost sehnat místo, co vede pracující k tomu, že raději odejdou do penze ihned s úderem důchodového věku. Autor studie „Zaměstnávání starších osob a ekonomické pobídky k jejich práci“ Jiří Šatava uvedl, že většina lidí nemá pro práci dostatečnou motivaci, kterou jim nezvyšuje ani zajištěný příjem z penze. Lidé s nízkým vzděláním mají totiž po nástupu na odpočinek téměř tolik, kolik vydělávali. S rostoucím vzděláním se ale rozdíl mezi předchozím výdělkem a penzí zvětšuje.
„V současnosti stát nemotivuje důchodce tolik, jak by mohl. Tím pádem by tady měl být další výzkum, který by pootevřel další diskusi a kvantifikoval, jaké kroky by byly možné a s jakými dopady. Ale bavíme se o krocích typu zvýšení daňových slev pro seniory nebo zvýšení bonifikace práce v důchodu,“ konstatuje autor studie Jiří Šatava.
Uchazeči o práci 65 let
Studie jde podle předsedy odborné komise pro důchodovou reformu Martina Potůčka do detailu v tom, že posuzuje, co vede lidi k rozhodnutí, zda půjdou do důchodu, nebo budou dále pracovat. A jedním z problémů je, že roste i počet lidí, kteří jdou do důchodu předčasně. „Podíl se zvyšuje, dnes už jde o čtvrtinu důchodců. Oni by asi pracovat chtěli, ale na trhu práce není dostatečná nabídka,“ vysvětluje Potůček. A dodává, že český trh práce nabízí podstatně méně šancí na částečné úvazky a právě ty by mohly být vhodným doplněním penzí pro mnoho důchodců.
Podle analytika portálu jobs.cz Ervína Dombrovského však ve skutečnosti pracující důchodci odpracují více, než by odpovídalo polovičnímu úvazku, zhruba 28 hodin týdně. V tomto ohledu ze statistik totiž plyne, že senioři v důchodovém věku mají zájem o plný pracovní úvazek, což je obrácená situace než na klasickém trhu práce.
Podstatné je, aby trh práce v Česku skutečně nabízel práci všem, kteří o to mají zájem.
Dřívější studie IDEA taká ukázala, že čím mají lidé vyšší vzdělání, tím déle chtějí dál pracovat. „Stát by je měl motivovat ať už daňovými, nebo dávkovými pobídkami,“ vybízí Šatava. Uvedl, že zatímco v předdůchodovém věku má Česko větší míru zaměstnanosti, než je průměr EU, po nástupu do penze je pod průměrem. Podle Šatavy vžitý názor, že starší pracovníci zabírají místo mladším, v praxi neplatí.
Typický pracující senior u nás je muž vysokoškolák, v terciárním sektoru a s relativně vysokým příjmem.
Na příjmy důchodového systému má vliv počet plátců, mzdy a odvody, na výdaje počet důchodců a výše důchodů. Víc plátců je možné zajistit právě odsouváním nástupu do penze. Podle demografa Tomáše Kučery z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy není klíčovým faktorem pro udržitelnost důchodového systému demografický vývoj, ale právě růst zaměstnanosti.
„Z mého pohledu by mohlo být výhodnější spíše zvýšit bonifikaci za práci v důchodu. Jde tedy o to, že za odpracování roku v důchodu získáte vyšší důchod anebo za práci v důchodu zaplatíte nižší sazbu pojistného,“ konstatuje Šatava. Potůček s ním v zásadě souhlasí. „Už dnes máme možnost pracujícím důchodcům přidat na penzi, ale když srovnáte těch 0,6 procenta, o které si nyní mohou za rok důchod zvýšit, a to, kolik oni jako pracující odvedou na sociálním pojištění, tak odvádějí více, než kolik pak případně mohou získat,“ říká.
GALERIE
Čeští důchodci nejsou motivováni k práci
Pracujících důchodců je teď v Česku asi 150 tisíc ze skoro tří milionů. Podle ekonomů by si jich ale mohlo přivydělávat víc. Pokud by se zaměstnanost zdravých seniorů do 70 let zvýšila, dopad na státní rozpočet by byl pozitivní, uvedl Šatava. Kdyby se díky pobídkám zaměstnanost zvedla o deset procentních bodů, veřejné příjmy by mohly růst o 0,3 procenta, uvádí studie.
My v tuto chvíli máme zadanou analýzu, abychom měli co nejvíce informací.
Víc než zaměstnávání důchodců nyní stát podporuje ty, kteří přijdou o práci těsně před penzí. Každý třetí nezaměstnaný je totiž starší padesáti let. Více než pětina nezaměstnaných spadá do úplně nejstarší kategorie - 55 plus. Úřady práce jich letos podpořily přes 22 tisíc. Jednalo se hlavně o rekvalifikace nebo příspěvek na mzdu.
Zabezpečení na stáří
Zároveň se 62 procent Čechů obává, že jim penze nebude stačit a budou muset pracovat. Ale odpovědně se na stáří finančně zajišťují - víc než dvě třetiny lidí využívají nějakou formu spoření. Z těch, kteří mají základní vzdělání, si spoří asi polovina, zatímco u vysokoškoláků už je to 84 procent. Nejčastěji lidé volí třetí pilíř, peníze ale dávají i na spořicí účty.