Čína opět snížila úrokové sazby. Snaží se zastavit propad akcií

Čínská národní banka zareagovala na sérii prudkých poklesů tamních akcií a umělými zásahy podpořila poskytování úvěrů. Tamní ekonomiku a její růst má podpořit snížení základních úrokových sazeb i snížení minimálních rezerv pro komerční banky. Čínské akcie totiž už druhým dnem výrazně klesly. Pokračuje tím mimořádný otřes na burzovním trhu, ze kterého se ale evropské i další asijské trhy postupně zotavují.

Zásah centrální banky přichází po dvou dnech prudkého poklesu čínských akcií, který s sebou v pondělí stáhl burzy po celém světě. V pondělí čínské akcie klesly o více než osm procent a zaznamenaly nejvyšší propad za osm a půl roku. V úterý pokračovaly v prudkém poklesu - hlavní čínské indexy odepsaly více než sedm procent.

Čínská centrální banka nicméně po skončení obchodování na domácím akciovém trhu snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a zmírnila rovněž požadavky na minimální rezervy komerčních bank. Opatření mají podpořit růst domácí ekonomiky, jehož výrazné zpomalování tlačí dolů ceny čínských akcií a vyvolává obavy po celém světě.

Šanghajský index navíc během úterý prolomil dolní hranici 3000 bodů. Právě ta se považuje za důležitou psychologickou mez pro investory – pád pod takovou hranici totiž může vzápětí vyvolat masivní prodej akcií.

Evropa a USA se vrací zpět

Evropské akcie v úterý prudce posílily a smazaly tak velkou část rozsáhlých pondělních ztrát. Panevropský index FTSEurofirst 300 si připsal 4,2 procenta a zaznamenal nejprudší jednodenní nárůst od roku 2011. V pondělí ztratil 5,4 procenta, což představovalo jeho nejprudší pokles za téměř sedm let.

„Myslím si, že je to také odrazem toho, že je pořád léto a řada obchodníků je na dovolené – to umocňuje nervozitu, protože když zaspali pondělí, tak se to v úterý snažili napravit. To často vede výkyvům, které bývají často v létě disproporční,“ dodává investiční bankéř Ondřej Jonáš.

 Výrazně oživují také akcie v USA. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie 30 předních amerických podniků, uzavřel s poklesem 1,29 procenta na 15.666,44 bodu. V pondělí se kvůli obavám ohledně hospodářského vývoje v Číně propadl o 3,6 procenta a zaznamenal tak nejvýraznější pokles za čtyři roky. Širší index S&P 500 si v úterý odepsal 1,35 procenta a uzavřel na 1867,61 bodu. Index technologického trhu Nasdaq Composite zakončil den se ztrátou 0,44 procenta na 4506,49 bodu. Náladu investorů jen přechodně podpořily výsledky průzkumu, podle kterého se spotřebitelská důvěra v USA v srpnu vyšplhala na nejvyšší úroveň za sedm měsíců.

Také americký dolar posílil zhruba o procento vůči koši ostatních předních měn a zotavil se ze sedmiměsíčních minim vůči euru a japonskému jenu. K jeho růstu přispělo právě rozhodnutí čínské centrální banky snížit úrokové sazby.

  • Pražská burza v úterý mazala pondělní ztráty, když index PX posílil o 4,57 procenta na 989,62 bodu. Nahoru ho táhly hlavně akcie bank, elektrárenské společnosti ČEZ a operátora O2. Žádný titul v úterý neskončil v červených číslech.

 „Z velké části se určitě jedná o korekci těch výrazných propadů, které jsme mohli vidět nejenom včera, ale i těch předchozích dnech, kdy evropské indexy ztratily poměrně vysoké hodnoty,“ vysvětluje makléř Fio banky David Brzek.

Investoři po celém světě se obávají, že země a firmy silně závislé na čínské poptávce budou kvůli lavinovému efektu i nadále silně ovlivněny. V posledních měsících se čínská vláda několika zásahy do finančních trhů snažila udržet ekonomický růst na dlouhodobé úrovni.

Před dvěma týdny ale od čínské centrální banky přišel dlouho nevídaný krok – devalvace měny. Levnější kurz sice snižuje ceny čínského exportu a pomáhá tak zájmu světových firem, zároveň ale vyvolává obavy, že čínská ekonomika je v mnohem horším stavu, než se ještě před několika měsíci předpokládalo.

Šanghajský kompozitní index
Zdroj: bloomberg.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 4 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 20 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 23 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.