Poslanci i dnes schválili trestní odpovědnost firem

Praha – Firmy budou od roku 2012 trestně odpovědné, rozhodli dnes opět poslanci, kteří přehlasovali veto prezidenta Václava Klause. Od příštího roku tak soudy budou moci firmy pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění je budou moci i zrušit. Počítá s tím zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Poslanci dnes také zamítli novelu, která umožňuje exekuci dávky na živobytí. Asi nejdůležitějším bodem prosincové schůze pak bude státní rozpočet na příští rok. Ten se ale na pořad jednání dostane nejspíš až ve středu odpoledne.

Vláda předložila průlomovou změnu trestního práva, která má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci, kvůli českým závazkům vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Předlohu znovu kromě poslanců vládní koalice podpořila také opoziční ČSSD, proti byli v podstatě jen zástupci KSČM.

Zákon o trestní odpovědnosti firem vrátil prezident Klaus k projednání sněmovně proto, že podle jeho názoru jde proti logickému trendu odbourávání principu kolektivní viny. Zákon popírá vazbu mezi pachatelem a trestem a je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat viníky trestných činů, míní prezident. Vetovaný návrh má umožnit trestat i takové činy, o nichž rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. To je přitom častá výmluva, na kterou orgány činné v trestním řízení narážejí při vyšetřování trestných činnů.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ještě před hlasováním uvedl, že by se mělo poslancům bez problémů podařit prezidentské veto přehlasovat. „Předpokládám, že koalice tento návrh podpoří, protože je součástí programových dokumentů vlády – jak programového prohlášení, tak koaliční smlouvy. Je to téma, které je zmíněno také v protikorupční strategii vlády,“ zdůraznil už dříve ministr.

Jiří Pospíšil
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Exekuce na sociální dávky neprošla

Sněmovna nezvrátila senátní veto novely poslankyň ODS, podle níž měly podléhat exekuci dávky na živobytí. Pro nebyli někteří koaliční poslanci. Novela zákona o hmotné nouzi měla také umožnit, aby dlužníci mohli s úřady uzavřít dohodu o srážkách z této dávky.

Zamítnutí novely doporučila místopředsedkyně senátorů ČSSD Božena Sekaninová. Podle ní novela nepamatuje například na diabetiky, jejichž dávka na živobytí je kvůli nemoci vyšší než u zdravých sociálně potřebných. Podle Miroslava Nenutila (ČSSD) novela zavádí nerovnost před zákonem, neboť ze zabrané dávky by mohl těžit pouze stát či obce.

Zákon má zabránit zneužívání dávek

„Když je někdo v hmotné nouzi, ať nepáchá přestupky,“ říká předkladatelka předlohy o exekuci na dávky Ivana Řápková.

Předkladatelky předlohy Ivana Řápková (ODS) a Lenka Kohoutová ovšem poukazovali na praxi, kdy lidem vznikne nárok na dávku, ale nezaplacené pokuty uložené kvůli přestupkům a různé dlužné poplatky z ní neuhradí. Lidem by podle předlohy zůstalo po srážkách existenční minimum, které nyní činí 2 020 korun na měsíc. Pokud by brali dávky za celou rodinu, zbylo by jim podle pozměňovacího návrhu sociálního výboru existenční minimum vypočítané pro všechny její členy.

Rozpočet by se letos mohl obejít bez porcování medvěda

Poslanci budou na prosincové schůzi jednat o desítkách bodů. Mezi ty nejsledovanější ovšem patří státní rozpočet na příští rok. Rozpočtový výbor už podpořil vnitřní přesuny peněz v objemu 12 milionů, neoprošla nicméně žádná žádost o dotace. Všechno tak naznačuje to, že se schvalování rozpočtu letos obejde bez tradičního porcování medvěda. Proti tomu se ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) postavil již při prvním čtení zákona o státním rozpočtu. Rozpočet tak nakonec nabourá zřejmě jen zpomalení české ekonomiky. To se ale do zákona dostane nejspíš až v příštím roce.

Na změny v rozpočtu není čas

„Ani z časových důvodů není možné přijmout jiný návrh zákona, protože jinak bychom jeli podle rozpočtového provizoria, a to nikdo nechce, ani opozice, ani my. Jediná šance je přijmout zákon tak, jak je. A až budeme znát v lednu predikci, tak upravit rozpočet signálním číslům,“ řekl Rádiu Česko předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS).

Parametry rozpočtu sněmovna schválila v prvním čtení začátkem listopadu. Počítá se se schodkem ve výši 105 miliard korun. Už teď je ale jasné, že ambiciózní plán ministra financí bude velmi obtížné splnit. Místo původních 2,5 procenta, se kterými zákon o státním rozpočtu počítá, totiž poroste česká ekonomika podle aktualizované prognózy Kalouskova resortu jen procentním tempem. To se promítne na příjmové i výdajové stránce rozpočtu.

Rozpočet začátkem příštího roku čekají změny

Vláda bude muset na ekonomické zpomalení reagovat. „Nevylučuji, ba dokonce pokládám za pravděpodobné, že začátkem příštího roku budeme muset přijít s celou řadou nepopulárních a mimořádných opatření,“ avizoval Kalousek.

Jednotlivé varianty rozpočtu teď propočítávají experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Před jedním z hlavních návrhů na zvýšení příjmů - sjednocení sazeb DPH na 19 procentech, a nikoli 17,5 procenta - varují předem. „Zvyšování daní nastartování nějaké ekonomické obnovy rozhodně nepomůže, já bych byl rozhodně pro opatření na straně výdajů,“ podotkl Jiří Rusnok, ekonom a člen NERV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude.
před 6 mminutami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026
Načítání...