Kyperská vláda odstoupila kvůli obavám z krize

Nikósie - Kyperská vláda odstoupila pod tlakem hospodářské a finanční krize. Napětí se prohloubilo v důsledku škod způsobených nedávným výbuchem, který vyřadil největší elektrárnu v zemi a zabil třináct lidí. Demisi oznámil vládní mluvčí, podali ji ministři na výzvu prezidenta Demetrise Christofiase. Ten se chce pokusit sestavit vládu, kterou by veřejnost přijímala lépe než tu dosavadní, takže nový kabinet by mohl snáze přijmout hospodářská opatření nutná k obnovení důvěry. Britský list Financial Times napsal, že Kypr se může stát čtvrtou zemí eurozóny, která požádá o pomoc z jejího záchranného fondu.

Proti dosavadní vládě se v zemi od výbuchu skoro denně demonstruje. Christofias již včera zahájil konzultace o sestavení nové vlády. Až do jejího vytvoření, které se čeká během několika dní, zůstávají dosavadní ministři ve funkcích pro vyřizování běžné agendy. Prezident navíc prohlásil, že sám odstoupit nehodlá. Jeho mandát končí v roce 2013.

Výbuch munice na námořní základně na Kypru poškodil elektrárnu
Zdroj: Philippos Christou/AP Photo

Dne 11. července explodovaly na vojenské základně nedaleko Larnaky pochybně skladované výbušniny zabavené před dvěma lety na lodi směřující z Íránu do Sýrie. Vzápětí po této události odstoupili ministři obrany a zahraničí. Ve středu pak podali demisi dva ministři z menšinové formace vládní koalice - Demokratické strany (DIKO). Zničená elektrárna vyráběla 60 procent elektrické energie země. Její odstavení znamená další hospodářské potíže a jeho důsledky, každodenní výpadky proudu, ztrpčují život lidí.

Kvůli možným hospodářským dopadům výbuchu snížila mezinárodní ratingová agentura Moody's úvěrové hodnocení Kypru hned o dva stupně. To Kypru prodražuje půjčky v zahraničí. Analytický server Eurointelligence dnes s odvoláním na britský list Financial Times napsal, že Kypr se může stát čtvrtou zemí eurozóny, která požádá o pomoc z jejího záchranného fondu. Vládní mluvčí dnes ale řekl, že to není jisté.

„Kypr je členskou zemí Evropské unie, a tak má nárok na její finanční pomoc. Ekonomický problém na Kypru není pro EU žádný problém. Politické problémy si musí ale Kypr vyřešit sám,“ podotkl bývalý velvyslanec ČR v Turecku Tomáš Laně.

8 minut
Rozhovor s Tomášem Laně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...