Portugalsko rezignovalo, bez unijní pomoci se neobejde

Lisabon – Portugalsko bude potřebovat finanční pomoc od Evropské unie. Bude tak třetí zemí eurozóny po Řecku a Irsku. Listu Jornal de Negocios to dnes řekl portugalský ministr financí Fernando Teixeira dos Santos. Dnes večer zprávu potvrdil úřadující portugalský premiér José Sócrates. „Vláda se dnes rozhodla požádat Evropskou komisi o finanční pomoc,“ prohlásil premiér v krátkém vystoupení pro média. Činitelé eurozóny a analytici odhadují, že země bude potřebovat záchranný balík v sumě 60 až 80 miliard eur (až 1,95 bilionu korun). Jen do června totiž musí Portugalci sehnat až 15 miliard eur, aby mohli refinancovat své splatné dluhy. Podle ekonomů tak ani země neměla jinou možnost, než se na unii obrátit. Přijetí pomoci ale komplikuje fakt, že o ni bude moci oficiálně požádat až nová portugalská vláda, která vzejde z červnových voleb. To by ale podle analytiků mohlo být už pozdě.

Portugalsko rezignovalo - pomoc bude potřebovat

Ministr financí Fernando Teixeira dos Santos:

„V této obtížné situaci, které se dalo vyhnout, mám za to, že je nutné uchýlit se k mechanismu financování dostupnému v evropském rámci.“

Nahrávám video

Ministrova slova však dávají prostor pro spekulace. Není totiž jasné, zda mluví o celém několikaletém záchranném balíku v sumě desítek miliard eur, jaký už loni v dluhové krizi dostalo Řecko a poté Irsko, nebo jen o menším překlenovacím úvěru do předčasných voleb plánovaných na 5. června. Portugalská vláda, která minulý měsíc rezignovala a nyní funguje jako úřednický kabinet do voleb, trvala dosud na tom, že zahraniční pomoc země nepotřebuje.

Evropský komisař pro ekonomiku Olli Rehn označil předpokládaný krok Lisabonu k přijetí úvěru od EU za „odpovědný“. „Je to odpovědný krok k zajištění finanční stability eurozóny,“ řekl komisař pro čtvrteční vydání listu Financial Times Deutschland, který večer zveřejnil krátkou pasáž z celého rozhovoru.

Jenže do poloviny dubna musí Portugalsko splatit dluhopisy v hodnotě 4,2 miliardy eur. Dalších 4,9 miliardy eur bude muset sehnat do června. Včetně kuponových plateb a financování deficitu tak bude muset zaplatit 12 až 15 miliard eur. „Z čistě peněžní perspektivy bude duben v pořádku, ale jestli domácí poptávka zmizí, nebude mnoho prostoru pro manévrování,“ komentoval situaci Portugalska dluhový stratég Commerzbank David Schnautz.

Portugalsko zápasí s drahými půjčkami

Filipe Silva z portugalské banky Banco Carregosa:

„Stát se blíží k úrovni (úroků), u níž před časem tvrdil, že by byla neudržitelná dokonce u dluhopisů s desetiletou splatností.“

Portugalsku se zvolna propadá rating, včera mu ho o jeden stupeň srazila ratingová agentura Moody’s a hodnotí ho teď známkou Baa1. Podobné hodnocení má i pro některé rozvojové země. To se podepisuje i na výši úroků, které musí Portugalsko platit ze svých dluhů. Za desetiletý úvěr nyní investoři žádají výnos 8,76 procenta. Ještě v pondělí to bylo „jen“ 8,5 procenta.

Politická krize v Portugalsku tak způsobila podle úřednické vlády „nenapravitelné škody“. Země dnes sice získala na trhu potřebné úvěry za miliardu eur a zájem o ně byl velký, cenou jsou ale velmi vysoké úroky, které za poslední měsíc vzrostly téměř dvojnásobně. Úroky v podstatě činí financování státního dluhu dlouhodobě neudržitelným.

Portugalští bankéři navíc už o dluhopisy nestojí. „Banky jsou poškozené a nemůžou si dovolit půjčovat další peníze zemi, tedy ne za stejných podmínek,“ brání se výkonný ředitel Banco Espirito Santo Ricardo Espirito Santo. Místo nich musela vláda nabídnout investorům šestiměsíční pokladniční poukázky.

Portugalsku komplikují život předčasné volby

Situace Portugalska je jen těžko únosná a ekonomové se již před krokem v Lisabonu shodli, že by země měla o finanční pomoc zažádat. S toutéž radou včera přišla i agentura Moody’s. Jenže přijetí úvěru komplikují předčasné volby, které jsou v zadlužené zemi vypsány na červen.

Teprve nový premiér by měl oficiálně požádat o finanční pomoc. Do té doby by chtělo Portugalsko od EU čerpat překlenovací úvěr. Evropská komise ovšem představy Portugalců odmítá s tím, že není možné schválit poskytnutí překlenovacího úvěru, aniž by se EU a Portugalsko dohodly na přísných podmínkách finanční pomoci ze záchranného fondu eurozóny.

Na žádost o pomoc je asi pozdě

Rakouský deník Der Standard ale cituje hlavního ekonoma Commerzbank Christopha Weila, podle nějž je na podobné žádosti již příliš pozdě, protože jejich vyřízení trvá týdny. Portugalsku však peníze nejspíš dojdou podstatně dříve. Jedinou šancí tak zůstávají bilaterální úvěry od jednotlivých zemí eurozóny, tedy podobný způsob, jaký využilo Řecko.

Zatím ale není příliš jasné, kdo má v Portugalsku mandát o pomoc požádat. Zemi totiž vede vláda v demisi portugalského premiéra Josého Sócrata. Podle irského deníku Irish Times ovšem existuje legální způsob žádosti o pomoc. Učinit by tak mohl portugalský prezident Aníbal Cavaco Silva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 10 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.