Praha - Úřady dostanou zřejmě více času na rozhodnutí zakázat ohlášenou demonstraci. Novelu shromažďovacího zákona, která má obcím pomoci v boji s extremismem, dnes schválil Senát. Zákon prodlužuje lhůtu, v níž obce mají rozhodnout o povolení mítinku, ze tří kalendářních na tři pracovní dny. Změnu v zákoně navrhl ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb společně s ministrem vnitra Martinem Pecinou jako reakci na akce extremistů pořádané pod falešnou záminkou. Normu ještě musí podepsat prezident. Z 57 přítomných senátorů se pro novelu vyslovilo 49 lidí, proti nebyl nikdo.
Pecina senátorům před hlasováním řekl, že některé organizace nyní schválně podávají oznámení o akci v pátek. Obecní úřady pak mají fakticky pouze jediný pracovní den k tomu, aby o případném zákazu shromáždění rozhodly. Návrh by proto měl dát úřadům čas zjistit skutečné důvody pořádání veřejné akce a dostatečně zdůvodnit případný zákaz shromáždění.
Někteří senátoři upozorňovali na to, že novela příliš nepomůže, nedává kromě lhůty obcím další nástroje proti radikálům. Podle senátorky Jany Rippelové (ČSSD) se v budoucnu zákonodárci stejně nevyhnou podrobnější diskusi o zákonu, který vznikl už zhruba před 20 lety. Senát se nicméně shodl na tom, že i takovou malou změnu stojí za to nyní schválit.
V posledních letech se uskutečnilo hned několik protestů, které radnice nejdříve povolily a úředníci později nechali na místě rozpustit. Nedávno například rozpustil akci pravicových radikálů krátce po jejím začátku tajemník jihlavského magistrátu Lubomír Dohnal. Odůvodnil to tím, že se odchýlila od oznámeného účelu.
