Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.
Ceny cukru od loňska vzrostly skoro dvojnásobně a podle ministerstva zemědělství se v obchodech nestandardně vzdalují od cen výrobců. „Obchody nemohly mít podle mého názoru tak prudké zvýšení nákladů, aby zvyšovaly až o čtrnáct korun,“ míní Nekula.
Ve výrobním řetězci potravin i jejich prodeji podle ministra zřejmě dochází k neúměrnému navyšování marží.
Na rozdíl v cenách poukazují i někteří zemědělci. Například v chovu skotu Bonagro mají přes sedm set dojnic. Mlékárně ročně dodají dvanáct milionů litrů mléka. Jeho výkupní cena je nyní asi třináct korun za litr – cena v obchodech dosahuje až 25 korun.
„My samozřejmě marže ovlivnit nemůžeme, vždy to závisí na nabídce a poptávce,“ řekl vedoucí chovu Zdeněk Vala. Kdo na tom nejvíce vydělá, je podle něj otázkou. „Ale zemědělec to určitě není,“ podotkl.
Produkt dodávají k dalšímu zpracování a tím roste i cena – za dopravu, energie, obaly nebo mzdy. A také za marže, které si k tomu výrobci potravin přidají. Jenže podle části ekonomů mezi zpracovateli není dostatečná konkurence, a tak mohou snáz marže navyšovat.
„U nás je neobyčejně koncentrovaný trh zpracovatelů zemědělských surovin. Tam je obrovská tržní síla, která umožňuje zneužívání, omezuje konkurenci,“ uvedla ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
Zpracovatelé to ale odmítají. „Rozhodně tady nemáme žádný dominantní subjekt na trhu ani s masem a masnými výrobky, ani s mlékem a mléčnými výrobky,“ tvrdí prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Vzájemné obviňování
Podobná situace, jako už ekonomka zmiňovala u trhu zpracovatelů, je podle Matesové na konci celého řetězce, tedy v obchodech. I tam do ceny započítávají zvýšené náklady a chtějí vydělat. V Česku působí několik řetězců. Šesti největšími jsou ze skupiny Schwarz Lidl a Kaufland, ze skupiny Rewe Penny a Billa, dále pak Albert a Tesco. Dominantní postavení na trhu mají přitom podle tržeb dvě skupiny.
„Je tady jakýsi cenový kartel. Ať už potravináři anebo potom prodejci, prodejní řetězce, si v cenové politice nekonkurují, spolupracují,“ řekla Matesová.
Česká televize oslovila všech šest největších řetězců, nikdo z nich se na kameru nechtěl vyjádřit. Vysvětlení nyní ale požaduje ministerstvo zemědělství a hrozí i případnými kontrolami marží – u zemědělců, potravinářů i obchodníků.
Nejdříve ale chtějí členové vlády slyšet závěry z jejich společné schůzky. „Aby všichni odkryly karty a bylo jasné, kdo nejvíc těží ze zvyšování cen potravin,“ zdůvodnil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Debata o zvyšování cen totiž dál zůstává v bodě, kde se zemědělci, zpracovatelé i obchodníci obviňují, že za to může ten druhý. „Sledovat se má ziskovost, aby bylo vidět, kdo na tom vydělává. Prostě nejziskovější v celé vertikále jsou ti velcí čeští zemědělci,“ míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Vejce zdražují, jablka se nevyplatí
Jeden z největších skoků, co se týče cen potravin, zaznamenali statistici u vajec. Z průměrných téměř tří korun za kus během roku jejich cena vystoupala na přibližně šest korun. Podobně zdražoval i zmiňovaný cukr. Loni v lednu ho zákazníci kupovali v průměru za patnáct korun a 55 haléřů, po roce za něj zaplatí přes třicet korun.
Lidé zaplatí více také například za jogurty. Zatímco před rokem se bílý jogurt prodával za devět korun a 46 haléřů, letos v lednu už stojí jedenáct korun.
Opačná situace je například u jablek. Za rok jejich cena klesla o čtrnáct haléřů za kilo. A právě to je důvod, proč jabloňové sady mizí. Podle ovocnářské unie se letos jejich plocha sníží hned o desetinu. Ovocnářům se totiž produkce jablek nevyplatí. Mohou za to drahé energie, hnojiva, ale především levný dovoz právě z Polska.
Například v Těšeticích na Znojemsku letos zmizí na dvacet tisíc ovocných stromů. V celé republice podle ovocnářské unie dohromady milion. „Největší problém vidím v nespravedlivém rozdělení ceny ve vertikále pěstitel a prodejní pult v obchodě. My pěstitelé jablek vlastně za celý rok péče, za dovoz až na sklad odběratele, zabalení dostaneme dvanáct až třináct korun, a jablka se prodávají za čtyřicet až padesát,“ popsal ovocnář z Těšetic Ivo Pokorný.
Maloobchodní síť Brněnka koupila polská jablka o čtyři až pět korun levněji než ta česká, všechna ale prodává za stejnou cenu. V Bille stojí česká jablka kolem čtyřiceti korun za kilogram. Polská, která jsou aktuálně v akci, stojí přitom třináct korun. Této ceně ale čeští farmáři nejsou schopni konkurovat. Je často nižší než jejich náklady.
„Poláci akceptují jakoukoliv cenu, která jim je nabídnuta, jenom aby ta jablka odbyli. Jablka, která měla končit mimo Evropskou unii a která se nepodařila kvůli konfliktu nikam zobchodovat. Takže ty ceny jsou řádově v korunách, může jít o pět až šest korun,“ nastínil předseda ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Při takových cenách se ale některým českým pěstitelům nevyplatí ani úrodu sklidit.
Nejen že polské potraviny míří do Česka, ale jak ceny v českých obchodech rostou, je pro některé lidi stále výhodnější vyrazit nakupovat za hranice – hlavně právě do Polska. Například základní potraviny tam díky daňovému zvýhodnění, které zavedla tamní vláda, mohou vyjít i o polovinu levněji.
„U základních potravin, jako je zelenina, ryby, maso, výrobky z mouky, tam je nulové DPH. Prodlužují antiinflační štít o dalších šest měsíců,“ vysvětlil František Molík z Hospodářské komory. V polských obchodech si na zvýšený zájem Čechů zvykli a zásobování posílili.
