ÚSTR má novou vědeckou radu, ta minulá rezignovala na protest proti řediteli Kudrnovi

Ekonomka a filozofka Antonie Doležalová, historik a politolog Petr Koura či badatel a bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin jsou v nové vědecké radě ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislava Kudrny. Jedenáctičlennou radu, která je poradním orgánem, ve středu schválila Rada ÚSTR, nejvyšší orgán ústavu.

Předchozí vědecká rada spjatá s bývalým ředitelem ÚSTR Zdeňkem Hazdrou rezignovala na konci dubna. Členové nesouhlasili s koncepcí nového ředitele a také zpochybňovali, že má Kudrna předpoklady k profesionální práci historika.

V radě zasedne pět tuzemských badatelů a šest expertů ze zahraničí. „Hlavním kritériem při výběru členů vědecké rady byla jejich odbornost. Oslovil jsem celkem třináct kolegů a kolegyň, z nichž dva se omluvili kvůli pracovní vytíženosti, respektive věku,“ řekl k nově schválené radě Kudrna. Poradní orgán tvoří pět expertů z Česka a šest ze zahraničí.

Rada bude multinárodnostní

Kudrnovi bude radit ředitel polského Ústředního vojenského archivu Sławomir Cenckiewicz, švýcarský historik Adrian Portmann, dříve známý jako Adrian von Arburg, který v roce 2014 neúspěšně kandidoval na funkci ředitele ÚSTR a v minulosti působil také ve vědecké radě někdejší ředitelky ústavu Pavly Foglové.

Dalšími radními jsou historik, filozof a publicista Petr Hlaváček, historička a spisovatelka Marie Koldinská, předseda správní rady slovenského Ústavu pamäti národa Jerguš Sivoš, rumunsko-americký politolog a sociolog Vladimir Tismăneanu, izraelský filozof a historik Aviezer Tucker a také filozof a sociolog Jan Váně.

Vědecká rada je poradním orgánem ředitele ÚSTR, přesný počet členů rady zákon nenařizuje, členy navrhuje ředitel a radu schvaluje a odvolává Rada ÚSTR. Vědecká rada by se měla scházet přibližně třikrát ročně. Nemá žádné přímé pravomoci, její členové se ale vyjadřují k výroční zprávě a k ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Členství ve vědecké radě je neplacené.

ÚSTR začal fungoval 1. února 2008. Jeho úkolem je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babišova vláda má na programu první řádné zasedání

První řádné zasedání má v úterý na programu vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), kterou v pondělí jmenoval prezident Petr Pavel. Ministři by měli v usneseních odmítnout systém emisních povolenek ETS 2 či unijní migrační pakt, schvalovat budou i změny stavebního zákona. Zabývat se budou mandátem pro Babiše na nadcházející summit EU. Na Babišův návrh by také mohli jmenovat velvyslance ČR ve Vietnamu Hynka Kmoníčka poradcem pro národní bezpečnost.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů hodnotili kondici tuzemska při střídání vlád

Hosté Událostí, komentářů debatovali o tom, v jaké kondici přebírá tuzemsko kabinet šéfa ANO Andreje Babiše. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib, místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), předseda pražské organizace hnutí ANO Ondřej Prokop a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) hovořili také o prvních krocích Babišovy vlády, vztazích mezi opozicí a koalicí a zahraničně-bezpečnostní politice nového kabinetu. V debatě pokračovali bývalí premiéři Vladimír Špidla (SOCDEM) a Jan Fischer.
před 6 hhodinami

Babišův první kabinet důvěru nezískal, uspěl až napodruhé

Je to téměř osm let, kdy exprezident Miloš Zeman na Hradě jmenoval první, jednobarevný kabinet šéfa ANO Andreje Babiše. Ten nezískal důvěru, v lednu 2018 pro vládu zvedli ruku jen zástupci jeho hnutí. I druhý kabinet byl menšinový – někteří ministři si křesla udrželi, jiné vystřídali zástupci koaličního partnera, a to ČSSD (nyní SOCDEM). Ani s hlasy sociální demokracie neměla vláda zaručenou podporu, ve sněmovně nakonec prošla díky toleranci komunistů. Babiš za své vlády čelil nejen kritice opozice, ale také hnutí Milion chvilek pro demokracii. V době pandemie musel kabinet řešit, jak ochránit zdraví občanů. Na konci Babišova vládnutí navíc vyšlo najevo, že za výbuchem munice ve Vrběticích stojí ruské zpravodajské služby.
před 7 hhodinami

Chlapce, který byl několik dnů vězněn na chatě, propustili z nemocnice

Policie zatím neobvinila muže, kterého zadržela v souvislosti se zmizením dvanáctiletého chlapce z Halenkovic. Toho v neděli pomohli najít svědci v chatové oblasti v obci Žlutava na Zlínsku. Podle informací ČT byl chlapec v pondělí propuštěn z nemocnice. Po čtyřdenním věznění ho čeká nejen fyzická, ale především psychická rekonvalescence. Pomoc už připravuje i základní škola ve Zlíně, do které z Halenkovic dojíždí. Krizová intervence má pomoci překonat složité trauma i dětem a rodičům.
před 8 hhodinami

Aktivisté protestovali vyvěšením transparentu na budovu MŽP

Několik členů Greenpeace ráno vylezlo na budovu ministerstva životního prostředí (MŽP) a rozvinulo transparent s nápisem Braňme přírodu. Protestovali tak proti tomu, že řízením resortu je od pondělí pověřen předseda Motoristů Petr Macinka. Na místě zasahovala policie, krátce před 18:15 na síti X uvedla, že aktivisti slezli a že jejich přestupkové jednání oznámí správnímu orgánu. Studenti také odpoledne demonstrovali na pražském Hradčanském náměstí i v některých krajských městech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš uvedl ministry do úřadů

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl do úřadů nově jmenované ministry. Do funkcí je předtím na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pozastavil vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert. Stalo se tak 9. prosince, kdy prezident Petr Pavel jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem, informovala nyní mluvčí fondu Eva Češpiva. Nadále podle ní platí, že situace bude trvat do doby, než Babiš střet zájmů právně vyřeší. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding respektuje rozhodnutí správních orgánů.
před 11 hhodinami

Energoaqua dostala pokutu pět milionů korun v kauze otravy Bečvy

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila rožnovské společnosti Energoaqua v přestupkovém řízení v kauze otravy řeky Bečvy pokutu pět milionů korun kvůli vypouštění odpadních vod. Podle inspektorů spáchala firma přestupek proti vodnímu zákonu. Odpadní vody vypouštěla v rozporu s povolením, uvedla ČIŽP. Firma s rozhodnutím nesouhlasí a podala proti němu odvolání k ministerstvu životního prostředí. Rozhodnutí tak zatím není pravomocné.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...