Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.
Dopad zdražování teď závisí hlavně na životním stylu. Potvrdila to i analýza společnosti Cyrrus, která například srovnala výdaje dvou seniorek. První bydlí v nájmu, topí briketami a ohřívá vodu elektřinou. Moc nevaří a platí hlavně za léky, zájezd v zahraničí a jazykové kurzy. Letos ji to dohromady stojí měsíčně o 8,5 procenta víc než loni.
„V současné době nad reportovanými 14 procenty můžete být docela dobře nad o deset procentních bodů nebo o šest pod. To už je velký rozdíl,“ popsal hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
To je vidět na druhém příkladu – seniorka bydlí ve vlastním, ale platí za údržbu domu. Používá plyn a často peče. Cestuje vlakem a autobusem po Česku a občas přespí v hotelu. Výdaje má i za zubaře, posezení v kavárně a dárky pro vnoučata. Její inflace je skoro 27 procent, což je oproti prvnímu příkladu citelný rozdíl.
„Je to zejména tím, že různé skupiny obyvatel mají jiný spotřební košík. To, co je ve spotřebním koši, ze kterého se počítá cenový index, je prostě jiné než spotřeba třeba u nízkopříjmových skupin, které vydávají peníze jenom na zajištění základních životních potřeb,“ popsala ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
V následujících měsících přitom budou muset Češi sáhnout do peněženek ještě hlouběji. Podle centrální banky by se mohl růst inflace zastavit nejdřív ve druhé půlce roku.
Česká národní banka chce omezit utrácení domácností
Základní úroková sazba, kterou stanovuje Česká národní banka (ČNB), se teď pohybuje pod hranicí šesti procent. Podle členů bankovní asociace by se ale už v červnu mohla dostat nad ni. Podle ekonomické teorie totiž platí, že ve chvíli, kdy všechno zdražuje, je třeba přesvědčit domácnosti, aby tolik neutrácely. Když budou lidé šetřit, nebudou kupovat tolik zboží, a tím pádem nebude zboží tak drahé.
Pokud v dobách prudkého zdražování dostávají lidé více peněz od státu, zaměstnavatelů nebo z levných půjček, nemají prodejci a výrobci důvod zlevňovat. Poptávka po zboží je vysoká a inflační spirála se tak roztáčí.
Vyšší úrokové sazby mají zamezit právě tomu, aby si domácnosti půjčovaly. Omezí totiž chuť lidí utrácet za něco, co nutně nepotřebují, a to začne zdražování brzdit. Vidět je to aktuálně na nemovitostech – jejich ceny stoupaly i kvůli extrémně levným hypotékám. To už ale několik měsíců neplatí.
Je ale nutné doplnit, že v současné situaci výrobci nezdražují bez důvodu. Například pekárny teď zaplatí víc za energie, mouku, benzin i mzdy zaměstnancům. Nezbývá tak než zdražit. Jenže pokud zákazníci neubývají, mohou zdražit dřív a často víc, než je nezbytně nutné.
Zdražování by mělo dosáhnout vrcholu v polovině roku
Nejvíce se teď domácností dotýká právě zdražování potravin. „Příčinou nárůstu cen nejenom potravin, ale i energií a pohonných hmot a tak dále je válka na Ukrajině. Jakmile skončí válka, čekám, že dojde k uklidnění tohoto cenového výkyvu a ceny přestanou růst,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Nezávisle na tom očekávají ekonomové i centrální bankéři vrchol růstu cen v polovině roku. „Pokud nenastanou další nárůsty cen klíčových komodit, tak to vypadá, že přes úroveň 15 procent lehce můžeme přelézt někdy v květnu, červnu. Ale pak nastane pokles směrem dolů stále ve dvouciferných číslech,“ řekl člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.
Příští rok by pak podle prognózy ministerstva financí mohla průměrná inflace zpomalit na zhruba pět procent.
