Sněmovna schválila roční odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona, které zavádějí státní stavební správu. V závěrečném kole dolní komora schválila výjimku z přestávek pro řidiče kamionů v určitých úsecích silnic a uzákonění povinných prověrek bezpečnosti dálnic a silnic. Debatovalo se také o vládních prioritách při zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Páteční jednání sněmovny odblokovala dohoda vládních klubů s opozicí, uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný, který věří, že podobně by komora mohla fungovat i dál.
Sněmovna schválila roční odložení části stavebního zákona
Odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona počítající se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu navrhla vládní koalice. Podle norem prosazených za minulé vlády kabinetu Andreje Babiše (ANO) měly začít krajské stavební úřady fungovat od poloviny příštího roku a měly nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy.
Nynější kabinet chce odkladem získat čas na úpravy. Stavební úřady by měly podle vládních představ zůstat při obecních úřadech, byť v menším počtu než nyní. Zůstane pouze specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti povolování velkých investic, jako jsou dálnice, železnice, přehrady a zásobníky plynu.
Ostatní stavby budou až do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. O půl roku na 1. leden 2024 se také na návrh sněmovního výboru pro veřejnou správu odkládá digitalizace stavebního řízení. O návrhu na odklad nyní musí ještě rozhodnout i Senát a musí ho podepsat prezident.
Nový stavební zákon se připravoval řadu let. Sněmovna ho schválila loni v létě přes nesouhlas Senátu, který ho vetoval. Tehdejší vláda si od něj slibovala hlavně rychlejší stavební řízení díky dodržování stanovených lhůt. Zákon převedl všechny dosavadní stavební úřady od obcí pod stát a vytvořil státní stavební správu.
Vládní strategie pro zvládání uprchlické krize
Představení vládní strategie zvládání ukrajinské krize související s příchodem uprchlíků do Česka poslanci po změně původního programu probírali mezi půl desátou dopoledne a půl jednou odpoledne. Opoziční ANO a SPD před přerušením projednávání bodu kritizovaly vládní kroky.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) během úvodního projevu přiznal, že ne u všech uprchlíků se ví, kde přesně se nachází. Příští týden proto podle něj bude probíhat pilotní projekt, jehož cílem bude zjistit, kde jsou běženci ubytovaní. Pokud se ukáže, že na nahlášených adresách jich větší množství není, začne platit ohlašovací povinnost.
Zároveň ale Rakušan zdůraznil, že pokud v Česku bude moci pracovat zhruba třetina uprchlíků z Ukrajiny, díky odvodům přestane být podle něj pomoc státu migrantům prodělečná. „Česká republika to zvládla, přijmout více než tři procenta své populace,“ prohlásil Rakušan. Podle něj se Češi při pomoci běžencům s Ukrajiny nesmí nechat „zviklat xenofobními výkřiky“.
S adaptací uprchlíků mají pomoci jazykové kurzy
Strategie, kterou představil, popisuje tři fáze uprchlické vlny, ze kterých už Česko má podle Rakušana za sebou „boj o bezpečí“ v prvních 30 dnech, kdy byli uprchlíci odbaveni a rychle ubytováni. Nynější druhá fáze na období 30 až 180 dní je zaměřena na adaptaci uprchlíků, k čemuž mají pomoct zejména jazykové kurzy. Třetí fáze pro období 180 až 360 dní počítá s integrací migrantů nebo jejich návratem na Ukrajinu.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vláda počítá s prodloužením vyplácení humanitární dávky ukrajinským běžencům z konce srpna do konce února. Současnou částku pět tisíc korun možná začne v čase snižovat, aby podle Jurečky motivala uprchlíky k hledání práce. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) zdůraznil, že Česko nepomáhá ukrajinským běžencům na úkor českých dětí a jejich rodičů.
Zástupci opoziční ANO souhlasili s tím, že uprchlickou krizi Česko zvládlo díky občanům, krajům a obcím. Místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) ale uvedla, že vláda měla s chystanými opatřeními přijít daleko dříve. Požadovala, aby vláda předložila skutečný strategický plán zvládání uprchlické vlny. „Vláda jedná, ale nepomáhá těm regionům. Slíbený plán, aby byl použitelný, neexistuje,“ uvedl další opoziční poslanec Jiří Mašek (ANO).
Projednávání zahájili poslanci už v úterý, ministry ale tehdy pobouřilo zhruba hodinové vystoupení lídra SPD Tomia Okamury. Opustili sál, čímž ukončili jednací den. Koaliční poslanci tehdy hovořili o xenofobním a fašistickém projevu, zatímco hnutí SPD zase vinilo koalici z „vládního puče“.
Zařazený bod na základě návrhu předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Marka Výborného byl navržený tak, aby k němu mohli přednostně vystoupit příslušní členové vlády.
Řidiči kamionů ve výjimečných případech nebudou muset dodržovat přestávky
Ministerstvo dopravy by mohlo v budoucnu ve výjimečných situacích, například při kalamitách nebo krizích, povolit řidičům v nákladní dopravě, aby mohli po určitých úsecích silnic jezdit i bez dodržování požadavků na přestávky v jízdě a odpočinek. Důvodem bude moci být například podstatné zhoršení sjízdnosti silnice, úplné přerušení sjízdnosti, případně ochrana života, majetku a zdraví.
Novelu silničního zákona schválila sněmovna. Hlasovalo pro ni všech 151 přítomných poslanců ze všech sněmovních klubů. Ještě ji musí schválit Senát a podepsat prezident. Schválená novela zavádí takzvaný evropský balíček mobility. Balíček v roce 2020 schválil Evropský parlament a upravuje pravidla pro řidiče kamionů převážejících náklad po Evropě.
Povinné audity bezpečnosti silnic a dálnic
Dolní komora schválila novelu zákona, která vlastníkům stanovených silnic a dálnic ukládá povinnost, aby každých pět let zajistili posouzení rizik dopravních nehod na jednotlivých úsecích. Zákon nyní musí schválit Senát a podepsat prezident.
Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti budou kromě komunikací zařazených do transevropské silniční sítě i veškeré dálnice a silnice první třídy vlastněné státem a dále úseky silnic druhé a třetí třídy ve vlastnictví krajů, pokud jsou zcela nebo jen zčásti financované z EU. U rizikových úseků pak budou následovat podrobné prohlídky s návrhy vyššího zabezpečení.
Poslanci také v úvodním kole i přes výhrady opozičního hnutí ANO podpořili novelu zákona, podle níž se má působnost zákona o významné tržní síle a jejím zneužití rozšířit i na menší podniky než dosud a rozšíří se i seznam nekalých praktik, které tento zákon bude postihovat. Nově mají mít významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi padesát milionů korun za poslední účetní rok.
Dosud zákon předpokládal, že významnou tržní sílu má podnik s obratem nad pět miliard korun. Novelu nyní posoudí sněmovní zemědělský výbor. Navrhované změny vycházejí z evropské směrnice o nekalých praktikách.
Odblokování sněmovny
Zástupci sněmovních klubů se v pátek podle Výborného rovněž dohodli na plynulém jednání sněmovny. „Myslím, že komunikace je důležitá věc,“ podotkl. Zástupci koaličních klubů přislíbili opozičním, že ministerstvo vyslechne jejich připomínky například k předpisu o významné tržní síle, stejně tak dali prostor i debatě o uprchlické krizi.
Dohoda podle šéfa poslanců KDU-ČSL spočívá v tom, že opozice bude slyšena, zároveň však bude respektovat, že koaliční strany disponují většinou 108 hlasů a ve finále mají od voličů mandát své návrhy nakonec prosadit. „Dneska byl příklad toho, jak by to mohlo fungovat,“ řekl Výborný.
Důležitost komunikace mezi kluby zdůraznila i bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Koalice by podle ní neměla opozici „věčně přehlížet“ a naznačovat jí, že její rolí je „sedět v koutku a šoupat nohama“.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že kabinet se s opozicí snaží domlouvat. Vyčetl jí ale například to, že minulý týden zaměřila obstrukce na předpis o podporovaných zdrojích energie, který spolupodepsali i zákonodárci ANO. Vláda proto očekávala rychlé bezproblémové projednání, dodal. „Diskutovali o tom šest hodin. Když jsme ho pak zařadili na další jednání, byl schválen za tři minuty, takže to je jasné, že to byla obstrukce,“ uvedl. Doufá, že se opozice začne chovat rozumněji. „Jinak budeme svědky těchto otravných jednání sněmovny, která nikam nevedou,“ dodal.
Možné prodloužení nouzového stavu má sněmovna projednat ve čtvrtek
Sněmovna by měla podle místopředsedkyně komory Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) o možné žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu jednat příští týden ve čtvrtek odpoledne. Kabinet by mohl o nouzovém stavu jednat na mimořádném úterním zasedání, na kterém se má zabývat postupem při řešení uprchlické krize z válkou zasažené Ukrajiny.
Kabinet vyhlásil nouzový stav na 30 dnů od 4. března, sněmovna následně odsouhlasila jeho prodloužení do konce května. Vládní představitelé zdůrazňují, že na rozdíl od koronavirových nouzových stavů tentokrát mimořádný stav nijak neomezuje české občany. Mluvčí kabinetu Václav Smolka nevyloučil, že vláda v úterý projedná prodloužení nouzového stavu, oficiálně je jediným bodem zasedání informace o dalším postupu při řešení uprchlické krize.