V Česku v loňském roce zemřelo na silnicích 470 lidí, o deset více než v roce 2020. Jde o druhý nejnižší počet mrtvých od roku 1961, odkdy policie ucelené statistiky nehod sestavuje. Na tiskové konferenci o tom informovali náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek a ředitel dopravní policie Jiří Zlý.
Na českých silnicích loni zemřelo 470 lidí. Podle ředitele dopravní policie byl nejhorším měsícem prosinec
Události: Na českých silnicích loni zemřelo 470 lidí (zdroj: ČT24)
Nehod policisté v loňském roce zaznamenali 99 332, o 4538 více než v roce 2020. Celková hmotná škoda dosáhla zhruba 6,7 miliardy korun.
Vondrášek hned v úvodu tiskové konference zdůraznil, že poslední dva roky nelze srovnávat s běžnými lety, protože je výrazně ovlivnila pandemie covidu-19, která se podepsala mimo jiné právě na intenzitě dopravy.
„Musíme říct, že zde máme nesrovnatelné období z důvodu koronavirové pandemie, z důvodu vyhlašování nouzového stavu, omezování mobility občanů České republiky. Není objektivní to srovnávat s lety před covidovou pandemií a s lety, které nás čekají,“ konstatoval Vondrášek.
„Je tu patrný pokles, ale rovnou musím poctivě říci, že se do toho promítla pandemická situace a nepřímo i vliv omezení mobility. Číslo je i tak pozitivní a můžeme se dívat nejen na kolonku obětí. Podstatná jsou i těžká zranění, kde můžeme vidět významný pokles posledních několika let,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Zlý na druhou stranu upozornil, že pro policii bylo uplynulé období poznamenané uzávěrami a nouzovými stavy velmi náročné. „Policie v době celého roku 2021 plnila celou řadu jiných úkolů, než by plnila běžně. Přesto jsme dokázali dohlížet na bezpečnost a plynulost dopravního provozu,“ řekl v 90' ČT24.
Brífink dopravní policie k nehodovosti (zdroj: ČT24)
První nouzový stav platil v Česku loni od začátku roku, vláda jej vyhlásila ještě na podzim 2020. Trval do 11. dubna, stejný den skončilo i omezení volného pohybu, které kabinet vyhlásil 1. března. Hranice okresů tehdy mohli lidé překročit kvůli cestě do práce, k lékaři nebo na úřad. Podruhé loni vláda stav nouze vyhlásila 25. listopadu, skončil po 30 dnech.
V měsících, kdy platil první nouzový stav, došlo podle Zlého meziročně k poklesu dopravní nehodovosti zhruba o osm procent. „Nicméně co se týká smrtelných následků, v prvních měsících roku stouply o více než deset procent,“ upozornil.
Při druhém stavu nouze pak dle něj vzrostla nehodovost o pětinu a smrtelné následky o 76 procent. Zatímco během prvního období si nárůst úmrtnosti policisté vysvětlují tím, že na prázdnějších silnicích řidiči jezdili rychleji, na nárůstech během druhého se dle nich podepsala nepozornost, která mohla být spojena s předvánočním obdobím a zvýšenou mobilitou.
„Padesát usmrcených osob v prosinci svědčí o nervozitě, a to mezi všemi účastníky silničního provozu. Devatenáct usmrcených osob bylo chodců. To znamená, že je riziko nevěnování pozornosti ze strany chodců i řidičů motorových vozidel,“ poznamenal Zlý.
Pětinu nehod zavinilo nepozorné řízení
Nejtragičtějším měsícem přesto prosinec nebyl, tím byl srpen s 55 mrtvými. Nejméně lidí zemřelo v dubnu, konkrétně čtyřiadvacet. Na dosavadní minimum klesl počet těžce zraněných, kterých loni bylo 1624, o 183 méně než předloni. Lehce zraněných bylo v loňském roce 20 581, o 299 méně než předloni.
Jednou z nejčastějších příčin, která se podílela až na pětině všech nehod, bylo nevěnování se řízení. Následovalo nesprávné otáčení nebo couvání, jiný druh nesprávné jízdy nebo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
Policisté loni při kontrolách zjistili 352 727 dopravních přestupků, naprostou většinu projednali na místě v příkazním řízení. Jedním z častých přestupků bylo držení mobilního telefonu za jízdy. Za tento přestupek vybrali na pokutách asi o 400 tisíc korun více než předchozí rok.
K mírnému poklesu došlo u řízení pod vlivem alkoholu, policisté evidovali zhruba pět tisíc těchto případů. U řízení pod vlivem omamných látek došlo naopak k mírnému nárůstu, bylo jich skoro dva a půl tisíce.
K nejvíce nehodám došlo v Praze, Středočeském a Ústeckém kraji. Nejvíce lidí zemřelo ve Středočeském kraji, nejméně v Libereckém a Karlovarském kraji.
Agresivita stále vládne silnicím. Tresty bývají mírné
Podle policie provází tragické havárie často agresivita jejich účastníků. Že se s agresivitou ostatních řidičů setkávají, připustilo v průzkumu České asociace pojišťoven 90 procent respondentů, i když pouze desetina oslovených připustila, že je sama občas agresivní.
Dopravní psycholog Martin Kořán však v 90' ČT24 připustil, že to zhruba odpovídá podílu lidí, kteří by kvůli své psychice opravdu řídit neměli. „Je pětiprocentní, možná i desetiprocentní populace řidičů, kteří jsou rizikoví, agresivní, méně způsobilí pro běžný provoz. Ti většinou páchají dopravní přestupky, jsou často i vybodováni,“ poukázal. Dodal, že i v minulosti, kdy se podílel na psychologickém posuzování branců, kteří měli na vojně řídit – tedy lidí, kteří již měli v provozu zkušenosti – neprošlo testy tři až pět procent z nich.
Šéf dopravní policie zdůraznil, že policie s termínem agresivita při stanovení příčin dopravních nehod přímo nepracuje. Agresivní chování však spojil hned s několika přestupky. „Můžeme mezi agresivní projevy zařadit nepřiměřenou rychlost, jízdu křižovatkou na červenou nebo přes železniční přejezd na červenou nebo nesprávné předjíždění, takzvané podjíždění. Ty projevy mohou být jakékoli, mohou začínat od gest, posunků za volantem a končit pácháním takových přestupků a vybržďováním, což může mít tragické následky,“ shrnul.
Právě zmíněné přestupky by podle Neřolda z BESIPu měly být přísněji postihovány a autoškoly by se měly zaměřit na jejich prevenci. „Pomohla by také přesná definice toho, jaká je bezpečná vzdálenost mezi auty, aby řidič, který to poruší, dostal příslušný postih,“ dodal.
Podle ředitele asociace pojišťoven Jana Matouška si lidé často agresivitu svého chování neuvědomují. „Ve chvíli, kdy nastupuje, ztrácíte kontrolu a pozornost a děláte věci, které jsou nebezpečné,“ ozřejmil.
90' ČT24: Rok 2021 na českých silnicích (zdroj: ČT24)
Psycholog Kořán míní, že se někteří lidé chovají v autě docela jinak, než by se chovali jinde, protože jsou v něm ukryti. „Člověk, který v automobilu sedí, je – někdy za tónovanými skly – skryt vůči okolnímu světu, takže se domnívá, že když není viděn, může si dovolit více, než si běžně dovolí,“ poukázal.
Na agresivní chování účastníků silničního provozu se zaměřuje novela bodového systému, kterou již dlouho připravuje ministerstvo dopravy. V minulém volebním období byla již připravená, ale do sněmovny se dostala příliš pozdě na to, aby ji poslanci stihli projednat.
Agresivní činy řidičů jsou často trestány poměrně mírně jako přestupky, ale i v případě, že o nich rozhodují soudy. Docela čerstvým případem může být nepravomocný verdikt nad řidičem kamionu, který v létě 2020 předjel a vybrzdil dodávku, poté napadl jejího řidiče, který spadl pod projíždějící auto. Státní zástupkyně navrhla devětadvacetiletému obžalovanému podmíněný trest a zákaz řízení, nač soud předběžně přistoupil.
„Není to adekvátní trest. (…) Ten člověk ho napadl s úmyslem mu ublížit, a to se také podařilo,“ míní bývalý vedoucí BESIPu Roman Budský. Podobně smýšlí i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), trest podle něj „měl být vyšší“.