Sovětský maršál Ivan Koněv už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou podle pražských radních některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který pražští radní schválili v pondělí. Odebrání občanství musí ještě projednat městští zastupitelé, kteří budou mít konečné slovo.
Maršál Koněv už zřejmě nebude čestným občanem Prahy, rozhodli radní. Konečné slovo budou mít zastupitelé
Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.
Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vyšly postupem času najevo skutečnosti, kvůli kterým podle něj nebyl Koněv čestným člověkem. „Proto nemůže být ani čestným občanem,“ řekl. Pro odebrání radní hlasovali jednotně.
Čestným občanem hlavního města se stal 6. června 1945. Akt udělení čestného občanství je podle dokumentu nutné vnímat v dobovém kontextu a s ohledem na další historický vývoj Československa, kdy byl oficiálně povolen jediný výklad událostí a některá fakta byla potlačena a zamlčena.
Mezi nimi bylo například to, že vojsko vedené Koněvem přišlo do Prahy až po uzavření dohody mezi pražskými povstalci a vedením německé nacistické posádky o odchodu z města. Další pak je, že Koněv rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války. Tehdy zemřelo 148 místních obyvatel včetně dětí.
Odebrání občanství kritizoval předseda opozičních zastupitelů ANO Ondřej Prokop. „Já tedy nejsem v žádném případě prorusky smýšlející, ale tahle snaha přepsat historii ve světle současného dění mi přijde už trochu hysterická,“ uvedl Prokop. Koněv podle něj za jednání Vladimira Putina nemůže, a naopak má zásluhy na osvobození od nacistů.
Koněv je problematická postava i jinde v Evropě
Problematické je rovněž působení maršála jinde v Evropě, a to třeba krvavé potlačení maďarského povstání v roce 1956, kdy zemřely tisícovky maďarských civilistů. Působil jako velitel v Berlíně v letech 1961 až 1962 při takzvané druhé berlínské krizi, která vyvrcholila stavbou berlínské zdi.
„Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil například s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti. V reakci na demokratizační snahy zamýšlel také vojensky zasáhnout v říjnu 1956 v Polsku,“ píše se v dokumentu schváleném pražskými radními.
S postavou maršála Koněva a jeho životem se magistrát i některé radnice vypořádávají v několika posledních letech. Praha 6 nechala předloni v dubnu odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči a žižkovská radnice zase chce přejmenovat Koněvovu ulici po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi. Praha nedávno v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině přejmenovala část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6 na Ukrajinských hrdinů.