Poslanci na středeční schůzi schválili některá daňová zvýhodnění související s pomocí Ukrajině. Z daňového základu bude možné například odečíst dary Ukrajině na její obranu. Sněmovna rovněž schválila návrh, který ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a také nařízení, podle něhož nebudou vybraná vozidla podléhat silniční dani. Ročním odkladem účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona by se poslanci měli zabývat v pátek.
Nově by také měli mít možnost odečtu od základu daně daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich příjmy ze zdrojů na území Česka tvoří nejméně devadesát procent zdanitelných příjmů. Pro letošní rok bude od daně osvobozen příjem ukrajinských zaměstnanců spočívající v tom, že jim a jejich rodinným příslušníkům zaměstnavatel poskytne ubytování v Česku kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině.
Pro zákon hlasovalo 163 poslanců ze všech sněmovních klubů. Proti schválení nehlasoval žádný z nich. „Je žádoucí podpora daňových poplatníků stejně jako v covidu, tak i během válečného konfliktu,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Podle ní jde o rozumnou novelu. Sněmovna návrh schválila beze změny, nyní ho dostane k projednání Senát.
Navržené daňové úlevy se týkají darů poskytnutých v letošním roce. Od daně bude osvobozen bezúplatný příjem poskytnutý v letošním roce za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Vláda sice připouští, že pojem obranné úsilí není definován, ale podle ní se tím bude rozumět cokoliv, co může sloužit k podpoře obranyschopnosti Ukrajiny, včetně zajištění souvisejících potřeb osob, které se na této obranyschopnosti podílejí.
Vyšší limit pro odpočet darů
Vládní předloha prodlužuje pro letošní rok vyšší limit pro odpočet darů na zákonem stanovené účely u fyzických osob. Za roky 2020 a 2021 bylo možné si snížit základ daně o poskytnuté dary až o třicet procent. Nově má tento limit platit i pro letošní rok. Zvýšení limitu schválila sněmovna v minulém období v souvislosti s pandemií covidu na popud tehdy opozičních stran.
U právnických osob se bude tato možnost týkat zdaňovacích období ukončených od letošního 1. března do 28. února příštího roku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu řekl, že zvýšení limitu se v minulosti osvědčilo a neziskový sektor ho přivítal.
Po schválení daňové novely požádal o pauzu v délce šedesáti minut předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, odůvodnil to tím, že hnutí SPD potřebuje projednat některé kroky vlády, která podle něj „nechce pomáhat lidem“, když předtím zamítla bod k projednání cen potravin. „Máme obavy, že se Česká republika dostane do velkých problémů a takovým způsobem to podle našeho nelze dále dělat,“ řekl Fiala.
Na to reagoval předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. „Je to čistokrevná paralýza sněmovny, v okamžiku, kdy jsou tu ministři a schválené body do programu, tak se hnutí SPD rozhodlo obstruovat právě ty zákony, které jdou ve prospěch občanů České republiky,“ řekl.
Konec povinného přimíchávání biosložky
Sněmovna ve středu rovněž schválila soubor vládních návrhů, který směřuje k omezení růstu cen pohonných hmot. Změna počítá hlavně se zrušením povinnosti přimíchávat biosložku do pohonných hmot. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Od zrušení povinného přimíchávání si vláda slibuje kromě jiného, že dodavatelům pohonných hmot ubude administrativy s vykazováním, že povinnost plní. Stanjura také zdůraznil, že sněmovna ruší pouze povinnost přimíchávání. „Chápal bych diskuze, kdybychom přimíchávání úplně zakázali, my pouze rušíme povinnost, a to jsou dva úplně jiné režimy,“ řekl s tím, že bude záležet na každém z daňových poplatníků, z které té palety emisních cílů si vybere. Dodal, že opoziční debata mu přijde zbytečná. „Rušíme povinnost, necháváme možnost a na tom není nic špatného,“ řekl.
Schillerová se podivila, proč kabinet nepředloží samostatnou novelu zákona, která by rušila povinné přimíchávání. Stanjura odpověděl, že vláda předložila změny v jedné předloze, protože jde o komplexní reakci na zvyšující se ceny paliv. Dodal, že nejde o nic neobvyklého, když vláda přijímá ucelená opatření.
Návrh nakonec podpořilo 144 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran. Vláda navrhla, aby dolní komora tuto předlohu schválila už v prvním čtení. Opoziční strany tento postup umožnily a nevetovaly ho, i když jim to umožňuje jednací řád.
Stanjura už dříve řekl, že zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty povede k jejímu zlevnění 1,50 až dvě koruny na litr. Vláda kromě toho navrhla snížit spotřební daň u benzinu a nafty o 1,50 korun na litr, což sněmovna schválila už v úterý.
Místopředseda ANO a bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec však vyjádřil pochyby nad tím, zda lidé pomocí tohoto nařízení ušetří. „Ke zlevnění nedojde, protože by to museli čerpadláři dotovat,“ řekl. „Když přestaneme přimíchávat, tak tam bude sto procent ropné složky, co dostáváme z Ruska, tedy to, co podporovat nechceme,“ dodal také.
I bývalá náměstkyně ministra životního prostředí a poslankyně ANO Berenika Peštová zpochybnila, že se tímto krokem pohonné hmoty zlevní. „Je to pouze populistické gesto, které vám nevyšlo,“ řekla. Pozastavila se rovněž nad tím, že vláda sice ruší povinné přimíchávání biosložky, ale současně zachovává povinnost dodavatelů snížit každoročně emise skleníkových plynů o šest procent. Stanjura řekl, že dodavatelé mají jiné možnosti, jak emise snížit, například využitím zemního plynu nebo propan-butanu.
Další změnou, se kterou předloha přichází, je částečné zrušení silniční daně pro vybraný okruh vozidel. Daň se platí za vozidla sloužící k podnikání. Ruší se pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Zároveň se snižuje sazba daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru.
Vládní předloha má podpořit i takzvanou nízkoemisní mobilitu. Bude se to týkat služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů.
Dalším opatřením schváleným vládou je odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Kabinet argumentuje tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Dá se podle ní předpokládat, že situace se může i zhoršit například kvůli nedostatku železa a oceli na trhu.
Stavební zákon projednají poslanci v pátek
Odkladem účinnosti některých klíčových pasáží nového stavebního zákona se poslanci budou zabývat v pátek, rozhodla sněmovna podle požadavku předsedy poslanců koaliční KDU-ČSL Výborného. O úpravy programu schůze se podobně jako v úterý snažili zejména zákonodárci opozičního hnutí ANO. Sněmovna jejich návrhy odmítla.
Místopředsedkyně dolní komory Jana Mračková Vildumetzová (ANO) neuspěla s návrhem, aby sněmovna přednostně projednala vládní materiál k řešení uprchlické vlny z Ukrajiny po ruské invazi. Dolní komora zamítla také například požadavek Jaroslava Faltýnka (ANO) o diskusi k růstu cen potravin. Faltýnek varoval, že i v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nemusí být některé komodity vůbec nebo jich nebude dostatek. „Vláda nedělá téměř nic a chlácholí nás, že je vše v pořádku,“ uvedl.
Hnutí ANO se prostřednictvím své poslankyně Renaty Oulehlové snažilo zařadit také debatu o situaci na Úřadu práce, jehož pracovníci hrozí stávkovou pohotovostí. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) neuspěl stejně jako v úterý se snahou o sněmovní diskusi o svobodě slova i v souvislosti s vypínáním webů označovaných za dezinformační.
