Ministerstvo práce zpracovalo první žádosti o příspěvek pro domácnosti, které ubytovaly ukrajinské uprchlíky. Někteří ze zhruba deseti tisíc žadatelů však čekají na výplatu už dva týdny. Kvůli zahlcení úřadů práce provázely jejich přijímání a zpracovávání potíže, proces proto trvá déle. Žádosti o peníze od státu na náklady je možné podávat od 11. dubna, a to jen elektronicky. Od začátku války dostalo víza v Česku 308 tisíc lidí z Ukrajiny.
Ministerstvo zpracovalo téměř deset tisíc žádostí o příspěvek na ubytování uprchlíků
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
Dosud ministerstvo dostalo necelých deset tisíc žádostí o solidární příspěvek, uvedlo na svém Twitteru. Úřady zatím dostaly 9823 žádostí domácností, které poskytly přístřeší minimálně 28 301 občanům Ukrajiny s dočasnou ochranou. U zhruba 3300 žádostí je solidární příspěvek připravený k výplatě, informoval resort.
Podle ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má během pondělí a úterý odcházet první část zhruba dvou tisíc výplat. „V polovině tohoto měsíce docházelo k výplatě celé řady podpor, a dostali jsme se na samou hranici kapacity našich informačních systémů,“ uvedl.
Necelých deset tisíc žádostí je výrazně nižší počet, než jaký ministerstvo uvádělo v předchozích dnech. Jurečka minulý týden uvedl, že za prvních deset dní od spuštění dorazilo 25 523 žádostí o solidární příspěvek. „V pravidelných reportech omylem došlo k záměně počtu žádostí za počet ubytovaných,“ vysvětlil úřad, proč je pondělní počet žádostí ani ne poloviční oproti dříve publikovaným údajům.
Úřady práce v posledních týdnech vyřizují také humanitární dávku pro uprchlíky, příspěvky na bydlení či jiné dávky po zvýšení životního minima. Podle vyjádření ministerstva práce řeší teď dvanáctkrát více žádostí než běžně a systém není na takovou zátěž stavěný.
Solidární příspěvek činí tři tisíce korun na ubytovanou osobu na měsíc, nejvýš ale 12 tisíc korun. Podporu mohou získat lidé, kteří zdarma ubytují uprchlíky aspoň na 16 dní v měsíci v kuse. Ubytovaní musí mít prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, záchod a přístup k pitné vodě.
Příspěvek v nynější výší se má poskytovat do konce června. Jurečka minulý týden řekl, že se už pracuje na návrhu úprav nastavení podpory. Odlišit by se měla částka za ubytování v pokoji a bytě, zohlednit by se mohly i případné výdaje na opravu a dovybavení neobsazeného bytu, přiblížil ministr práce.
Experti na sociální problematiku poskytování stejné částky za pokoj nebo celý byt kritizují. Doporučují také vyplácet podporu po omezenou dobu, případně postupně snižovat, když si příchozí najdou práci. Podle nedávné studie o integraci uprchlíků, na které se podílely agentura PAQ Research, České priority a řada expertů z různých organizací a institucí, by při čtyřtisícovém příspěvku na osobu byli majitelé ochotni pronajmout až kolem 50 tisíc bytů.
Uprchlíci opouštějí ČR
Od začátku ruské invaze vydalo ministerstvo vnitra uprchlíkům z Ukrajiny 308 170 víz. V neděli je dostalo 862 lidí. Počet vydaných víz v posledních týdnech klesá. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předminulý týden uvedl, že se počet běženců ustálil na zhruba 300 tisících. Vnitro sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale z Česka odjíždějí.
Na cizinecké policii se od počátku války ohlásilo 194 689 lidí, v neděli jich bylo 1869. Děti do 15 let se na policii hlásit nemusí.
Pro tisíce ukrajinských uprchlíků ubytovaných v hotelích a penzionech budou muset kraje najít před začátkem letní turistické sezony nové útočiště. Podle Rakušana se náhradní ubytování najde. Kraje se na nutnost přestěhování uprchlíků připravují, zjišťují počty končících smluv a vytipovávají náhradní ubytovací kapacity.
Události: Ubytování uprchlíků (zdroj: ČT24)
Vytížená horská střediska
Například v Libereckém kraji jsou podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) přetížena především horská střediska. „A tam s velkou mírou pravděpodobnosti budeme počty lidí snižovat a umisťovat je v dalších částech kraje,“ uvádí. Stačit by na to měly kapacity v regionu. V těch vytíženějších by mohlo dojít na přesun do jiných krajů, například do Zlínského.
Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) zde totiž přebývají tisíce lůžek, které lze využít až do konce roku. Ministr vnitra již uvedl, že chystá spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí takzvaný registr ubytovatelů. „Budeme ještě nabízet i soukromníkům, kteří jsou ochotni ubytovávat, aby se do něj velmi jednoduchým způsobem hlásili,“ vysvětluje.
V Moravskoslezském kraji stěhují uprchlíky
V Moravskoslezském kraji se muselo začít se stěhováním uprchlíků již nyní. Tamní hejtman Ivo Vondrák (ANO) řekl, že se to týkalo některých běženců, kteří byli ubytováni v hotelech. Hotely přislíbily své kapacity do Velikonoc a teď už přecházejí na běžný režim, tedy ubytování hostů.
„Museli jsme přestěhovat 170 uprchlíků do našich ubytovacích kapacit, do našich příspěvkových organizací. Do května jich budeme muset mít celkem 550 a do začátku prázdnin sedm set. Zjišťujeme u poskytovatelů ubytování, kolik budou muset vystěhovat lidí, aby mohli začít sloužit k účelu, ke kterému byly zřízeni,“ řekl Vondrák.
Jde podle něj o velký problém. „Snažíme se domluvit s majiteli bytů. Chtěl bych vyzdvihnout vstřícnost města Havířova, který zvládl perfektně nouzové přístřeší, pak ty lidi přesunul do ubytování a teď už jsou i v bytech,“ řekl Vondrák. Bytů připravených k nastěhování ale podle něj není zdaleka tolik, kolik by bylo potřeba.
Problém je podle hejtmana i s tím, že systém HUMPO (humanitární pomoc) nefunguje tak, jak by měl, a není v něm možné zjistit, jaké jsou volné kapacity lůžek. Zatím kraj ani nemohl vyplácet kompenzace za ubytování. Vondrák předpokládá, že v květnu už nějaké částky vyplatí, ale hlavní vyplácení kompenzací bude schopen zajistit až v červnu.
Další fáze začleňování uprchlíků
Jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) v pořadu Devadesátka zmínil, že je potřeba naplánovat další fázi. „Řada domácností chtěla pomoci těm lidem do bezpečí. Neměla ale v plánu, že s nimi budou žít čtyři roky v jednom domě,“ uvedl a zdůraznil, že důležité je zapojení uprchlíků do normálního života.
Hlavním krokem jsou podle Kuby data. „Pro nás by bylo výhodné, kdyby nastala povinnost všech se nahlásit, včetně dětí, abychom měli snímek území k určitému datu, věděli, že na tom území se nachází tolik a tolik lidí,“ vysvětlil a dodal, že klíčová je také informace od samotných uprchlíků, zda chtějí v Česku dlouhodobě zůstat a jejich děti zde budou chodit do školy. „Abychom my mohli plánovat kapacity, to bude poměrně velký úkol, protože nyní v tom jasno není.“
90' ČT24 – Ubytovací kapacity pro uprchlíky (zdroj: ČT24)
Podle něj jsou nyní důležité tři body – kolik lidí se v jednotlivých krajích nachází, jaké jsou kapacity škol a školek a jaká je v jednotlivých krajích nabídka práce. Jihočeský hejtman rovněž zdůraznil, že vláda by měla uprchlíkům říci, že od určité doby spadnou do „normálního procesu“. „Nemůže se tu vytvářet paralelní systém, který by zvýhodňoval lidi z Ukrajiny ještě dalších deset měsíců, to by bylo nefér,“ míní.
Zopakoval také, že nejde o uprchlickou vlnu, která by byla motivována ekonomickými podmínkami. „Nelžeme si, že šli za lepším, šli sem proto, protože někdo útočil na jejich domovy,“ řekl.
Česko by se rovněž mělo podle něj zaměřit na to, komu pomoc poskytuje, tedy lidem, kteří mluví ukrajinsky a mají ukrajinské občanství. V posledních dnech se totiž objevily případy uprchlíků, zejména Romů kteří mluví jen maďarsky. „Často se nám stalo, že jsme je odvezli do ubytovacího zařízení a oni se odmítli ubytovat,“ řekl Kuba s tím, že jde o skupiny, které potřebují specifickou komunikaci. „Kraje na to nemají kapacity a vláda se tomu musí věnovat,“ řekl Kuba.
Romské organizace pomohou v centrech
Ve vytížených krajských centrech pro uprchlíky budou nyní pomáhat romské neziskové organizace, informoval ministr vnitra Rakušan. Přítomnost pracovníků romských organizací má zajistit lepší domluvu.
„Ve vytížených centrech by nám měli s tou situací pomáhat, poskytovat rychlé informace. Příchozí budou informováni někým, komu budou rozumět a kdo v nich vyvolá nějakou míru důvěry,“ vysvětlil Rakušan.
Romští uprchlíci často nehovoří ukrajinsky a také mají specifické požadavky, především zájem o velkokapacitní ubytování. Úřady podle Rakušana našly přes dvacet objektů, které by mohly těmto požadavkům vyhovovat. Některé z nich chce ministr do týdne začít obsazovat, v úterý bude o záležitosti jednat s hejtmany.