Konec podpory plynových kotlů. Na alternativy se ale může čekat i měsíce

Nahrávám video
Události ČT: Konec plynových kotlů
Zdroj: ČT24

Resort životního prostředí mění takzvané kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. Znamená to konec podpory plynových kotlů. Alternativ je víc, tepelná čerpadla nebo obnovitelné zdroje. Zájem o obě roste, jednak kvůli povinné výměně starých topenišť, ceně energií, ale i kvůli válce na Ukrajině a snaze domácností o větší soběstačnost. Na nový zdroj tepla tak můžou zájemci čekat i měsíce.

U vjezdu k rodinnému domku stojí celkem nenápadně jakýsi box a v něm vrtule. Díky tomuto zařízení je však uvnitř v domě jak v zimě, tak i v létě příjemně. „Umí jak vytápět, ohřívat vodu, tak v podstatě i chladit celý tento objekt. To znamená, že tento dům si vystačí pouze s tím tepelným čerpadlem a v průběhu celého roku dokáže zajistit tepelný komfort,“ říká Robert Vágner, specialista tepelných čerpadel z firmy IVT.

Přesně takový způsob vytápění stát podporuje. Nabízí dotace, nově až 180 tisíc korun, o 50 tisíc víc. Jenže tepelná čerpadla jsou teď nedostatkové zboží, podobně jako solární panely nebo kotle. Chybějí zařízení i lidé, kteří by je mohli namontovat.

„Pokud jste si objednal tepelné čerpadlo řekněme do konce března, budete mít štěstí, pokud ho letos dostanete. Minulý rok jsme za březen získali řádově stovky poptávek, letos to jsou tisíce,“ vysvětlil Vágner.

Navýšení dotací reaguje na jiné rozhodnutí, resort životního prostředí už nebude podporovat kotle na plyn. Je drahý a většina ho pochází z Ruska. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) dopady nebudou dramatické. Plynový kotel chtěla zhruba čtvrtina žadatelů o kotlíkové dotace, většina už dnes volí tepelné čerpadlo.

„Když se podívám do Nové zelené úsporám, těch žádostí na plynové kotle už tam bylo málo, zhruba jedna desetina, a i těm, kteří požádali a chtějí svou žádost už teď změnit, to umožníme ve velmi jednoduchém režimu,“ potvrzuje Hubáčková.

S odklonem od plynu souvisí taky prodloužení termínu na výměnu neekologických kotlů 1. a 2. třídy o dva roky, do září 2024. I proto, že čekání na náhradu může být dlouhé.

Obce doufají, že Rusko dodávky plynu nevypne

Na dodávkách plynu jsou závislé i některé průmyslové obory – hlavně potravináři, skláři anebo třeba porcelánky. Ti tak teď řeší, jak by při ukončení dodávek zemního plynu z Ruska mohli dál fungovat. A podobně jsou na tom i některé obce. Třeba sídliště v Hejnicích má teplo a teplou vodu z obecní teplárny, která je plynová.

„Jde o zhruba 500 bytů, které jsou na to odkázané a jsou na to připojené, což při průměru dva a půl člověka na jeden byt vychází na nějakých tisíc až 1200 lidí, kteří v tom bydlí,“ spočítal starosta Hejnic Jaroslav Demčák (Za lepší Hejnice).

Na hejnickou teplárnu je připojena i zdejší mateřská škola. Ta kromě plynu čerpá i elektřinu, která vzniká jako vedlejší produkt při spalování plynu. Už na podzim, kdy jim skončil hlavní dodavatel plynu, se zamýšleli nad alternativami. Při takovém výkonu, jaký ale teplárna má, situace v tuto chvíli nemá jasné řešení.

„Postavit uhelnou kotelnu trvá dlouho a druhá věc je, že v současné době jít do uhlí není pro spoustu lidí normální. Štěpka je v Hejnicích asi nereálná, protože podle všeho bychom měli spotřebu v zimě zhruba kamion denně, což je nereálné, ani najít takové množství. Tepelná čerpadla při tomhle výkonu bychom museli provrtat tak asi do Austrálie a zpátky, a stejně by to zřejmě nevyšlo,“ říká starosta Demčák.

Nezbývá jim tak než doufat, že dodávky plynu budou pokračovat dál – plyn pro ně stále zůstává nejlepším řešením.

Na plynu jsou závislé i sklárny

Velmi podobná situace je ve Sklárně a minipivovaru Novosad & syn Harrachov. Na zemním plynu jsou tu životně závislí, používají ho k vytápění pecí i budov. Už teď jim náklady meziročně stouply několikanásobně. Za první tři měsíce zaplatili za plyn víc než za celý loňský rok dohromady. Pokud by k přerušení dodávek došlo, rychlé řešení nemají.

„Určitě z toho máme obavy, protože naše spotřeba je veliká, my vlastně spotřebujeme stejné množství plynu za jeden den, jako spotřebuje běžný rodinný dům za celý rok. Takže naše spotřeba je obrovská, a pokud by k výpadku dodávek došlo, jsme si vědomi toho, že bychom byli pravděpodobně první na řadě. Ale v tom případě naše firma zaměstnává zhruba 90 zaměstnanců a myslím si, že bychom víc jak polovinu z nich museli poslat domů,“ konstatuje jednatel sklárny Petr Novosad.

Odhadnout, jestli však Rusko plyn nakonec odpojí, nebo ne, je teď těžké. Podle energetického analytika Pavla Farkače k úplnému utažení kohoutků nedojde, protože by to závažně poškodilo obě strany. Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík je ale skeptický. „Ta potíž je v tom, že nevíme, zda-li Rus plyn vypne anebo zda budeme mít čas na to, abychom se od něj odpojili, a já se obávám, že A je správně.“

Plyn do Evropy zatím proudí bez problémů. Zlomový bude konec měsíce, kdy by za něj mělo Rusko dostat zaplaceno.

Při výpadku bychom vydrželi s plynem 40 dnů

Spotřebu během topné sezony pomáhá vyrovnávat plyn v podzemních zásobnících. Při úplném výpadku dodávek by u nás aktuální zásoby vydržely při průměrné spotřebě zhruba  40 dnů. Podobně jako na Slovensku nebo v Rakousku. Pokud by ale k výpadku dodávek opravdu došlo, bude stát nejdřív omezovat spotřebu plynu velkým odběratelům. Naopak domácností by se omezení dotklo až jako posledních. Jen pro domácnosti by přitom aktuální zásoby plynu vydržely mnohem déle, víc než půl roku.

Už teď ale plynárenské společnosti začaly zásobníky znovu plnit. Do zásobníků už letos zamířilo přes 320 milionů kubíků plynu. Tedy zhruba šestkrát víc než ve stejném období v předchozích letech. 

V přepočtu spotřeboval v roce 2020 každý Čech 815 kubíků plynu. Česká spotřeba se dostává k evropskému průměru, který se blíží 500 kubíkům na osobu. Nejvíc plynu na obyvatele potřebuje v Evropě Nizozemsko. V roce 2020 tam v průměru každý člověk spotřeboval 2510 kubíků plynu. Naopak Švédsko má spotřebu víc než třicetkrát nižší, průměrný Švéd potřeboval jen 75 kubíků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 5 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 9 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 12 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 17 hhodinami
Načítání...