V Česku se objevila nakažlivější varianta omikronu. Bundestag odmítl očkovací povinnost

V Česku se potvrdil výskyt kombinované varianty dvou typů omikron BA.1 a BA.2 označované jako XE, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Kombinace má být asi o deset procent nakažlivější než původní omikron. Nošení respirátorů ve veřejné dopravě zřejmě nebude povinné od Velikonoc. Ve zdravotnických a sociálních zařízeních zůstanou déle, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Česku dále klesá počet hospitalizovaných. Ulevuje se i nemocnicím na Slovensku. Němečtí poslanci odmítli kompromisní návrh na zavedení povinného očkování pro lidi starší šedesáti let.

„Takzvané rekombinantní varianty vznikají, když se jeden člověk infikuje dvěma či více variantami viru současně. Tím v těle hostitele dojde k předání a promíchání genetických informací mezi variantami viru. V průběhu pandemie už k takovým mutacím došlo několikrát, není to v zásadě nic neobvyklého,“ vysvětlila vedoucí Národní referenční laboratoře Helena Jiřincová. Podobné rekombinace vznikají i u dalších virových nákaz včetně chřipky.

Zaznamenané byly už také kombinace starší varianty delta a omikronu typu BA.1, které se označují XD a XF. XD byla detekována ve Francii a dále ji laboratoře zaznamenaly v okolních evropských zemích, Dánsku, Belgii, Německu a Nizozemsku, celkem jde o 26 vzorků. XF byla zaznamenána jen ve Velké Británii, která hlásí také nejvíce XE kombinace dvou typů omikronu.

Podle dostupných informací Světové zdravotnické organizace (WHO) by mohla být varianta XE zhruba o deset procent nakažlivější než původní varianty omikronu. „K posouzení, zda se proto do budoucna může stát novou dominantní variantou, ale není dosud dostatek informací,“ sdělila ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Respirátory v dopravě

Respirátory v dopravě by v Česku mohly skončit s Velikonocemi. „Po víkendu se má oteplit, a až budu mít data za pondělí a úterý, tak nevidím důvod, aby byly respirátory dál povinné ve veřejné dopravě,“ uvedl ministr. Šíření respiračních infekcí obecně podle odborníků souvisí i s počasím, viry se více přenášejí od podzimu do jara. Také proto, že lidé tráví více času ve vnitřních prostorách.

Ve většině vnitřních veřejných prostor povinnost zakrývání dýchacích cest skončila 14. března. V současné době platí v hromadné dopravě, jako jsou vlaky, autobusy, letecká doprava i MHD. Nosit respirátory je dál nutné také v pobytových zařízeních sociální péče a zdravotnických zařízeních. „Tam třeba v čekárnách u ambulancí čekají nemocní lidé,“ dodal ministr. Kromě nemocnic, ordinací a čekáren je třeba respirátor i v lékárně. 

Klesá zájem o testování

Ve středu přibylo v Česku 5287 nových případů covidu-19, nejméně ve všední den od začátku letošního roku. V mezitýdenním srovnání je to pokles o 2100. Laboratoře odhalily také 1080 podezření na opakovanou nákazu, což je rovněž v pracovním dni letos nejméně. Nejnižší byl ale zároveň i počet testů.

Epidemie covidu v Česku zpomaluje už zhruba dva měsíce. Denní počty nově potvrzených případů nákazy postupně klesají přibližně od začátku února. V první den tohoto měsíce přibylo přes 57 tisíc případů nákazy koronavirem, což bylo nejvíce za den od začátku epidemie v Česku v březnu 2020.

Za uplynulých sedm dní připadá v zemi na sto tisíc obyvatel 329 nakažených. Takzvané incidenční číslo se proti středě snížilo o dvacet. Kleslo v každém kraji. Nejnižší je v Karlovarském, kde na sto tisíc obyvatel připadá v uplynulém týdnu 229 případů covidu. Naopak v Praze má incidence hodnotu 495, nejvíce v Česku.

S ustupující epidemií klesá také zájem o testování. Laboratoře ve středu provedly zhruba 23 tisíc testů, což je nejméně ve všední den od podzimu 2020. Zároveň u všech třech typů testů klesla v mezitýdenním srovnání pozitivita.

Válek zopakoval, že uprchlíci z Ukrajiny počty pozitivně testovaných nezvýšili, data o jejich nákazách jsou sledována i samostatně. Do konce března tvořili mezi testovanými asi jedno procento, přestože do Česka nově přibylo přes 2,5 procenta populace. Denně se nákaza prokázala u několika desítek Ukrajinců, celkově od začátku uprchlické vlny do konce března zhruba u 2500.

V nemocnicích ubývá pacientů s covidem-19

V nemocnicích je s covidem 1600 pacientů. Proti minulému týdnu je to pokles zhruba o 300 hospitalizovaných. Počet lidí v těžkém stavu stagnuje, je jich 96.

Očkovat se ve středu nechalo 3154 lidí. Je to nejvíce v tomto týdnu, minulou středu ale bylo očkovaných asi o 400 více. Zájem o vakcinaci dlouhodobě klesá. Výrazně nyní převažují lidé, kteří si chodí pro třetí posilující dávku vakcíny. Ve středu ji dostalo přes 2600 očkovaných. Od prosince 2020, kdy se s očkováním začalo, podali zdravotníci v Česku více než 17,5 milionu dávek vakcíny. Posilující dávku dosud dostalo přes 4,1 milionu lidí.

Očkování proti covidu-19 asi bude letos možné také v zubních ordinacích nebo v lékárnách. Změnu předpokládá vládní novela o ochraně veřejného zdraví, kterou v úterý v úvodním kole podpořila sněmovna. Válek podotkl, že na podzim může přijít další vlna koronaviru. „Pokud bude do budoucna potřeba naočkovat více lidí, úkol bude zvládnutelný,“ uvedl.

Vakcinace byla v Česku jednou z možností prokázání bezinfekčnosti. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej ve čtvrtek v tiskové zprávě uvedl, že policie obvinila muže z toho, že vyvinul a zpřístupnil metodu k vytváření padělaných certifikátů dokládajících očkování proti covidu-19. Za padělání a pozměnění veřejné listiny hrozí až tříleté vězení.

Od 1. března 2020, kdy se v Česku objevily první případy koronaviru, laboratoře potvrdily 3,85 milionu případů nákazy. S covidem dosud v zemi zemřelo 39 816 lidí.

Německo hlásí méně nakažených

Nakažených ubývá také v sousedním Německu. Testy tam za poslední den prokázaly infekci u 201 729 lidí. Informoval o tom Institut Roberta Kocha. Jde o nižší počet než za minulou středu, kdy přibylo skoro 275 tisíc onemocnění covidem-19. Počet nově nakažených v přepočtu na sto tisíc obyvatel za poslední týden klesá. Ke čtvrtku incidence činí 1251,3, zatímco ve středu to bylo 1322,2 a před týdnem 1625,1.

Agentura DPA upozorňuje, že ne všechny spolkové země údaje o počtech nakažených hlásí všechny dny v týdnu, takže mezidenní srovnání není příliš vypovídající. Nakažených bude s největší pravděpodobností mnohem více, protože hygienici jsou přetížení a ne všichni nakažení se nechávají otestovat.

Za posledních 24 hodin v celém Německu, které má asi 83 milionů obyvatel, zemřelo 328 lidí nakažených koronavirem. Od začátku pandemie Německo eviduje asi 22,3 milionu nakažených a 131 036 úmrtí s covidem.

Němečtí poslanci ve čtvrtek odmítli kompromisní návrh části poslanců vládních stran zavést povinné očkování pro lidi od šedesáti let věku. Hlasování předcházela bouřlivá debata mezi zastánci a obhájci vakcinace. Pro vládu kancléře Olafa Scholze je výsledek hlasování neúspěchem, povinnou imunizaci totiž podporovali šéf německé vlády i ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.

Lauterbach se v projevu před hlasováním snažil poslance přesvědčit, že povinné očkování osob starších šedesáti let je tou nejlepší cestou, jak se připravit na možnou podzimní vlnu pandemie. „Nesmíme si zvyknout na to, že každý den umírá 200 či 300 lidí,“ řekl o aktuální bilanci úmrtí nakažených.

Spolkový sněm ale ministrův apel nevyslyšel a návrh všeobecné očkovací povinnosti odmítl s 378 hlasy. Pro povinnou imunizaci se vyslovilo 296 poslanců a devět dalších se hlasování zdrželo.

S kompromisem na poslední chvíli tento týden přišla skupina vládních poslanců sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Toto řešení sloučilo dva původní návrhy, které žádaly povinné očkování od 18 let a od 50 let. Kompromis počítal s tím, že v případě špatné epidemické situace by mohl parlament povinnost rozšířit od osmnácti let. Možné bylo povinnou vakcinaci i zcela odvolat, pokud by proočkovanost populace byla do léta dostatečně vysoká.

V 83milionovém Německu bylo dosud plně očkováno 76 procent lidí, posilující dávku pak má 58,9 procenta. U starších šedesáti let je základní proočkovanost 88,8 procenta, posilující dávku má 79,1 procenta.

Epidemie na Slovensku zpomalila

Šíření koronavirové infekce na Slovensku výrazně zpomalilo, vyplývá ze čtvrtečních údajů národního centra zdravotnických informací. Bratislava dříve postupně zrušila téměř všechny epidemické restrikce.

Ve středu laboratoře v pětimilionovém státě odhalily 4380 infikovaných, což je nejnižší přírůstek za pracovní den od poloviny letošního ledna. Ještě v únoru země zaznamenala denně i přes 20 tisíc případů, což souviselo se šířením nakažlivější varianty omikron. Na rozdíl od předchozí silné vlny infekce nyní země provádí mnohem méně PCR testů.

Nemocnice hlásí 1831 hospitalizovaných s potvrzeným covidem-19, což je nejnižší počet těchto pacientů od 5. února. Jen několik desítek z nich muselo být napojeno na umělou plicní ventilaci.

S covidem dosud na Slovensku podle národního centra zdravotnických informací zemřelo 19 500 osob. Země se v EU dlouhodobě řadí ke státům s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva proti covidu-19.

Druhá posilující dávka ve Francii

Ve Francii mohou nově lidé nad šedesát let dostat druhou posilující dávku. Oznámil to francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran ve vysílání stanice RTL. Dostat ji mohou nejdříve šest měsíců po dávce předchozí. Nyní o ni tak může požádat asi půl milionu francouzských občanů.

„Víme, že posilující dávka očkování u lidí nad šedesát let snižuje riziko hospitalizace, resuscitace a úmrtí o osmdesát procent. Přestože je dnes toto riziko nižší, než bylo u předchozích variant viru a v době, kdy nebylo očkování rozšířeno, existuje zbytkové riziko. Pomocí očkování můžeme riziko snížit na pětinu, a proto to navrhujeme,“ uvedl Véran.

Od poloviny března na druhou posilující dávku měli nárok senioři nad 80 let, vláda tak reagovala na opětovný nárůst v počtu nově nakažených.

Francie, kde žije 67 milionů lidí, ve středu registrovala téměř 162 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Od začátku pandemie zemřelo 142 912 lidí, denní údaje o počtu úmrtí už Francie nezveřejňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři se stal terčem útoku

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 08:00 SEČ připisovala zhruba 6,5 procenta a dostala se nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 8 mminutami

Babiš míní, že na summitu NATO lépe vysvětlí české výdaje na obranu než Pavel

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za logické, že na červencový summit NATO v Turecku pojede on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a nikoliv prezident Petr Pavel, který dosud zastupoval Česko na vrcholných setkáních Aliance. Zástupci vlády podle Babiše lépe než hlava státu spojencům včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa vysvětlí výši letošních výdajů na obranu v českém rozpočtu, kterou vzhledem k aktuální geopolitické situaci kritizoval český prezident i američtí diplomaté. Na úterním setkání tuto otázku nestihl s Pavlem projednat, řekl premiér.
před 34 mminutami

Emisní povolenky ničí evropský průmysl, řekl Babiš před odletem na summit EU

Unijní prezidenti a premiéři se budou na summitu EU, který začíná ve čtvrtek v Bruselu, zabývat posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dalším velkým tématem je situace na Ukrajině a další pomoc Kyjevu. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
před 2 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 3 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 11 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vnitro zrušilo Krizový informační tým, pomáhal i při povodních

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 13 hhodinami
Načítání...