Spor města Čáslav se skládkovou firmou AVE CZ z majetku miliardáře Daniela Křetínského pokračuje. Podle Čáslavi společnost dlouhé roky obchází zákon a neodvádí poplatky za ukládání odpadů na tamní skládce. Městu a Státnímu fondu životního prostředí podle radnice nezaplatila skoro čtyři miliardy korun. Čáslav se proto rozhodla neuhrazené stamiliony korun vymáhat jako škodu. Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.
Radnice v Čáslavi kvůli neuhrazeným poplatkům požádala krajský úřad Středočeského kraje, aby firmě poplatky doměřil. Úředníci však o doměření rozhodovali tak dlouho, až došlo k promlčení nároků města zpětně získat do svého rozpočtu poplatky od společnosti AVE.
„Uplatnili jsme nárok na zaplacení poplatku a stát během tříleté lhůty nerozhodl, tudíž poplatník nemá povinnost nám to zaplatit,“ sdělil starosta Čáslavi Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny).
Město proto začalo škodu vymáhat po státu za chybný úřední postup. V současnosti hrozí, že stamiliony, které podle zákona měla původně platit soukromá Křetínského firma, zaplatí stát z daní všech svých obyvatel.
„Podle mého názoru město Čáslav v této situaci postupuje správně. Jeho žádost na náhradu škody po státu je v tuto chvíli jediným možným způsobem, jak se domoci svého práva,“ konstatoval právník Josef Skácel.
Nadřízeným orgánem krajského úřadu je ministerstvo životního prostředí, které v uplynulých letech řídil ministr Richard Brabec z hnutí ANO. Čáslav resortu před Vánocemi poslala první z připravovaných žádostí o náhradu škody. Město po státu požaduje zaplatit 108 milionů korun za odpady uložené v letech 2016 a 2017.
Úředníci zaspali, upozornila radnice
Čáslavská radnice viní Středočeský kraj z toho, že mu trvalo přes půl roku, než jeho úředníci vůbec zahájili řízení o doměření poplatků. Nestihli pak vydat rozhodnutí v průběhu tříleté promlčecí lhůty, a město tak ztratilo na peníze za roky 2016 a 2017 nárok.
„Středočeský kraj si stojí za tím, že postupoval vždy v intencích platného zákona a nepochybil,“ namítl jeho mluvčí. Toto tvrzení je však v rozporu se slovy ředitele krajského úřadu, který vloni v září přiznal, že úředníci zákonné lhůty nedodržovali.
„Ta řízení jsou velmi náročná, spisy zabírají zhruba tři metry na délku. Na to, abychom dodrželi lhůty, bychom potřebovali řádově několik desítek lidí navíc, kteří by se tomu věnovali,“ sdělil ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje Jan Louska.
První z žádostí
Žádost o úhradu 108 milionů korun je teprve první z těch, které Čáslav hodlá vůči státu uplatnit. Město se již připravuje na vymáhání škod po státu i za další propadlé nároky za roky 2018 a 2019. V těchto letech AVE navezla na čáslavskou skládku dokonce nebezpečné odpady z ostravských lagun, za něž nezaplatila za poplatky.
Podle starosty firma navezla na skládku nebezpečný odpad, ale město z toho nic nemělo, protože to vykázala jako konstrukční prvky skládky . Pojem konstrukční prvek však zákon o odpadech vůbec nezná. Takový termín veřejně používá pouze firma AVE CZ, která tím zdůvodňuje, proč poplatky za uložené odpady nehradila.
Využití od poplatků osvobozených odpadů jako takzvané technické zabezpečení skládky je možné, ovšem skládková firma takto může vykázat maximálně dvacet procent ze všech navezených odpadů ročně. Navíc takto nemůže využívat toxický odpad.
Povinnost platit za odpad
Například v roce 2019 společnost AVE CZ na skládku v Čáslavi uložila více než čtyři sta tisíc tun odpadu, které zde navezlo přibližně patnáct tisíc nákladních vozů. Městu však odvedla poplatky pouze za 35 tisíc tun. Více než devadesát procent uložených odpadů zůstalo nezpoplatněno.
Dluh za roky 2018 a 2019 je podle radnice 250 milionů korun, ale i v tomto případě krajští úředníci zdlouhavým rozhodováním způsobili promlčení většiny nároků města.
Je to vůbec poprvé, kdy díky tlaku Čáslavi musí úředníci řešit systematické obcházení povinnosti platit poplatky za ukládání odpadů. Už v roce 2013 vydal Nejvyšší kontrolní úřad nález, kterým odhalil, že se jedná o rozsáhlý problém, který stát roky přehlížel. Skládkové firmy zákon porušovaly dlouhodobě a stát i města přicházely o desítky miliard korun.
Vedle měst a obcí, kde skládky leží, měl přitom na poplatky nárok i Státní fond životního prostředí, kterému náleží odvody za ukládaný nebezpečný odpad. Fond se v roce 2019 formálně připojil k části požadavků vznesených Čáslaví, další iniciativu ve vymáhání však neprojevuje. Podle údajů čáslavské radnice přitom fond přišel v letech 2016 až 2019 na neuhrazených poplatcích za odpady uložené v Čáslavi přibližně o miliardu a 400 milionů korun.
Neplacení zákonných poplatků, tedy daní, ze strany společnosti AVE již začali vyšetřovat policisté Národní centrály proti organizovanému zločinu. Pokud ministerstvo nevyhoví návrhu čáslavské radnice a návrh zamítne, tak se podle starosty obrátí na soud. „Město je připraveno podat žalobu na stát,“ uzavřel Málek.
