Loni v prosinci prošel Poslaneckou sněmovnou zákon, který jde na ruku skládkovým společnostem včetně AVE jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. Jeho společnost totiž podle podezření České inspekce životního prostředí dlouhodobě obchází zákon o odpadech, který určuje platit za skládkování vysoké poplatky. Jsou to v úhrnu miliardy korun, o které přichází města i stát. Loňským zásahem poslanců i ministerstva životního prostředí se skládkovým firmám staré dluhy odpouštějí. Případem, který nese znaky politického lobbingu, se zabývá i policie. Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.
Na miliardové úniky v souvislosti s podnikáním společnosti AVE upozornila radnice v Čáslavi. Firma tam od roku 2012 vlastní velkokapacitní skládku nebezpečných odpadů. Naváží jich tam tolik, že na okraji města vznikla ze smetí malá hora.
Případem se již začala zabývat i Národní centrála proti organizovanému zločinu. Krácení poplatků je totiž trestným činem. Skládkové firmy mají povinnost při ukládání odpadů odvádět obcím i státu poplatky za komplikace, které jim skládka způsobuje i jako kompenzaci za znečištěné životní prostředí.
„Skládky jsou právě proto zatíženy vysokými poplatky, aby to byla ta poslední možnost, jak se zbavit odpadu,“ řekl pro ČT mluvčí České inspekce životního prostředí Jiří Ovečka.
AVE však placení poplatků roky obcházela. Letos v březnu, dosud bez vědomí médií a veřejnosti, policisté provedli zásah, během něhož na několika radnicích a úřadech zajistili dokumenty a vyslechli svědky.
Ztráta až čtyř miliard z veřejných peněz
Zákon umožňuje ukládat na skládku i odpady osvobozené od poplatků, ale jen pro potřeby technického zabezpečení skládky. Například hlínu pro zpevnění cesty. Až do konce loňského roku mohlo být takto uloženo maximálně dvacet procent veškerých ročních odpadů. Firma AVE však jako materiál osvobozený od poplatků vykazovala většinu navezeného odpadu.
„Zůstali jsme v šoku, když jsme zjistili, že až 91 procent odpadů, které skončily na skládce, nebylo zpoplatněno,“ komentuje situaci starosta Čáslavi Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny).
Například v roce 2019 společnost AVE na tuto skládku v Čáslavi uložila více než 400 tisíc tun odpadu, které navezlo přibližně patnáct tisíc nákladních vozů. Městu však odvedla poplatky pouze za 35 tisíc tun. Výše nezaplacených poplatků se rok od roku zvyšovala.
V roce 2012 podle údajů čáslavské radnice jí firma AVE neuhradila 85 milionů korun a Státnímu fondu životního prostředí téměř 150 milionů. O čtyři roky později už neuhrazené poplatky dosáhly dvojnásobku a v roce 2019 dokonce AVE připravila město o 326 milionů a Státní fond životního prostředí o více než půl miliardy. Dohromady jde za osm let téměř o čtyři miliardy korun neodvedených poplatků městu a státu.
Pokuty za odpad nejen v Čáslavi
Že Křetínského AVE dlouhé roky obcházela zákon, ukazují i zjištění České inspekce životního prostředí. Za nezákonnou evidenci odpadů a neodvádění poplatků uložila společnosti AVE v letech 2013 až 2018 nejméně jedenáct pokut v celkové výši přes deset milionů korun. Navíc firmu donutila doplatit více než 107 milionů na účet pro rekultivaci skládek. Zjištění se týkají nejen Časlavi, ale i dalších lokalit, jako je Jindřichův Hradec, Mšeno, Hořovice a další.
„Téměř každá společnost hledá cestičky, jak obejít nebo snížit poplatky. Ale v takovém rozsahu jako u firmy AVE jsme se nikdy s ničím takovým nesetkali,“ řekl mluvčí inspekce Ovečka.
AVE kauzu odmítá komentovat. Před úřady se však brání, že za odpad nad maximální limit dvaceti procent firma nemusela vybírat a platit poplatky, protože většinu smetí znovu využívala.
„Dělali jsme z odpadů takzvané konstrukční prvky. To znamená, že jsme je používali na stavbu cest, vyráběli jsme svršky a tak dál,“ ohradil se tehdejší jednatel AVE Roman Mužík.
Nižší ceny i zbavování se konkurence
Podle České inspekce životního prostředí to není pravda, protože šlo ve skutečnosti o běžný odpad, který firma AVE převzala od svých zákazníků. Tím, že vyinkasovala peníze pouze pro sebe a ne už pro obce a stát, měla nižší ceny.
„Tím se zbavovala konkurence, protože nabízela daleko výhodnější podmínky pro ty, co likvidovali odpad,“ dodal Ovečka.
Čáslavská radnice navíc kontrolou dokumentů od AVE zjistila, že i když firma Daniela Křetínského poplatek od zákazníků vybrala, tak jej městu v mnoha případech neodvedla.
Nárok na odškodnění
Poplatky podléhají po třech letech promlčení. Když Čáslav přišla na to, kolik peněz takto ztratila, obrátila se na Krajský úřad Středočeského kraje s žádostí o doměření poplatků alespoň za roky 2016 až 2019. Svůj nárok spočítala na skoro 950 milionů korun. Stejný krok podnikl i Státní fond životního prostředí.
Loni v březnu se Čáslav dočkala prvního dílčího vítězství. Krajský úřad vydal několik rozhodnutí, v nichž městu přiznal zhruba 160 milionů korun na poplatcích za rok 2018. Skoro 130 milionů z toho měla zaplatit firma AVE, která do Čáslavi odpady navážela.
Město tehdy o úspěchu informovalo na tiskové konferenci, na níž vystoupil i jednatel Křetínského firmy. „Ta kauza je zpolitizovaná. Vychází z nesprávného věcného posouzení zákona o odpadech a maximálně nás poškozuje. Ztráty počítáme do desítek milionů a až si spravedlnost najde svoji cestičku, a ona si tu svoji cestičku, pane starosto, najde, tak v ten moment my budeme požadovat kompenzaci ztrát, které jste nám způsobil,“ vzkázal Mužík starostovi Čáslavi. Pak se vývoj případu zásahem politiků zcela otočil.
Pozměňovací návrh znemožnil zpětné vymáhání
Vloni v prosinci schválili poslanci ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a SPD nový zákon o odpadech i s pozměňovacím návrhem, který obcím, městům a Státnímu fondu životního prostředí znemožňuje poplatky zpětně vymáhat.
Proti zákonu se však postavilo přes dvacet senátorů v čele s Ladislavem Kosem z Hnutí pro Prahu 11. V březnu podali návrh k Ústavnímu soudu na zrušení dvou jeho odstavců, které vymáhání ztěžují. Podle senátorů je tato část zákona neústavní, protože zpětně zasahuje do práv příjemců poplatků.
Kdo to všechno zaplatí?
Kdy se bude návrhem senátorů Ústavní soud zabývat, zatím není zřejmé. I kdyby problematická ustanovení zákona zrušil, radnice v Čáslavi ani v dalších městech vyhráno nemají. Do kauzy totiž zasáhlo Ministerstvo životního prostředí.
Společnosti AVE pomohlo na úkor státu a obcí. Zrušilo rozhodnutí krajského úřadu, jenž firmu AVE zavazovalo vyplatit Čáslavi skoro 130 milionů za rok 2018. Navíc vydalo stanovisko, které stejně jako poslanecká novela bere obcím možnost vymáhat poplatky zpětně, pokud je provozovatel skládky sám nevyměřil.
Ministerstvo životního prostředí situaci komentovalo tak, že neznemožňuje vybírání poplatků. „Pouze říkáme, jakým způsobem by se kraje měly postavit k tomu, když provádí šetření,“ vyjádřila se pro ČT náměstkyně ministra Berenika Peštová.
Ministr Richard Brabec za ANO nejprve rozhovor přislíbil. Když si však jeho mluvčí vyžádala dotazy předem, nakonec se rozhodl vyjádření na kameru neposkytnout. Mluvčí pouze poslala redakci Reportérů ČT dlouhý e-mail. V něm vysvětluje, že ministr sice s pozměňovacím návrhem nesouhlasil, ale zpětně vymáhat poplatky v zásadě nelze. Kdo tedy bude platit zákonem stanovený poplatek tak není vůbec jasné.
„Jsem přesvědčený, že stát nemá snahu, aby tuto situaci vyřešil,“ uzavírá starosta Čáslavi.
