Toxické kaly z Ostravy vozila firma AVE tajně na skládku v Čáslavi

Tři miliardy korun už stála likvidace největšího toxického odpadu v Česku, takzvaných ostravských lagun, pozůstatku zaniklé chemičky Ostramo. Likvidace probíhá už dvě desítky let a stále není u konce. Neobešlo se to bez mnoha skandálů, finančních i ekologických. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) před dvěma lety sliboval, že teď už bude všechno čisté a průhledné. Pak se ukázalo, že firma AVE, která má za 429 milionů zbytek kalů zlikvidovat, je vyváží na skládku u Čáslavi. Kauze se věnovala Stáňa Raupachová z pořadu Reportéři ČT.

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: Problémy s ostravskými kaly

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, patřící miliardáři Danielu Křetínskému, vyhrála před třemi roky výběrové řízení na likvidaci posledních kalů, které zbývají v ostravských lagunách. Za zneškodnění necelých sto tisíc tun jedovatých látek obsahujících rakovinotvorné polychlorované bifenyly (PCB), jí má stát zaplatit 429 milionů korun.

Kolik kalů už firma z lagun odvezla, ministerstvo životního prostředí netuší. „Přiznám se, že nevíme a my k tomu vlastně opravdu ani nemáme kompetenci,“ tvrdí ministr Brabec.

Vyhýbavě na dotazy reaguje i firma. „Rozhovor vedení bohužel odmítlo, jsme velmi vytížení,“ řekla mluvčí AVE Pavla Ivácková. „My vám veškeré informace velmi rádi poskytneme písemně,“ dodala poté.

„Je bohužel docela alarmující, že ministerstvo životního prostředí, AVE a ostatní zúčastnění nepokládají občany této země za partnery v jednání a skutečnosti jim zamlčují,“ říká nezávislý konzultant v oblasti ekologie Jan Nezhyba.

Na skládku se odpad vozí v noci a hned se zakrývá, zjistili místní

O tom, že by AVE mohla ostravské kaly ukládat v Čáslavi, se obyvatelé města dozvěděli z reportáže ČT před dvěma lety. Čáslav jako možnou lokalitu pro uložení tohoto nebezpečného odpadu uvádělo AVE v realizačním projektu, tekuté kaly měly být spáleny. Skládka má povolení nebezpečný odpad ukládat.

„Před dvěma lety se provalilo, že se může stát, že se ostravské kaly budou vozit sem do Čáslavi, tak jsem se o to začala zajímat,“ říká Lenka Bochníčková ze Společnosti přátel zdravých Vrdů. Proti ukládání kalů sebrala 1100 podpisů pod petici a předala ji ministru životního prostředí.

„Petice vyzněla úplně k ničemu, protože ministerstvo řeklo, že se přece nemůžeme ohrazovat proti tomu, že by se tady mělo něco skladovat, když to mají povolené,“ uvádí Bochníčková.

Dlouho se nic nedělo a obyvatelé Čáslavi začali věřit, že obsah lagun za jejich humny neskončí. Počátkem roku ale začali místní lidé Lenku Bochníčkovou upozorňovat na to, že na čáslavské skládce pozorují neobvyklé činnosti.

Navážení odpadu na skládku v Čáslavi
Zdroj: ČT24

„Přijede auto na vršek skládky, tam vysype obsah a ten je okamžitě zasypán jiným materiálem, aby se to ztratilo. Lidi tvrdí, že si jdou v noci zakouřit a vidí, jak auta jezdí na skládku,“ popisuje Bochníčková.

„Čáslavští se za námi přijeli poradit, jak budou dál postupovat. Ten den zároveň navštívili laguny a shodou okolností ty samé vozy té samé firmy se znova objevily na vjezdové bráně a potom vyjížděly ven. Podle fotografií jsme dále identifikovali, že se jedná o stejné vozy, které vyvážejí na skládku v Čáslavi nějaké materiály,“ potvrzuje nezávislý konzultant Nezhyba.

Fotografie nákladních automobilů, které podle ekologů vozí obsah lagun z Ostravy do Čáslavi, umístili na sociální sítě. Společnost AVE na to reagovala prohlášením, že „nedošlo a nedochází k návozu kalů z Ostravy do zařízení skládky Čáslav. K dnešnímu dni nebyla na skládce v Čáslavi uložena ani jedna tuna těchto kalů“.

Je to jen hlinka, tvrdí firma. I ta je toxická, upozorňuje odborník

Co tedy AVE do Čáslavi vozí? Reportéři ČT se zeptali na infolince, kterou společnost zřídila speciálně k otázce lagun. Skutečnost, že se odpad z Ostravy vozí do Čáslavi, však odmítli potvrdit. „Veřejnost i média se to dozví, jde jen o to, aby se nevyvolávala nějaká hysterie mezi lidmi,“ reagoval Martin Chyba z AVE.

Na dotaz ČT firma přiznala jen to, že do Čáslavi vozí tzv. hlinky. „Na tvrzení, že se kaly do Čáslavi nevozí a nevozily, stále trváme… Hlinky jsou sice součástí nadbilančních kalů, ale jde o odpad anorganického původu, který má zcela odlišné fyzikálně-chemické vlastnosti,“ tvrdí mluvčí AVE Pavla Ivácková.

S tím ale odborník z Vysoké školy chemicko-technologické nesouhlasí. „Hlinky jsou materiály na bázi křemičitanu. Je to takový filtrační materiál, do kterého se vzniklé nečistoty zachycovaly, a tím se znehodnotil a musel se vyvážet na skládku taky. Takže obsahuje ty samé nebezpečné látky a úroveň toxicity je podobná jako v kapalných nebo polotuhých kalech,“ vysvětluje vedoucí Ústavu plynných a pevných paliv VŠCHT Karel Ciahotný.

Navážení odpadu na skládku v Čáslavi
Zdroj: ČT24

„Vyklápěly se náklaďáky s hlinkami, do toho se vypouštěly kaly. To znamená, že je to všechno promíchané. Tady se jednoznačně nedá říct: tohle je hlinka, tohle není hlinka,“ potvrzuje vedoucí střediska Povrch státního podniku Diamo Josef Jašek.

„Oni určili, že jsou to hlinky, a vozili je tam,“ vysvětluje Jašek tvrzení firmy AVE, že do Čáslavi nevozila kaly, ale jen hlinky. O dění v Čáslavi se ale bavit nechce. „Já jsem tady na lokalitě zodpovědný za likvidaci, pracujeme podle smlouvy, která je uzavřena, podle projektu a všechno je dodrženo. Tečka.“ 

„Firma AVE musela přiznat, že sem kaly skutečně vozí. Akorát se nás snaží zmást pojmem, že to nejsou kaly, ale hlinky,“ říká Lenka Bochníčková. Skutečnost, že AVE nebezpečný obsah lagun do Čáslavi několik měsíců navážela a snažila se to zastřít, obyvatele města pobouřila. Se zástupci společnosti si vynutili setkání a dali jim najevo svůj odpor.

„V civilizované společnosti je přeci základní právo na informace, které se bezprostředně týkají našeho životního prostředí,“ uvedl na setkání zastupitel Filip Jerie (nezávislý).

„Úplně nerozumím tomu, co se mi tady snažíte říct. Je to standardní odpad, který skládka může přijmout, má na to všechna povolení a tudíž se to tam odvezlo a skládkuje se,“ tvrdil jednatel AVE Roman Mužík.

Na podnět veřejnosti zahájila Česká inspekce životního prostředí na skládce v Čáslavi kontrolu. Tou dobou tam už bylo uloženo 13 tisíc tun odpadů z lagun. „Nemohu opravdu sdělovat žádné podrobnosti, kontrola ještě nebyla ukončena,“ uvedl ředitel inspekce Erik Geuss.

Stát přestal navážení odpadu proplácet

Kontrola inspekce na skládce AVE v Čáslavi trvá už tři měsíce. Její průběh je utajen. Státní orgány ale zastavily další navážení odpadu z lagun a firmě AVE ho neproplatily.

„Ministerstvo financí pozastavilo další proplácení likvidace a odtěžení těchto kalů, a požádalo státní podnik Diamo, aby provedl kontrolu, jakým způsobem tato sanace probíhá,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

„My jsme to zastavili o vlastní vůli, protože si myslíme, že pokud má odpad energetický potenciál, je třeba ho využít. Tečka. Nic víc k tomu nebudu říkat… Nepřevážet to ze skládky na skládku a spálit to,“ reagoval Josef Jašek z Diama. Zda se takové řešení dá použít i pro typ odpadu navezeného do Čáslavi se však odmítl vyjádřit.

Reportéři ČT z laguny odebrali vzorek a požádali odborníky o jeho rozbor
Zdroj: ČT24

Reportéři ČT z laguny odebrali vzorek v místě, kde AVE těžilo odpad odvážený do Čáslavi, a požádali odborníky o jeho rozbor. Ten potvrdil, že materiál je skutečně možné spálit.

„Když to přepočítáme na hořlavinu, tak to vypadá jako něco mezi uhlím a olejem. Takového materiálu je v daném kousku zhruba čtvrtina až 30 procent. Dá se to spálit,“ potvrzuje odborný asistent Ústavu plynných a pevných paliv VŠCHT Siarhei Skoblia.

Materiál je podle odborníků možné spálit
Zdroj: ČT24

Ve Vřesové vsadili na otevřenost

Zatímco AVE v Čáslavi obyvatele ignoruje, ve Vřesové na Sokolovsku, kde se začaly likvidovat tekuté kaly z Ostravy, vsadili na otevřenost.

„Bylo to myslím cca dvanáct starostů z nejbližších obcí a měst, které jsme si svolali k nám do sídla společnosti. Po dvou až tříhodinové diskusi jsme jim předložili veškeré doklady potřebné pro to, abychom to tady mohli zpracovat. Vysvětlili jsme jim problematiku, o jakou tady jde,“ říká předseda představenstva Sokolovské uhelné František Štěpánek.

„Pan Štěpánek sezval lidi do továrny, aby se podívali přímo na provoz. Přístup ze strany podniku je docela dobrý,“ oceňuje zástupce starosty Vřesové Vlastislav Hlávka (nezávislý).

Plynárna Vřesová začala před měsícem se zplyňováním tekutých kalů z lagun, které jsou ještě v Ostravě smíchány s vápnem. Sypká hmota do Vřesové putuje uzavřenými kontejnery, které se sejmou z vlaku a převezou do nově vybudovaného terminálu.

„Vybudovali jsme ho speciálně kvůli příjmu těchto látek z Ostravy. Prakticky je to bezkontaktové zařízení, kdy nakladač vezme kontejner, přijede, nasype do násypky a odchází trubkovými pásy ven z tohoto přijímacího terminálu do naší technologie,“ popisuje Štěpánek.

Hlavním produktem zplyňovací technologie ve Vřesové je odsířený energoplyn, který se dál používá k výrobě elektřiny. Odpadní látkou je struska. „Je to anorganický materiál, který je naprosto bezpečný,“ uklidňuje Ciahotný.

„23. dubna tohoto roku tam byla provedena první kontrola České inspekce životního prostředí. Na této kontrole nebylo zjištěno žádné porušení jakéhokoliv předpisu,“ potvrzuje šéf inspekce Erik Geuss.

Dvacet let, miliardy korun, konec v nedohlednu

Likvidace ostravských kalů se řeší už zhruba dvacet let. Předchozí tendr na jejich odstranění vyhrálo konsorcium firem v čele s Geosanem a stát tehdy ztratil nad kaly kontrolu. Geosan je prodával jako palivo, tuny jedovatých látek skončily na nelegálních skládkách.

„Těch případů je nespočet – je to Polsko, jsou to jednotlivé obce v České republice, které aniž by o tom věděly, tak najednou se na jejich území objevily tuny kalů nebezpečných odpadů a nikdo se k nim neměl. A dodnes na některých místech bohužel leží,“ upozorňuje Jiří Klega, bývalý člen obecně prospěšné společnosti Čisté nebe Ostrava. 

Sto tisíc tun kalů odvezla před šesti lety společnost Geosan do severních Čech na litvínovskou skládku Celio, odkud se vozily ke spalování do cementárny v Čížkovicích. Akce vyvolala velké protesty místních obyvatel. Ti státním institucím vyčítali, že je o záměrech skladovat a pálit kaly nikdo neinformoval a obávali se o své zdraví.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v březnu 2016 slíbil, že se tato situace už nebude nikdy opakovat. „Já vás chci ujistit a vaším prostřednictvím všechny, že okolí bude mít určitě naprosto otevřenou možnost se k tomu vyjádřit,“ prohlásil.

NKÚ: Postup je neúčinný a nehospodárný

Likvidace lagun přitom stát přišla už na miliardy korun. Zaměřil se na ni i Nejvyšší kontrolní úřad, který loni v listopadu konstatoval, že postup při odstraňování této ekologické zátěže je neúčinný a nehospodárný.

„Ani po dvaceti letech není situace vyřešena. Dosud se za sanace zaplatily necelé tři miliardy korun a navzdory tomu stále není jasné, jaké technologické řešení by mělo být zvoleno, kolik by to celkově mělo stát a není stanoven ani termín, kdy by měla být sanace dokončena,“ shrnul závěry kontroly mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Kontroloři zjistili i další pochybení. „Ministerstvo financí zaplatilo necelých 140 milionů korun za přístroj, který měl pomoci se sanacemi v lagunách Ostramo. Nicméně později se ukázalo, že pro práci v této lokalitě se nehodí a zůstal bez využití,“ uvedl Kešner.

Obří, několikapatrový stroj měl likvidovat kaly přímo v prostoru ostravských lagun. Hned po uvedení do provozu ale musel být odstaven. Hrozilo totiž, že celé zařízení exploduje.

Stroj za 140 milionů měl pomoci se sanacemi lagun. Zůstal ale bez využití
Zdroj: ČT24

„Najednou se začalo uvolňovat velké množství vodíku a docházelo k tomu, že se vytvářely výbušné směsi, protože vodík je látka, která velmi snadno vybuchuje. Mě trošku překvapilo, že si zadavatel, investor nenechal udělat nějaké provozní zkoušky,“ podivuje se Ciahotný.

Zadavatel, tedy ministerstvo financí, si na odborný dohled nad zakázkou najalo firmu GeoTest Brno. Proč peníze za nefunkční stroj nechalo proplatit, nelze zjistit. „K tomu nemůžu nic říct, protože jsem pořád ještě vázán mlčenlivostí,“ tvrdí vedoucí dozoru nad projektem Pavel Benkovič z firmy GeoTest. Vláda Jiřího Rusnoka udělala v roce 2013 za nezdařeným projektem tečku s tím, že ho svým usnesením vzala na vědomí.