Zakázku na likvidaci ropných lagun, které v Ostravě zbyly po chemičce Ostramo, vyhrála pražská firma AVE CZ. Podle ekologů je pro ni má likvidovat společnost Geosan Group, jež už při jejich čištění jednou selhala. Zástupci ekologických organizací, Strany zelených (SZ) a Pirátské strany se ale proti záměru postavili. S těžbou více než devadesáti tisíc tun odpadu by se mělo začít ještě letos.
Ostravské ropné laguny má pro vítěze tendru likvidovat firma, která už jednou selhala
Laguny už řadu let představují jednu z největších ekologických zátěží na území České republiky. Jejich čištění provázejí neustálé problémy a termín vyčištění se stále posouvá. Z lagun už bylo vytěženo zhruba 200 tisíc tun kalů, ovšem vyšlo najevo, že v lokalitě jsou další desítky tisíc tun odpadu, se kterými se původně nepočítalo. Právě tyto takzvané nadbilanční kaly má odstranit společnost AVE CZ, odtěžení má vyjít na 429 milionů korun. Kromě kalů je ale nutné vyčistit také dekontaminovanou zeminu.
„Základní výtkou je, že zakázka, ten záměr je podle našeho názoru nedostatečně dopracován,“ řekl předseda ostravské SZ Jiří Klega. Podle něj není stoprocentně zajištěno cílové zlikvidování odtěžených nebezpečných odpadů.
Vítěz soutěže prý jen chce již získaná povolení Geosanu
Mluvčí společnosti AV CZ Jana Vondráková uvedla, že za provedení zakázky je zodpovědná firma AVE CZ odpadové hospodářství, která uzavřela smlouvu se státním podnikem Diamo. Ten zodpovídá za správu a sanaci ropných lagun. „V současné době běží lhůta určená pro splnění legislativních požadavků, a tudíž nebyly a ani nemohly být uzavřeny žádné jiné smlouvy,“ uvedla Vondráková. K účasti společnosti Geosan se nevyjádřila.
obrázek
Jana Dronská z podniku Diamo sdělila, že společnost AVE CZ uzavřela s Geosan Group příkazní smlouvu. Z toho prý plyne jen povinnost zajistit všechna nutná legislativní povolení pro tuto zakázku. AVE CZ chce podle ní využitím povolení, které už Geosan získal, maximálně urychlit zahájení prací. „V rámcové smlouvě i v prováděcí smlouvě společnost AVE CZ uvádí subdodavatele zakázky. Firma Geosan Group mezi subdodavateli uvedena není,“ uvedla Dronská. Pokud by AVE CZ jako subdodavatele odstranění kalů navrhla firmu Geosan, podnik Diamo by to podle Dronské vetoval.
Kritici požadují posudek EIA
Klega poukázal na ustanovení ve smlouvách, podle kterého společnost AVE CZ dostane zaplaceno až poté, co předloží dokumenty buď o likvidaci odpadu, nebo o jejich jiném využití. „Už samotné toto ustanovení je velmi rizikové a velmi nejasné. Co to je ono jiné využití? Je to opět nějaké odložení na nějaké místo s tím, že v budoucnu se to někdy nějakým způsobem zlikviduje společností, která mezitím zase spadne do konkurzu?“ řekl Klega.
Připomínkovali jsme některé sporné body (…), jedná se o stejná pochybení, kterých se už ministerstvo životního prostředí dopustilo v minulosti, proto nechceme nechat celou věc bez povšimnutí.
Hlavním cílem aktivistů je dosáhnout toho, aby byl posouzen vliv záměru na životní prostředí, tedy řízení EIA. „K tomu řízení nemusí dojít, ale podle našeho názoru by k němu dojít mělo. A ty připomínky směřovaly zatím k tomu, aby bylo zahájeno toto řízení,“ prohlásil předseda zelených v Ostravě.
Ekologové, piráti a zelení se bojí vývoje kolem likvidace ostravských lagun (zdroj: ČT24)
Čistá Ostrava v minulosti kaly nevyčistila
Vzhledem k náročnosti likvidace lagun převzal po ukončení činnosti chemičky Ostramo v roce 1996 odpovědnost za tuto ekologickou zátěž stát. Správu a zajištění sanace lagun dostal na starosti státní podnik Diamo. Veřejnou zakázku na sanaci lagun získalo Sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan, které za to od státu dostalo zhruba 2,6 miliardy korun. V letech 2008 až 2012 vytěžilo asi 200 tisíc tun odpadů.
Pastovité a tekuté kaly zavápnilo a smíchalo s uhelným prachem. Poté se hmotu snažilo prodávat jako alternativní palivo. Zhruba 100 tisíc tun skončilo na skládce u Litvínova a pálilo se v cementárně v Čížkovicích. Zhruba 20 tisíc tun hmoty se dostalo do Polska, které nyní po Česku požaduje, aby si ji zase odvezlo. Podle tamních úřadů jde o nebezpečný odpad.
Projekt Čisté Ostravy, za který stát zaplatil téměř tři miliardy, provázela celá řada dalších problémů. Poté, co firma roku 2012 oznámila, že oproti průzkumu je v nádržích dalších 90 tisíc tun kalů a bude potřebovat další finance, s těžbou skončila.
- Sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan získalo zakázku za tři miliardy v roce 2004. Zavázalo se zpracovat do roku 2010 asi 200 tisíc tun tekutých i pastovitých odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly. Roku 2015 měla být hotová i kompletní rekultivace území. Sdružení slibovalo, že laguny zavápní, vytěží a smícháním s uhelným prachem vyrobí přes 400 tisíc tun alternativního paliva pro elektrárny a cementárny, což bude mít i ekonomický efekt. Zkušební těžba začala v roce 2008.
- Když se nedařilo udat palivo v místních elektrárnách, roku 2009 začala firma domlouvat odbyt paliva v Polsku, nejprve v elektrárnách, poté jako surovinu pro přípravu briket a pelet i pro běžné vytápění domů. V roce 2011 musela Čistá Ostrava vývoz do Polska zastavit poté, co polské úřady označily palivo za nebezpečný odpad a požádaly české orgány, aby zajistily odvoz zpět do Česka.
- Téhož roku skončilo 100 tisíc tun vytěžených kalů z Ostravy na skládce nedaleko Litvínova a přes protesty obyvatel a ekologických sdružení se začalo pálit v cementárně v Čížkovicích.
- V roce 2012 přišla Čistá Ostrava s tím, že odpadu je v lagunách asi o třetinu více, než ukazoval průzkum. Sanace lagun, za kterou už stát zaplatil skoro tři miliardy, se v roce 2012 zastavila a od té doby stojí. Nejobávanější laguna R3 je stále netknutá.
- Historie skládky sahá do roku 1888, kdy vídeňský průmyslník založil v Ostravě rafinerii minerálních olejů. Závod počítal se zpracováváním ropy z Haliče. Hlavním produktem byl petrolej na svícení. Později se rafinerie orientovala na výrobu leteckého benzinu a olejářskou výrobu, zejména mazacích složek pro motorové a turbinové oleje. I když továrna byla původně na periferii, s rozmachem Ostravy se ocitla ve středu městské zástavby, nedaleko domů a bytů. Mezitím se ze soukromé továrny stal státní podnik OSTRAMO. V průběhu desetiletí vznikly v areálu tři velké skládky odpadů z rafinerie – laguny. V první vlně privatizace získal chemičku i se závazkem odstranit ekologické škody Vítězslav Vlček, který pokračoval v provozu regenerace olejů. Po katastrofálních povodních v roce 1997, které zasáhly i rafinerii, firma s velkými dluhy zkrachovala.