Likvidace starých ekologických zátěží je pomalá a neúčinná, což pro stát přináší další výdaje navíc. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Od začátku odstraňování zátěží v roce 1991 byla podle úřadu dokončena zhruba polovina naplánovaných akcí, u třetiny dosud sanace ani nezačala. Dosud stály nápravy škod 61 miliard korun.
Kontroloři NKÚ prověřili nastavení systému pro likvidaci těchto zátěží a pro kontrolu také vybrali vzorek tří lokalit – laguny Ostramo a areály dřívějších podniků KARA Trutnov a ČKD Elektronika. Kontrola se týkala ministerstva financí a životního prostředí.
Celkem jde o 325 znečištěných lokalit – továren, hutí, chemiček i dalších provozů. Sanaci se podařilo dokončit v polovině z nich. Na dvaaapadesáti místech se s pracemi dosud nezačalo. A to přináší další náklady. Jen na to, aby se současný stav nezhoršoval, než se přistoupí k sanaci, šlo zatím 340 milionů.
„Je tady šestadvacet lokalit, kde Česká inspekce životního prostředí nařídila ochranné sanační čerpání podzemních vod, aby nedocházelo k šíření kontaminace a aby se zamořené území nerozšiřovalo. Je to takové řešení neřešení, kdy udržíme aspoň stávající stav. Za to stát už zaplatil 340 milionů korun,“ řekl Jan Málek z NKÚ, který kontrolu vedl.
Téměř polovina z této částky padla na areál podniku OKK Koksovny, který se takto udržuje už 20 let. Proč definitivní sanace v této lokalitě nezačala, ministerstvo financí podle kontrolorů nezdůvodnilo. Podle mluvčího resortu financí Michala Žurovce však nebylo možné areál řešit dříve, protože se tam donedávna vyrábělo. „Sanační zásah v této lokalitě bude rozsáhlý a složitý,“ dodal.
Sanace ostravských lagun už stála 2,8 miliardy
Příkladem dlouhé doby odstraňování starých ekologických zátěží jsou ropné produkty a oleje v lagunách po chemičce Ostramo. Vyřešení situace v této lokalitě trvá už 20 let a ministerstvo financí za sanaci lagun dosud zaplatilo 2,8 miliardy korun.
„Navzdory tomu nebylo do konce kontroly ujasněno technické řešení pro dokončení sanace, známo není ani to, kolik dalších peněz bude potřeba pro dokončení, neznámý zůstává i termín, do kdy bude ekologická zátěž v této lokalitě definitivně odstraněna,“ zjistil NKÚ.
Ministerstvo financí se ale ohradilo, že sanace lagun Ostramo není v jeho kompetenci. Zadavatelem a smluvním partnerem zhotovitele je státní podnik Diamo řízený ministerstvem průmyslu a obchodu.
Po Ostramu zůstává ještě přes 90 tisíc tun kalů, které se musí zasypat vápnem, zbavit vody a odvézt k likvidaci. Do té doby se s tekutým materiálem nedá manipulovat. Během likvidace se navíc ukázalo, že kalů je víc, než se předpokládalo. Laguny by měly zmizet už do konce příštího roku.
Vyčistit však bude potřeba i zem v okolí, stát zvažuje dva způsoby. „V současné době je preferován ten levnější, to znamená, že veškerá zemina bude zvednuta, přebrána, pomleta, zafixována vápnem a vrácena zpátky,“ popisuje ředitel závodu Odra Josef Havelka.
Kontroloři rovněž podotkli, že v souvislosti s lagunami ministerstvo financí zaplatilo 136 milionů korun za stroj, u kterého se později ukázalo, že se pro práci v této lokalitě nehodí. „Nepřišli jsme na to, že by něco nasvědčovalo trestnému činu, tudíž podnět policii dávat nebudeme. Nicméně kritizujeme to jako nehospodárný výdaj, protože ten stroj na nepřímou termickou desorpci nevykonal ani za píď práce,“ uvedl Málek z NKÚ.
MF problémy přiznává, prý je ale řeší
Ministerstvo financí s většinou závěrů NKÚ souhlasí, není mu ale jasné, proč je závěr „jednostranně kritický“, když kontrolní úřad v protokolu z července uvedl, že současné vedení ministerstva už problémy řeší.
„NKÚ se nemýlí, že u 57, tj. třetiny, z nedokončených akcí sanace dosud nezačala. Již však nezmiňuje, že ve 25 případech je hotov projekt sanace nebo projektová příprava probíhá,“ uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
U dalších 22 akcí se podle něj vyhodnocuje, zda bude v lokalitě možné přirozené postupné odbourávání kontaminantů přírodními procesy. „Takový proces je samozřejmě časově náročný, na druhé straně je nejhospodárnější a vůči životnímu prostředí nejšetrnější,“ poznamenal.
Ministerstvo je přesvědčeno, že díky nástrojům, které v uplynulých letech zavedlo, se podaří do deseti let zadat zakázky na sanaci všech zátěží. Systém už je podle resortu navíc odolný vůči snahám o účelové předražování sanací.
„My jsme v posledních třech letech nastavili zcela nově systém a věci, které Nejvyšší kontrolní úřad zmiňuje, se už podařilo uspokojivým způsobem vyřešit,“ tvrdí náměstek ministra financí Ondřej Závodský. Díky otevřenému soutěžení a konkurenci prý MF dosahuje třetinových cen oproti dřívějším zakázkám bez soutěže.
Stát za likvidaci škod zaplatil přes 60 miliard
Ministerstvo financí za odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací zaplatilo do konce roku 2016 přes 60 miliard korun. Náklady na další sanace se však podle NKÚ pohybují v řádu desítek miliard korun, přitom v polovině roku 2017 měl resort pro tuto oblast k dispozici 8,5 miliardy korun. Z toho 6,5 miliardy bylo vázáno na krytí už smluvně zajištěných závazků a volné tak byly jen dvě miliardy korun.
Ještě před pěti lety dával stát na sanace přes tři miliardy ročně. V poslední době výdaje klesají. Nejvyšší kontrolní úřad varuje před žalobami na stát kvůli zdlouhavému procesu. „Jeden takový soud už proběhl a stát musel zaplatit necelých 15 milionů za sanace a k tomu ještě úroky necelé čtyři miliony a další výdaje spojené se soudem,“ upozorňuje mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Ministerstvo na nedostatek peněz již dříve poukazovalo a problém systémově vyřešilo. „Na ekologické i revitalizační závazky státu bude počínaje rokem 2018 na zvláštních účtech vyčleněno 4,5 miliardy korun ročně,“ uvedl mluvčí Žurovec. „Pokud vydrží tempo, tak by poslední zakázka mohla být vysoutěžena za devět let,“ slibuje náměstek ministra financí Závodský.
