Likvidace ekologické katastrofy má trvat 10 let. Ostravské kaly se mají těžit na podzim

Nahrávám video

Odtěžování zbylých kalů po chemičce Ostramo v Ostravě by mohlo začít na podzim. Kaly, kterých leží v lokalitě na 91 tisíc tun, by měly být odstraněny zhruba za deset let. Další ekologickou potíží je půda pod kaly, která se nachází v lagunách. Je zamořená do hloubky několika metrů. „Zatím však nebylo rozhodnuto o tom, jak bude zemina čištěna,“ uvedla redaktorka České televize Markéta Radová s tím, že ve hře bylo celkem devatenáct variant.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD), který v pátek Ostravu navštívil, chce v nejbližší době svolat mezirezortní komisi. „O variantě čištění zeminy by mohla rozhodnout ještě tato vláda,“ sdělila Markéta Radová.

Pro zahájení těžby zbývá vydat integrované povolení. Místo, kde se vytěžené kaly spálí, bude brzy vybráno. „Nutnou podmínkou bylo získání stanoviska EIA, které máme. Druhým dokumentem, který musíme získat, je takzvané integrované povolení. To by mělo být vydáno někdy na konci srpna. Tedy pak nebude nic bránit tomu, aby firma AVE CZ, která zakázku vyhrála, mohla začít s těžbou kalů,“ řekl ministr. 

Laguny jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku. Obyvatele v okolí obtěžují zejména zápachem. Jejich čištění provázejí problémy a termín vyčištění se stále posouvá. Vytěženo bylo už na 200 000 tun kalů, jenže se ukázalo, že v lagunách jsou další desítky tisíc tun odpadu, s nimiž se původně nepočítalo.

Odstranění těchto takzvaných nadbilančních kalů dostala na starost pražská společnost AVE CZ odpadové hospodářství. Podle uzavřené smlouvy má jít o 91 562 tun kalů, jejich odtěžení má stát 429 milionů korun. K odtěžení bude použita prakticky stejná technologie, jako se používala dosud. Pak bude nutné vyčistit i dekontaminovanou zeminu.

Ta podle ostravského primátora Tomáše Macury (ANO) představuje větší problém než samotné kaly. Jde asi o 400 000 tun materiálu, který tvoří dno a stěny lagun. „Na úrovni ministerstev byla preferována určitá varianta. Tato varianta nebyla v souladu se záměry Moravskoslezského kraje a Ostravy. Já si myslím, že takový stav je nepřijatelný a že musíme prosazovat a vybrat takovou variantu, která bude v souladu s požadavky a se záměry jak města, tak regionu,“ řekl ministr Havlíček.

„Proces likvidace kalů spočívá v tom, že kaly se zavápní, tím se stabilizují a potom se převezou k cílovému zpracování, to znamená k spálení,“ řekl Tomáš Rychtařík. Kde se kaly budou spalovat, ještě není jisté. „V současné době jsou známa dvě místa, na kterých probíhají technologické a výkonnostní zkoušky. Až podle toho, jak dopadnou, se rozhodne, kam se kaly povezou,“ řekl Rychtařík.

Problém s kaly je dlouhodobý, potíže působí nejen odtěžení kontaminované zeminy, která dělala vrásky na čele ekologům i loni v lednu:

Nahrávám video

Chystá se sanace koksovny i bývalého dolu

Nedaleko centra Ostravy pak proběhne také dekontaminace areálu koksovny a bývalého Dolu Trojice ve Slezské Ostravě. Jde o území, které sousedí s haldou Emou či Slezskoostravským hradem. O práce se postará Státní podnik Diamo.

V budoucnu by tam měly být rodinné domy či les. Odhady nákladů na vyčištění sedmihektarové plochy se pohybují kolem 960 milionů korun. Práce potrvají tři roky, platit je má ministerstvo průmyslu a obchodu, řekla mluvčí Diama Jana Dronská.

Podnik chce práce zahájit ještě letos. „Sanace bude financována z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu, z prostředků určených na zahlazování následků hornické činnosti,“ uvedla mluvčí. Experti odhadují, že v lokalitě je nejméně 160 000 tun nebezpečných odpadů. Půda obsahuje například olovo, rtuť, kyanidy a fenoly. 

Trojické údolí patří mezi silně kontaminované lokality, které máme dobře prozkoumané a umíme si s nimi poradit.
Tomáš Rychtařík
ředitel podniku Diamo

Podle územního plánu je v této části města plánované bydlení v rodinných domech, občanská vybavenost a krajinná zeleň. Primátor města Tomáš Macura (ANO) ale z načasování projektu nadšený není.

„Je pro mě nepochopitelné, jak může státní podnik Diamo, potažmo stát, zahájit další velkou ekologickou akci v Ostravě v situaci, kdy obyvatelé města již druhé desetiletí marně čekají na ukončení likvidace Lagun Ostramo – významem i dopadem na životní prostředí mnohem důležitější ekologické zátěže,“ řekl. Dodal, že úplná sanace lagun se neustále odsouvá nebo se hledají jiné, levnější a méně účinné varianty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 14 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami
Načítání...