Na 110 tisíc tun ropných kalů z ostravských lagun spálili za pět let v čížkovické cementárně u Litoměřic. Přestože měření nezjistila žádné ekologické problémy, cementárna od jejich využití kvůli protestům ustupuje. V ostravských lagunách ale ještě zbývá přes 91 tisíc tun toxických kalů. Kde a jak budou zlikvidovány, není jasné.
Cementárna u Litoměřic končí s pálením kalů z ostravských lagun, zbývají jich desítky tun
Cementárna u Litoměřic končí s pálením kalů z ostravských lagun, zbývají jich desítky tun (zdroj: ČT24)
Poslední symbolický kbelík Geobalu, směsi ropných kalů smíchaných s vápnem a uhelným prachem, pohltila čížkovická cementárna. Upravené ropné kaly z ostravských lagun tam pálili od roku 2012.
- Laguny po bývalé chemičce Ostramo jsou jednou z největších ekologických zátěží v zemi. Po jejich vytěžení a vyčištění kontaminované zeminy a podzemní vody má na místě vzniknout lesopark. Čištění lagun však provázejí neustálé problémy. Lidé v jejich okolí si stěžují na množství prachu, hluk i zápach.
Směs složenou i z kalů z ostravských lagun nahradí podle ředitele čížkovické cementárny Christophera Ehrenberga jiné zdroje energie. Například drcené pneumatiky. „Místo Geobalu se chceme soustředit na plasty, dřevo, papír a textil,“ uvedl pro Českou televizi.
27 kontrol, problémy ale neodhalily
Proti spalování kalů z toxických lagun v Ústeckém kraji byli od začátku ekologové i řada místních. Báli se, co půjde z komína. Za pět let jen v cementárně bylo sedmadvacet kontrol. Víc než polovina z české inspekce životního prostředí (ČIŽP).
„Nebylo zaznamenáno vůbec nic, co by jakýmkoli negativním způsobem narušovalo dohodnuté podmínky,“ uvedl ředitel ČIŽP Erik Geuss. Prachu nebylo víc než 30 miligramů na kubík spalin, oxidu siřičitého pak víc než 400 miligramů.
Přesto od kalů cementrárna ustoupí. „Protože jsme to slíbili veřejnosti a je pro nás důležité držet slovo,“ dodal ředitel Ehrenberg.
Jenže v ostravských lagunách ještě zbývá přes 91 tisíc tun toxických kalů. Kde se budou skladovat a kde pálit, ještě není jasné. Státní podnik Diamo to chce oznámit nejpozději v únoru.
- Pásovými dopravníky jdou vápenec a palivo do výměníku, tam se smíchají. V rotační peci se pak společně spálí. Toxické látky a plasty při teplotách až dva tisíce stupňů Celsia shoří beze zbytku, nezbyde po nich žádný popel. Ze zbylé vápenné směsi se pak vyrábí cement.