Anna Hubáčková, která by měla být ministryní životního prostředí v budoucí vládě Petra Fialy (ODS), hovořila o svých plánech na příští čtyři roky s prezidentem Milošem Zemanem. Věnovali se budoucnosti energetiky, v rozhovoru podpořila jádro. Neshodují se na kanálu Dunaj–Odra–Labe. Před ní navštívil hlavu státu i kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN). Po jednání řekl, že se na většině věcí shodli. Probrali covidovou situaci ve školách i vizi na příští čtyři roky. V minulých dnech přijal Zeman dalších pět ministerských kandidátů v abecedním pořadí.
Za svou prioritu považuje Anna Hubáčková ochranu vody, prosazovat bude i její ústavní zakotvení. Chce připravit programy, které motivují samosprávy, „aby nám ony pomohly vrátit vodu do krajiny cestou revitalizace stávajících i drobných vodních toků, odstraňování některých uměle vybudovaných koryt nebo zaklenutí potoků, obnov tůní a historických rybníků“. Spolupracovat chce výrazně se svým stranickým kolegou Zdeňkem Nekulou, který by měl být novým ministrem zemědělství.
Prezident se ale podle ní nejvíce zajímal o to, jak přistupuje k evropskému Green Dealu a jak si představuje, že se projeví v energetice. Ujistila, že počítá s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050, důraz klade na jadernou energetiku. „V našem pohledu je jádro nezaměnitelné a ničím nenahraditelné, alespoň v tuto chvíli. Takže v energetickém balíčku budeme podporovat jádro jako zdroj, který je pro nás důležitý,“ řekla kandidátka na ministryni životního prostředí.
Zelená dohoda podle ní znamená pro ministerstvo životního prostředí i velkou výzvu ke spolupráci s ostatními resorty, jako je ministerstvo průmyslu, zemědělství či dopravy. Za důležitou má též osvětu směrem k občanům.
Bezprostředně se začne Hubáčková věnovat situaci kolem hnědouhelného Dolu Turów v Polsku u hranic s Libereckým krajem, který chce jeho vlastník ještě rozšířit. Obyvatelé českého příhraničí se obávají, že je to mimo jiné připraví o vodu. Právě se zástupci samospráv se plánuje setkat nejdříve. V jednání s Polskem plánuje předpokládaná ministryně životního prostředí navázat na kroky předchozí administrativy. „Podmínky si myslím, že česká strana dala jasně,“ je přesvědčena.
Kandidátka na ministryni chce také dořešit loňskou ekologickou havárii na řece Bečvě. V této souvislosti se zmínila i o zpřísnění pokut za způsobení ekologické havárie.
Poznamenala, že největší rozpor, který se při jejím jednání s prezidentem vyskytl, se týkal kanálu Dunaj–Odra–Labe. Prezident je jeho velkým zastáncem – na rozdíl od kandidátky. „Stojím na straně, která nepodporuje kanál Dunaj–Odra–Labe,“ uvedla. Ozřejmila, že má k projektu výhrady i proto, že podle ní není v řece Moravě dost vody na to, aby mohla případný kanál zásobovat. „Očekávat, že v době, kdy je sucho, nám něco z Dunaje někdo nějak pustí, je asi v tuto chvíli nereálné,“ poznamenala Hubáčková.
Ve vládě se také bude muset vyrovnat s tím, že při úpravách v rozpočtu na příští rok bude čelit požadavkům na úspory v resortu. Uvedla, že je připravena škrtat v provozních nákladech. „Mám výhodu oproti některým resortům v tom, že peníze, které jsou určeny na restrukturalizaci, energii a podporu obnovitelných zdrojů, přichází z Evropské unie. Na ty sahat nemusím,“ podotkla. Zdůraznila, že úspory se nebudou týkat mezd.
Gazdík chce ustálit podobu maturit a změnit vzdělávací plány
Petr Gazdík řekl zhruba po půlhodinovém jednání s Milošem Zemanem, že hovořili o současné situaci škol, které se potýkají s nákazou i karanténami žáků a učitelů, ale i o tom, co by chtěl nynější kandidát dělat jako nový ministr školství v příštích čtyřech letech.
„Je velmi hluboce orientován v otázkách školství, což mě potěšilo. Na většině věcí směřování školství jsme se shodli,“ podotkl Gazdík.
Konkrétně se podle něj bavili o tom, které obory by měl stát v budoucnu upřednostnit, jak zajistit, aby mladí lidé nestudovali obory, v nichž nenaleznou uplatnění, a také o budoucnosti maturit. „Degradujeme zkoušku tím, že se neustále maturity mění a dáváme studentům najevo, že vlastně nevíme, z čeho mají být zkoušeni,“ řekl předpokládaný budoucí ministr školství. Cílem je, aby se podoba zkoušky minimálně deset let neměnila.
Již dříve hovořil i o potřebě změnit rámcové vzdělávací programy. „Co se děti učí, už moc neodpovídá tomu, co skutečně potřebují,“ míní. Kromě změn v obsahu výuky je podle Gazdíka potřeba také zmenšit nerovnosti ve vzdělávání a zvýšit motivaci žáků.
Neplánuje ovšem, že by radikálně revidoval politiku nynějšího ministra školství v demisi Roberta Plagy (za ANO). Bude s ním naopak úzce spolupracovat. Plaga totiž do ministerské funkce přišel z pozice odborného náměstka a po svém konci v čele ministerstva se do ní opět vrátí. Gazdík již dříve zdůraznil, že považuje kontinuitu za klíčovou.
V Lánech se podle Gazdíka nestočil hovor k inkluzi ve školách, ke které je Miloš Zeman kritický. „Nepadlo o tom ani slovo v naší diskusi,“ řekl. Dodal, že sám se nepovažuje za zastánce inkluze v současném provedení. „Byla zpackaně provedená,“ prohlásil s tím, že by se o zařazení různě handicapovaných žáků do běžných tříd mělo rozhodovat individuálně.
Nezaznělo ani, že by měl prezident k nominaci Petra Gazdíka do vlády výhrady – naopak. „Pan prezident mně popřál hodně štěstí na příští čtyři roky. Říkal, že školství je velmi náročné a že mě čeká množství tvrdé práce, ve které osvědčím, zda to umím, zda jsem odborník, nebo ne,“ tlumočil.
Sedmnáct setkání s kandidáty
Gazdík a Hubáčková jsou v abecedě na šestém, respektive sedmém místě mezi sedmnácti ministerskými kandidáty Fialovy pětikoalice. Prezident Zeman se s nimi setkává právě podle abecedy, schůzky zahájil v pondělí, kdy přijal kandidáta na ministra pro místní rozvoj a digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti). V úterý přijeli do Lán kandidáti na ministra kultury Martin Baxa (ODS) a na ministra pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Další den hovořil Zeman s kandidáty na ministra spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a na ministryni obrany Janou Černochovou (ODS).
Žádný z kandidátů, kteří dosud do Lán zavítali, se nezmínil o zásadních rozporech. Prezident však dal najevo, že s jedním z navržených jmen nesouhlasí. On, premiér Petr Fiala ani žádný další politik neprozradili, o koho jde. Hovoří se o kandidátovi na ministra zahraničí Janu Lipavském (Piráti). Ten by se měl s hlavou státu sejít v úterý.
Na společné vládě se dohodlo pět stran, které v říjnových volbách kandidovaly sdružené v koalicích SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a PirátiSTAN. Společně mají v dvousetčlenné Poslanecké sněmovně 108 křesel. Premiéra Petra Fialu jmenoval prezident poslední listopadovou neděli. Byl to ale jen formální krok. Dokud nebude jmenována celá vláda, zůstává u moci vláda v demisi premiéra Andreje Babiše (ANO).
