Varšava nevidí smysl v dalším jednání o Turówu, řekl náměstek polského ministra zahraničí

Polské úřady nyní nevidí smysl pokračovat v jednáních s českou stranou o sporu kolem provozu uhelného Dolu Turów. V polské televizi to řekl náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz. Obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nemá zájem dohodu dotáhnout do konce, přičemž pohrozil negativním dopadem na dvoustranné vztahy. Mluvčí polského ministerstva životního prostředí prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu. Podle dřívějšího vyjádření české strany je smlouva o urovnání sporu připravená, pro Prahu je ale nepřijatelné, aby ji Polsko mohlo po dvou letech vypovědět, jak Varšava požaduje.

„V tuto chvíli nevidíme smysl v dalších jednáních s Českem ohledně Dolu Turów, protože nepřinášejí žádný pozitivní efekt,“ řekl Przydacz. Podle něj Polsko „udělalo naprosto vše pro to, aby vypracovalo dobrou dohodu,“ a návrh Varšavy byl „nakonec velmi dobrý z finančního i právního hlediska“.

„Ale v určitém okamžiku naši vyjednávači dospěli k závěru, že česká strana z politických důvodů – pravděpodobně vnitropolitických – nemá zájem tuto dohodu dokončit,“ dodal.

Na otázku, zda Polsko počká na parlamentní volby v České republice a poté obnoví jednání, odpověděl, že nyní žádný smysl v pokračování nevidí. „Je to škoda, protože obyvatelé Libereckého kraje by mohli dostat padesát milionů eur na rozvoj svého území. Bohužel kvůli takovým, a ne jiným rozhodnutím české vlády tyto peníze v této fázi nebudou k dispozici,“ řekl představitel polské diplomacie.

„Pokud Češi nevidí možnost dohody, bude to mít zjevně negativní dopad na stav polsko-českých vztahů. Protože, přiznejme si to, z našeho pohledu tato záležitost silně podkopává důvěru v naše dobré sousedské vztahy,“ prohlásil Przydacz.

Mluvčí polského ministerstva životního prostředí Aleksander Brzózka prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu, „dokud se postoje na druhé straně nezmění“.

Spor o délku platnosti dohody

Česká strana podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (SLK) a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) zásadně nesouhlasí s tím, aby smlouva s Polskem trvala pouze dva roky. Varšava by podle nich měla poskytnout záruky na celou dobu těžby, která má trvat dvaadvacet let. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je přitom smlouva jinak připravená natolik, že ji lze podepsat.

Polská diplomacie tvrdí, že návrh smlouvy počítá s platností na dvaadvacet let, nicméně obsahuje možnost jejího ukončení po dvou letech v případě jejího zneužití jednou ze smluvních stran.

Podle polského ministerstva zahraničí je takový požadavek v mezinárodních dohodách mezi partnery „absolutním standardem“, řekl náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński. „Odpovědný vyjednavač nemůže svou zemi svazovat třicetiletou smlouvou bez možnosti ji vypovědět, aniž by věděl, zda se druhá strana nebude chovat v budoucnu nečestně,“ dodal podle listu Gazeta Wyborcza.

MZV: Česko bylo při jednání o Turówu konstruktivní

Česká strana byla při jednání o provozu uhelného dolu Turów po celou dobu konstruktivní a aktivně přinášela návrhy řešení, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Podle Černínského paláce byla smlouva téměř finalizována a právně vyčištěný text připraven.

„V mezinárodním právu není neobvyklé, pokud se chrání nějaký specifický zájem, že je možnost výpovědi vázána na dlouhou dobu (příkladem jsou smlouvy z oblasti investic). Pro Česko není akceptovatelné, když polská strana v závěru jednání přišla s požadavkem možnosti výpovědi po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení probíhat ještě dalších 23 let,“ sdělila mluvčí resortu Eva Davidová.

Česká strana je podle ní stále připravena jednat a věří v dohodu. „Co se týče mediálních reakcí v Polsku, vnímáme je jako vzkazy polské veřejnosti a součást vnitropolitického soupeření. Hlavním záměrem české diplomacie i ministerstva životního prostředí bylo vždy chránit zájmy českých občanů žijících v blízkosti hnědouhelného dolu Turów a zejména jejich právo na přístup k vodě,“ dodala Davidová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 1 hhodinou

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 4 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 6 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 6 hhodinami
Načítání...