Policie pokračuje ve vyšetřování výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Od zveřejnění informace, že za nimi stojí agenti ruské vojenské rozvědky, uplynuly víc než dva měsíce. Právní zástupce majitele skladů tvrdí, že pokud zástupci vlády mluví o přesvědčivých důkazech, měli by už agenti čelit obvinění. Proč tomu tak není, policie ani žalobci nechtějí komentovat.
Premiér Andrej Babiš (ANO) a tehdejší ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) 17. dubna oznámili, že na explozích ve Vrběticích měli podíl ruští agenti.
„Na základě jednoznačných důkazů našich bezpečnostních složek musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské zpravodajské služby GRU jednotky 29155 do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014,“ řekl tehdy Babiš na tiskové konferenci.
Dva dny na to nejvyšší státní zástupce a šéf NCOZ potvrzují informaci a tvrdí, že mají v rukou nezvratné důkazy. „Máme jednu vyšetřovací verzi, máme v případu jasno, jak se stal, víme o zapojení dvou agentů,“ uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Jenže ani více než dva měsíce od prohlášení policie nikoho neobvinila. To kritizuje právní zástupce majitele areálu ve Vrběticích. „Stíhal bych je v nepřítomnosti minimálně tak, jak to prováděli v Bulharsku. Tedy pokud je státní zástupce nestíhá, tak to asi nezvratné důkazy nebudou,“ míní právní zástupce společnosti Imex Group Radek Ondruš.
Už v dubnu Pavel Zeman připustil a trvá na tom i nyní, že trestní řízení bude složité a může dojít i k odložení případu. K tomu, zda české úřady požádaly ruskou stranu o spolupráci a proč zatím stále nejsou trestně stíháni ruští agenti, nechce krajské státní zastupitelství nic říct. Podobně se k celé věci staví i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Jak dál v česko-ruských vztazích
O budoucnosti česko-ruských vztahů i po kauze Vrbětice debatoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se zástupci opozice. A podle účastníků schůzky se shodli na tom, že je to úkol zejména pro vládu, která vzejde z nadcházejících voleb.
„My se nebráníme nějaké diskuzi. Ostatně všechny státy Unie i Severoatlantické aliance mají nějakou formu dialogu s Ruskem, takže do budoucna bychom o něco takového na politické úrovni měli usilovat,“ míní Kulhánek.
Státní správa teď podle ministra dělá analýzu aktuálních vztahů a přesto, že i účastníci setkání z opozice označují debatu za věcnou, stále se liší názory na to, jak postupovat dál. „Vystupovat vůči Rusku takovým způsobem, aby ani oni neměli snahu udržovat konfliktní stav,“ chtěl by europoslanec Ivan David (SPD).
„Nebyli jsme to my, kdo označil Rusko za nepřátelskou zemi,“ konstatoval předseda evropského výboru Poslanecké sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Politici by se nad tématem česko-ruských vztahů měli znovu sejít v září.
