OVM: Útoky na justici jsou nejsilnější od revoluce, říká Rychetský
Rychetský před dvěma lety řekl, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) není hrozbou pro justici. Nyní zdůrazňuje, že ministryni nechce kádrovat. „Marie Benešová se skutečně chová způsobem a její výroky představují něco, co je nepřijatelné, ale justice se ubrání, nemusí se jí bát,“ věří předseda Ústavního soudu.
Zvlášť připomíná Benešové slova na adresu Ústavního soudu poté, co zrušil část volebního zákona. Výrok, jímž ministryně naznačila, že soudcům mohl někdo něco slíbit, považuje Rychetský za naprosto nepřijatelný a nepřípustný. „Co si pak mají lidé myslet, když ministr spravedlnosti zpochybňuje nezávislost a objektivitu rozhodování soudů,“ říká. Je také přesvědčen, že útoky na justici jsou nyní největší od revoluce.
Upozorňuje, že soudní soustava je rozpočtově navázána na resort spravedlnosti. „Byl bych velmi nerad, kdyby se zášť vůči naší české soudní soustavě projevila dokonce v oblasti personální nebo rozpočtové politiky,“ podotýká Rychetský a oceňuje občanské projevy na podporu tuzemských soudů.
Podle svých slov stále spoléhá na parlament: „Věřím, že si zákonodárci trvale uvědomují, že snaha o zásah do justice prostřednictvím škrcení výdajů by byla velmi zhoubná pro samotný demokratický právní stát.“
„V reakci na dnešní vystoupení Pavla Rychetského bych stejně jako on mohla použít jeho slova, že je ‚nepřijatelné‘, aby coby předseda Ústavního soudu aktivně vstupoval do politiky, předjímal rozhodnutí Ústavního soudu a nově také Nejvyššího správního soudu a měnil o 180 stupňů své původní názory na volební zákon, který coby předseda Legislativní rady vlády a senátor odhlasoval,“ reagovala na Rychetského slova ministryně spravedlnosti Benešová.
Pavla Zemana bude škoda, míní Rychetský
Předseda Ústavního soudu odrazoval od rezignace nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. „Jsem přesvědčen o tom, že se velkou měrou zasloužil o konsolidaci a efektivitu celé soustavy státních zastupitelství, že je skvělým nejvyšším státním zástupcem a bude ho doslova škoda,“ zdůvodňuje svůj postoj. „Jisté tlaky je povinnost se snažit snášet a vydržet,“ doplňuje.
Připomíná také, že soustava státních zastupitelství patří k moci výkonné a ústava jí nezávislost negarantuje. „Jediná forma nezávislosti, která jim je zákonem garantována, je procesní nezávislost v konkrétních kauzách. Jinou formu nezávislosti jim ústavní a právní systém neposkytuje. Jsou závislí rozpočtově, personálně, kádrově,“ vysvětluje Rychetský. Byť připouští, že jde o běžnou praxi rozšířenou v demokratických zemích, sám by raději žalobce včlenil do moci soudní.
Zdůrazňuje, že je rozdíl mezi odchodem pod tlakem a naplněním funkčního období. „Tlak jednoho ústavního činitele na druhého ústavního činitele a vyhrožování, v tomto případě kárnou žalobou, není v dějinách této země jediný případ. To mi připadá absurdní, tady ten vztah má být přesně opačný,“ je přesvědčen Rychetský.
Kritiku ministryně vůči Zemanovi kvůli tomu, že informoval o vrbětické kauze, považuje za absurdní. „Jako vrcholný představitel státního zastupitelství tam, kde zastupitelství činí úkon, je nejen oprávněn, ale povinen informovat veřejnost o činnosti svého resortu,“ popisuje předseda Ústavního soudu.
Byl bych neštastný, kdyby měl ÚS rozhodovat o prezidentovi, říká Rychetský
Rychetský podle svého vyjádření rovněž nechápe slova Benešové i prezidenta Miloše Zemana o více vyšetřovacích verzích výbuchu ve Vrběticích. „Motivy takovýchto zpochybňování přinejmenším poškozují zájmy České republiky v rámci našeho evropského společenství, ať už je to EU, nebo NATO. Škodí nám to,“ upozorňuje.
Je také přesvědčen, že Ruská federace se nikdy nevzdá své minulosti, ve které střední Evropu ovládala, a vždy bude usilovat o vliv v regionu, a tudíž i pro Česko představovat reálnou hrozbu. Předseda Ústavního soudu varuje o iluzích směrem k Rusku, jeho záměrech a představách.
Zdůrazňuje, že by byl velice nešťastný, kdyby měl Ústavní soud kvůli Zemanovým výrokům rozhodovat o žalobě na prezidenta republiky. „Nechci to předem posuzovat, ale myslím si, že i sbor patnácti soudců by stál před těžkým úkolem a že by bohužel mohly vstoupit do rozhodování emoce, ať z té či oné strany,“ připouští.
