Registrace na očkování proti covidu začne v pátek 15. ledna, potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO), který spolu s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) představil Centrální rezervační systém k očkování proti covidu-19. Index rizika protiepidemického systému PES klesl z nejvyššího, pátého stupně na úroveň čtvrtého. Kvůli vysokému počtu nakažených lidí v Česku však rakouská strana od čtvrtka uzavřela hraniční přechody, otevřené zůstavají jen ty velké. Nejlépe lidé v době epidemie hodnotí práci zdravotníků a hasičů, nejhůř naopak vlády, médií, Evropské unie a Světové zdravotnické organizace.
Šíření covidu v Česku zpomaluje. Lidé v době epidemie nejlépe hodnotí práci zdravotníků a hasičů
On-line přenos
Koronavirus - leden
- 20:21
Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.
- 18:16
Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.
- 18:15
Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.
Hlavním důvodem poklesu indexu PES ze středečních 81 bodů na 75 bodů ze sta, což je horní hranice čtvrtého stupně, je snížení takzvaného reprodukčního čísla, které udává průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, to kleslo na 0,82. Pokles čísla pod hodnotu jedna se pokládá za začátek zpomalování šíření nemoci, protože ukazuje, že jeden pozitivně testovaný v průměru nakazí méně než jednoho dalšího člověka.
Počet nově potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku byl ve středu nižší oproti minulému týdnu o více než třetinu. Přibylo 10 854 nakažených, zatímco minulou středu bylo nových případů přes 17 700, což byl nejvyšší nárůst za celou dobu epidemie. Podíl pozitivních testů se snížil ze 45,6 procenta za minulou středu zhruba na 34,6 procenta, jak vyplývá z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Registrace na očkování začne 15. ledna
Registrace na očkování proti covidu-19 pro občany starší 80 let začne v pátek 15. ledna v 08:00, potvrdil premiér. Hlásit se mohou přes web crs.uzis.cz nebo registrace.mzcr.cz a telefonní linku 1221. S přihlašováním jim mohou pomoci další osoby, například příbuzní, ale také jejich praktičtí lékaři.
Potřeba je k potvrzení registrace mobilní telefon. Jedná se i o možnosti registrace v lékárně. Kdy jejich očkování začne, není přesně určeno, termíny si určí sama rezervační místa podle kapacit.
Dohromady bude v první etapě očkováno asi 830 tisíc lidí, kromě seniorů nad 80 let a bydlících v domovech důchodců také všichni zdravotníci. Ti se mají podle ministra zdravotnictví hlásit dál přes zdravotnická zařízení, registrace pro ně začne 18. ledna nebo nejpozději 22. ledna.
Podle vakcinační strategie by se to mělo zvládnout za leden a únor. Naočkováno proti covidu-19 bylo v Česku podle úřadu do středečních 18:00 zatím 70 680 lidí. Premiér ve středu odhadoval, že očkovaných je 70 až 75 tisíc lidí.
Vláda už dříve uvedla, že v ideálním případě mělo být očkováno sto tisíc obyvatel denně. K tomu ale stát minimálně v nejbližším čtvrtroce nebude mít dostatečnou zásobu vakcíny. „Při tomto tempu bychom potřebovali zhruba tři miliony vakcín na měsíc a v současnosti na první kvartál tohoto roku dojde do ČR asi 1,5 milionu,“ uvedl v pondělí Blatný.
V souvislosti s očkováním rezignoval ke čtvrtku na svou funkci ředitel Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Pavel Březovský. Stalo se tak kvůli informacím, že se v ústavu očkovali vedle zaměstnanců i jejich příbuzní. Premiér uvedl, že podobné excesy se nemohou opakovat a chování úřadu označil za absolutně nepřijatelné.
Česká republika je ze 27 zemí EU podle procenta očkované populace osmnáctá, nejvíce očkovaných má Dánsko. Ve světě je nyní naočkováno na třicet milionů lidí .
Uvolňování opatření zřejmě nelze v blízké době očekávat
Denní nárůsty počtů nakažených koronavirem se ve srovnání se stejnými dny před týdnem snižují už od neděle. Také podíly zaznamenaných případů nákazy na počtech provedených testů jsou oproti předchozímu týdnu nižší, ale v posledních dnech opět stoupají. V pondělí a úterý se podíl držel ještě pod třiceti procenty, zatímco ve středu už dosáhl skoro 35 procent. Nejvýše za celou epidemii se podíl pozitivních případů dostal letos 1. ledna, a to přes 52 procent.
Pokud se rizikové skóre PES dostane do nižšího či vyššího pásma, neznamená to automaticky změnu protiepidemických opatření. Pro případné zmírnění opatření musí v nižším pásmu zůstat aspoň sedm dní, pro zpřísnění tři dny. Poté změnu ještě hodnotí expertní tým ministerstva zdravotnictví. Vláda doposud většinou zaváděla změny v opatřeních až potom, co se PES na lepším či horším stupni držel déle, než činí zmíněné termíny.
V Česku platí od 27. prosince opatření pro pátý stupeň pohotovosti PES. Rizikové skóre PES se na úroveň nejvyššího stupně dostalo 18. prosince. Po vánočních svátcích sice na tři dny index klesl na úroveň čtvrtého stupně, ale opatření stát nezmírňoval. Od 30. prosince byl index opět vytrvale nad hranicí pátého stupně až do čtvrtečního dne.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve středu po jednání vlády uvedl, že počty nově nakažených budou podle něj dále klesat, ale v počtech hospitalizovaných se zlepšení projeví nejdříve za týden. Uvolňování opatření tak podle ministra nelze očekávat v blízké době.
Blatný také řekl, že příští týden chce kabinetu a zdravotnímu výboru sněmovny představit změny v systému opatření proti šíření epidemie podle PES. Ty podle něj ministerstvo nyní dokončuje.
Ministr už dříve také uvedl, že chce v nižších stupních umožnit, aby si provozovatelé mohli ve spolupráci s hygieniky nastavit dostatečně bezpečná pravidla. Organizátoři akcí podle něj budou moci například omezit vstup na lidi s negativním testem na covid či dokladem o prodělání nemoci v uplynulých 90 dnech.
Zástupci profesních organizací ve čtvrtek uvedli, že tabulka protiepidemického systému (PES) by podle nich měla obsahovat i informace o kompenzacích k daným restrikcím v jednotlivých stupních rizika. Nejistota je pro podnikatele velký problém a potřebují mít výhled na další měsíce, uvedli v diskusní aréně projektu HOREKA 112 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) také proberou ještě ve čtvrtek se zástupci bank zájem podnikatelů o odklad splátek po skončení zákonného moratoria. Z pravidelných výstupů bank, které ministryně dostává, je však patrný nízký zájem, uvedla.
V Karlovarském kraji zůstává situace vážná, kapacita intenzivní péče je hraniční
Na jednotkách intenzivní péče v Karlovaském kraji zbývají poslední volná lůžka. Nemocnice musí dál převážet pacienty do jiných nemocnic v kraji i mimo něj, i tam ale docházejí kapacity. A chybí také zdravotnický personál.
„Situace zůstává vážná, ale pod kontrolou. Stále realizujeme transfery v rámci regionu z intenzivních lůžek na neintenzivní do dalších zdravotnických zařízení. Stále jsou realizovány transfery mezi regiony. Od úterý máme v Jihočeském kraji a v Praze alokováno celkem osm lůžek intenzivní péče, po dohodě s ministrem zdravotnictví jsou alokovány pouze pro Karlovarský kraj,“ řekl hejtman Petr Kulhánek (za STAN).
Podle mluvčího Karlovarské krajské nemocnice Vladislava Podrackého převezli zdravotníci v posledních dnech sedm pacientů z chebské nemocnice. Většinou je převážejí v rámci kraje, protože v ostatních nemocnicích v Česku také docházejí volné kapacity.
Pacienty, kteří nevyžadují akutní péči, překládají zdravotníci do nemocnice v Mariánských Lázních nebo sociálního zařízení Rehos v Nejdku. Další pacienty převezli například do nemocnic v Karlových Varech, Praze a v Plzni. Podracký uvedl, že všechny krajské nemocnice jsou nyní v kritickém personálním stavu.
Podle aktuálních informací ministerstva zdravotnictví je volných lůžek ARO/JIP v Karlovarském kraji pět ze 78. Pro covidové pacienty zbývá jedno volné lůžko, pro ostatní pacienty jsou na intenzivní péči volná čtyři lůžka.
Nejhorší situace zůstává v kraji na Chebsku. Za posledních sedm dní tam přibylo 831 nakažených na sto tisíc obyvatel, patří mezi nejpostiženější okresy v Česku. Absolutně na Chebsku přibylo za sedm dní 907 nakažených.
Na jihu Čech zůstávají otevřené jen velké přechody do Rakouska
Na jihu Čech zůstává od čtvrtka otevřeno jen sedm velkých hraničních přechodů s Rakouskem. Ostatní přechody rakouská strana zavřela. Důvodem je vysoký počet lidí nakažených koronavirem v Česku. Většina uzavřených přechodů je však pouze pro pěší, řekl jihočeský policejní mluvčí Jiří Matzner.
„Všechny velké přechody jsou nadále v provozu, aby je například mohli využívat lidé, kteří dojíždějí do Rakouska za prací nebo kvůli studiu,“ uvedl Matzner. Otevřené zůstávají Dolní Dvořiště, Zadní Zvonková, České Velenice, Halámky, Nová Bystřice, Slavonice a Studánky.
Rakousko od soboty zavedlo na své straně na hranicích kontroly. Cestující do Rakouska z České republiky a Slovenska musejí nadále podepisovat prohlášení, že se uchýlí do karantény, jinak je možné jim vstup zamítnout. Pro pendlery a nákladní dopravu platí výjimky. Pendleři nepotřebují negativní test ani nemusejí projít karanténou. Musejí však při příjezdu prokázat, že mají v Rakousku zaměstnavatele.
Lidé nejlépe hodnotí práci zdravotníků a hasičů
Šest z deseti Čechů hodnotí reakci státu na šíření nemoci covid-19 jako přiměřenou. Pro většinu obyvatel jsou ale málo či zcela nesrozumitelné důvody opatření, která v souvislosti s epidemií vyhlašuje vláda. Nejlépe lidé v době epidemie hodnotí práci zdravotníků a hasičů, nejhůř naopak vlády, médií, Evropské unie a Světové zdravotnické organizace (WHO). Vyplývá to z výsledků prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které byly ve čtrtek zveřejněny.
Opatření, která stát v současnosti dělá proti šíření nového typu koronaviru, považuje za přiměřená 61 procent Čechů. Zhruba pětina lidí je hodnotí jako přehnaná a 13 procent je považuje za nedostatečná. Ve srovnání s výsledky průzkumu ze září ubylo lidí, kteří opatření pokládají za nedostatečná, a to o deset procentních bodů. „Naopak sedmibodový nárůst vykazuje podíl těch, kdo tato opatření pokládají za přemrštěná,“ uvádí CVVM.
Za účinná považovalo loni v prosinci epidemická opatření státu 57 procent dotázaných. Opačný názor na ně mělo 37 procent respondentů. V květnu a začátkem června byla o účinnosti opatření státu proti šíření koronaviru přesvědčena více než čtyřpětinová většina. Přes léto oslabila a v září klesla až na 48 procent, přičemž podíl opačného mínění se k ní přiblížil na rozdíl pouhých čtyř procentních bodů.
V souvislosti s epidemií nemoci covid-19 lidé v prosinci nejpozitivněji hodnotili činnost zdravotníků, hasičského záchranného sboru a armády. Práci zdravotníků hodnotilo kladně devět z deseti respondentů, hasičů 85 procent a vojáků 80 procent. Přibližně tři čtvrtiny dotázaných ocenily práci policie.
Na konci žebříčku skončila Evropská unie
Naopak na konci žebříčku hodnocených institucí a skupin skončila Evropská unie, jejíž činnost hodnotilo pozitivně 36 procent lidí, a Světová zdravotnická organizace s 37procentním pozitivním hodnocením.
Kritičtí byli účastníci průzkumu také k médiím a vládě. Spokojeno s prací novinářů v době koronavirové krize bylo 39 procent respondentů. O jeden procentní bod vyšší podpoře se pak těšila vláda. Negativně hodnotilo činnost médií 57 procent a vlády 55 procent lidí.
Autory průzkumu také zajímalo, jak lidé vnímají srozumitelnost zavádění či rušení protiepidemických opatření. Za srozumitelná je v prosinci označilo 44 procent respondentů, zatímco 55 procent je hodnotilo opačně.
Oproti září se koncem roku snížil podíl těch, kdo považují důvody zavádění a rušení opatření za spíše srozumitelné. Podíl lidí pokládajících tyto důvody za spíše či naprosto nesrozumitelné se naopak o devět procentních bodů zvýšil.
Průzkum CVVM se konal od 20. listopadu do 8. prosince 2020. Zapojilo se do něj 1024 obyvatel ČR ve věku od 18 let.