S novým jízdním řádem začne v neděli na železnici fungovat celostátní tarif. Cestující si tak budou moci koupit jednu jízdenku na jakoukoli trasu, i když na ní vystřídají více dopravců. Tarif zprvu zahrne všechny vlaky objednávané kraji či ministerstvem dopravy, později by pod něj mohli dopravci zařadit i své komerční spoje. Ceny budou odpovídat nynějšímu základnímu tarifu Českých drah, jízdenky bude možné sehnat v pokladnách dopravců a na e-shopu.
Jízdní řád pro rok 2020 vnesl na koleje velký zmatek. Na mnoha linkách rychlíkových i regionálních začali jezdit noví dopravci, zejména Arriva, ale také RegioJet a Leo Express, každý se svým vlastním tarifem. Navíc některé kraje uzavřely s Českými drahami smlouvy, které vlastně dopravci znemožnily prodávat jízdné podle jeho vlastního tarifu. V krajním případě tedy hrozilo, že cestující potřeboval k jedné cestě třeba čtyři jízdenky. Až po roce přichází řešení této situace.
Státní tarif nově zastřešuje všechny vlaky dopravců, prozatím kromě komerčních – ale zároveň nevylučuje použití jiného jízdného. Na jednu jízdenku za státní tarif lze cestovat například z Králík do Prahy, přestože se při přestupu v Ústí nad Orlicí mění i dopravce. Zároveň však ti, kdo mají například slevovou aplikaci Českých drah nebo předplatní jízdné v pardubické krajské integrované dopravě, mohou dále jezdit se dvěma jízdenkami, je-li to pro ně levnější.
Levnější přitom může být leccos. Státní tarif odpovídá základnímu ceníku Českých drah (ČD), jde o kilometrický tarif, takže cestující platí za ujetou vzdálenost. Za první odjetý kilometr zaplatí cestující ve druhé třídě čtrnáct korun, dále ceny stoupají po jedné až dvou korunách za kilometr. Státní jízdenka do první třídy potom stojí 1,3násobek jízdného do druhé třídy, což rovněž odpovídá rozdílu u ČD.
Zatímco dráhy loni zrušily zpáteční slevu, ve státním tarifu se opět objevuje, zpáteční jízdenka vyjde o pět procent laciněji než součet cen dvou jednosměrných jízdenek. Velmi zajímavá je potom nabídka síťových jízdenek v rozsahu, který České dráhy zrušily již před lety. K dispozici je týdenní síťová jízdenka za 1614 korun, na druhé straně ve státním tarifu neexistuje obdoba drážní jednodenní síťové jízdenky ani rodinné víkendové jízdenky. Roční síťová jízdenka přijde ve státním tarifu na 24 206 korun, respektive 29 796 v první třídě. Stát bude nabízet i traťové jízdenky, a to na týden, měsíc nebo čtvrt roku.
Stát nabídne také slevy pro časté cestující. Oproti In kartě Českých drah za 450 korun na rok bude však potřeba zaplatit 565 korun za rok, k dispozici bude pouze varianta s 25procentní slevou. S obdobou IN50 (tedy předplacenou poloviční slevou) státní tarif nepočítá.
Vracení jízdenek včetně elektronických bude možné beze srážky nejpozději den před plánovanou cestou. V den cesty bude jízdenka platit od půlnoci. Elektronickou jízdenku již vrátit nepůjde, papírové jízdenky bude možné vrátit se srážkou 7 až 14 procent. Bude to tedy podobné tomu, jak se vracely jízdenky u Českých drah do roku 2017. Dráhy od té doby umožňují beze srážky vrátit jízdenku i v den cesty – nejpozději čtvrt hodiny před odjezdem. V důsledku ale platí jízdenky až od času odjezdu vybraného vlaku.
Stát slibuje i kompenzace za vysoké zpoždění. Přijede-li cestující do cíle více než o hodinu později, než přijet měl, dostane zpět čtvrtinu jízdného, při dvouhodinovém zpoždění polovinu. Na rozdíl od Českých drah to stát nepodmiňuje cenou jízdenky, na odškodnění bude mít tedy nárok třeba i cestující z Vraného nad Vltavou do Jarova, pokud se jeho vlak zasekne na dvě hodiny v jarovském tunelu.
Ve kterých vlacích bude možné státní tarif využít a kde naopak ne
Státní tarif by měl v budoucnu fungovat i v komerčních spojích, v první fázi tomu tak ale nebude. Zatím jej tedy lze využít ve všech osobních a spěšných vlacích a rychlících. U expresních vlaků je potom potřeba vzít v úvahu, zda je stát objednává, nebo ne. U Českých drah je i většina expresních vlaků (tedy vlaků kategorie expres, Intercity a Eurocity) objednána ministerstvem dopravy, u ostatních dopravců však nikoli. U drah jezdí bez objednávky všechny přímé vlaky Praha–Ostrava. Expresy a vlaky Eurocity, které pokračují z Ostravy dále, ve zbylém úseku na území ČR již objednány jsou, naopak spoje Pendolino Košičan jedou na komerční riziko dopravce až na hranice. Například pro cestování z Plzně do Ostravy tak státní tarif stejně zatím nepřijde k užitku.
Jízdenky dle jednotného tarifu bude možné koupit jednak na Internetu, jednak na nádražích. Prodávat je budou ve svých kasách všichni dopravci, u kterých si stát nebo kraje objednávají dopravu. Elektronickou jízdenku potom bude stát nabízet ve svém vlastním e-shopu i v mobilní aplikaci, ale k dispozici budou také v e-shopu Českých drah. Dráhy však za státní jízdenku nepřičtou registrovaným zákazníkům věrnostní body.
Součásti jednotného tarifu jsou v provozu již několik měsíců, zatím je ale mohlo vyzkoušet jen několik tisíc cestujících. Od června testuje podnik Cendis, který systém pro ministerstvo dopravy připravuje, jízdné na trasách mezi Plzní a Mostem (přes Chomutov i Postoloprty) a mezi Českou Lípou a Rumburkem. Na obou trasách jezdí více dopravců. Zprvu se prodávaly pouze papírové jízdenky, od září jsou k dispozici i elektronické. Zásadní změnou, kterou přináší 13. prosinec, tedy bude „jen“ rozšíření systému na celou Českou republiku.
Kraje tarifní novinky nepřipravily
Hlavní výhodou jednotné jízdenky je, že po roce sjednocuje pravidla pro cestování vlakem bez ohledu na dopravce či kraj. Nevýhodou je, že je nový tarif na české poměry relativně drahý. Stát přitom nezakázal dopravcům, natožpak krajům nabízet lacinější alternativu.
Stále tedy platí v dálkové dopravě tarify dopravců se všemi relačními slevami, případně zlevněnými vázanými jízdenkami Českých drah; u drah funguje aplikace IN50 a v regionální dopravě fungují tarify integrovaných dopravních systémů.
Loni a v průběhu letošního roku přešly některé kraje na takzvané brutto smlouvy, které prakticky znemožnily dopravcům používat v regionální dopravě jejich tarif. Zprvu to znamenalo, že České dráhy neuměly prodat na některé trasy přímé jízdenky, to se však změnilo, takže je opět možné zakoupit si přímou jízdenku Praha–Ladná, ačkoli cestující využije dva různé tarify (drážní na expresní vlak do Břeclavi a jihomoravský krajský na osobní vlak zpět do Ladné).
Kromě Jihomoravského kraje mají brutto smlouvy s dopravci také Liberecký, Olomoucký, Plzeňský, Ústecký a Zlínský. Dráhy daly letos na podzim kvůli propadům počtu cestujících způsobeným pandemií koronaviru najevo, že by na model, kterému se dříve bránily, rády přešly i v jiných krajích. Rozdíl brutto a netto smluv spočívá v tom, že u prvních jmenovaných dostává dopravce od kraje více peněz, ale nemá žádné příjmy z jízdného – vše, co cestující za jízdu zaplatí, jde rovnou kraji. Naopak u netto smluv objednatelé platí míň a zbytek nákladů si dopravce dorovnává z vybraného jízdného. Pakliže má mnoho dojíždějících cestujících nařízený home office, jsou příjmy z jízdného nižší.
Prozatím ale platí smlouvy tak, jak byly loni sepsány. Kraje jejich změnám příliš nakloněné nejsou. Oproti původním plánům se prozatím (od 13. prosince ani od 1. ledna) nezmění nic ani v Integrované dopravě Zlínského kraje, který chtěl zavést čipové karty a zároveň zavést časové jízdné. To – s argumentem, že pandemie covidu-19 zdržela přípravu – zatím nenastane.
