Vysoké školy budou moci učit a zkoušet dálkově i příští rok, schválila sněmovna

Vysoké školy v Česku budou moci upravit plán studia a podmínky přijímacích zkoušek i v příštím roce. Nadále budou moci také vyučovat a zkoušet na dálku, rozhodli poslanci. Dříve také schválili, že zdravotní pojišťovny budou moci hradit antigenní testy na covid-19 přímo distributorovi, který je nakoupí a rozveze mimo jiné do domovů pro seniory. Sněmovna také odmítla zrychleně projednat vládní návrh širších změn v oddlužení, v úvodním kole jej posoudí nejspíš v prosinci. Odpoledne se ve sněmovně konaly interpelace na členy vlády. 

Univerzita Karlova v Praze
Zdroj: ČTK Autor: Josef Horázný

Návrh vysokoškolské novely plénum schválilo ve stavu legislativní nouze. Úprava reaguje na epidemii covidu-19, školy ji ale budou moci využít do budoucna i při jiných mimořádných situacích. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Vysoké školy zavedly on-line výuku kvůli vládním opatřením k omezení šíření nového koronaviru na přelomu září a října. Podle ministerstva školství lze předpokládat, že protiepidemická omezení ovlivní jejich provoz i v první polovině příštího roku.

Dálkovou výuku a úpravy v akademickém roce dělaly školy kvůli koronaviru už na jaře. Umožnil jim to zvláštní zákon, který je ale účinný jen do konce roku. Nová trvalá ustanovení ve vysokoškolském zákoně by měla na tuto normu navázat.

Poslanecké pozměňovací návrhy sněmovna zamítla. Komunista Leo Luzar chtěl prosadit, aby na audiovizuálním záznamu, který se bude pořizovat v případě dálkových státních zkoušek, byli zaznamenáni všichni zúčastnění. Na záznam by se navíc podle jeho neschváleného návrhu nevztahoval zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) označil úpravy za nadbytečné.

Postavil se také proti snaze nezařazené poslankyně Ivany Nevludové odstranit potíže při procesu formálního uznávání předchozího vzdělání v zahraničí. Podle ministra taková úprava do krizového zákona nepatří.

Úhrady antigenních testů

Antigenní testy budou moci pojišťovny hradit přímo distributorům. Jinou možností by bylo, že by si poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb testy nakoupili sami a následně by je vykázali k úhradě zdravotním pojišťovnám. „Takový postup je s ohledem na počet testů nepoměrně administrativně a logisticky obtížnější,“ stojí v důvodové zprávě. Novela zákona však takový postup nevyloučí.

Už nyní distribuuje dva miliony testů od společnosti Abott firma Avenier, protože má smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. Společnost je součástí skupiny Agel podnikatele Tomáše Chrenka, která je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě.

Testy od společnosti Abott podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) splňují kritéria a pouze tato firma jich měla ve svých českých skladech dostatečné množství. Při dalších případných nákupech budou oslovovány i jiné firmy, uvedl.

Někteří poslanci dosavadní postup zpochybňovali. Například Pirát Petr Třešňák se ptal, proč testy nenakoupila přímo správa hmotných rezerv nebo ministerstvo a nerozvezla je třeba armáda. Blatný poukázal na to, že ze zdravotního pojištění může testy nakoupit jen zdravotní pojišťovna a ze zákona musí využít služeb distributora. Nynější nákup testů vycházel z obecné úpravy zákona o veřejném zdravotním pojištění, právníci zdravotních pojišťoven ale měli k takovému postupu výhrady, dodal ministr.

Změny oddlužení projedná plénum standardně

Zatímco distanční výuku a úhradu testů zákonodárci projednali zrychleně, změny v oddlužení budou řešit standardně. „Jde o tisk, který nesplňuje žádný z parametrů legislativní nouze,“ vysvětluje předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).

Zpravodaj Marek Výborný (KDU-ČSL) podotkl, že případné pozměňovací návrhy „nelze napsat přes noc“ a nebezpečí z prodlení nehrozí. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) na zrychleném schvalování normy netrvala.

Vládní návrh širších změn v oddlužení předpokládá zejména zkrácení doby tohoto procesu na tři roky pro všechny dlužníky. Nyní trvá oddlužení v základní variantě pět let. Standardní způsob projednání novely ve třech čteních doporučil plénu ústavně-právní výbor. Předloha, která vychází z evropské směrnice, má být účinná až od července příštího roku.

Pohled exekutorů i lidí, kteří pomáhají dlužníkům

Prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že u těch, kteří nemají žádný majetek je šance na rychlé „zadministrování“. U těch ostatních řekl, že si „dlužníci neuvědomují, že v oddlužení žádný majetek nezachrání“. 

Řekl také, že se v poslední době zvyšuje odpovědnost dlužníků. Ze statistik pak vyplývá, že ochota ke splácení je v Česku druhá největší v EU za Německem (nejmenší je naopak v Bulharsku). K současné situaci řekl, že „není třeba strašit veřejnost pandemií exekucí.“

Vedoucí programu pracovního a dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle zmínil, že vedle neodpovědnosti dlužníků někdy hraje roli i neodpovědnost věřitelů, kteří na tom mají třeba postaven obchodní model. Od chystané legislativní změny si slibuje, že může pomoci lidem zasaženým covidovou pandemií.

Doplnil, že mnozí dlužníci se stahují z pracovního trhu do šedé ekonomiky a přitom konzumují sociální dávky a různé transfery. Taková situace pak škodí i celé společnosti. Neutěšená situace dlužníků pak rovněž tvrdě dopadá na jejich děti. Hůle také zmínil, že na západ od nás nemá žádná země srovnatelně tvrdé podmínky pro oddlužení. V Česku čelí exekuci přes 700 tisíc lidí.

Video 90’ ČT24 - Návrh na zkrácení doby oddlužení
video

Devadesátka ČT24: Návrh na zkrácení doby oddlužení

Blatný navrhne vládě prodloužit nouzový stav o 30 dní

Na programu byly také pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr zdravotnictví Blatný uvedl, že navrhne v pondělí vládě, aby sněmovnu požádala o souhlas s prodloužením nouzového stavu o 30 dní. Nouzový stav je kvůli pandemii koronaviru vyhlášen do 20. listopadu, prodloužil by se do 20. prosince. Musí to ale schválit poslanci.

Důvod pro takto dlouhé prodloužení vyplývá podle ministra z opatření, která chce představit v pátek. „Jakmile zítra bude představena ta série opatření, ta tabulka či matice či jak to chcete nazvat, která poměrně pragmaticky a provázaně upravuje doporučení a nařízení napříč všemi oblastmi lidského života, tak si velice jednoduše a rychle všichni uvědomíme, že bez existence nouzového stavu se tato tabulka stává relativně bezcennou a všechna opatření se dostávají pouze do roviny doporučení,“ řekl Blatný.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl ve středu po zasedání Ústředního krizového štábu, že se uvidí, zda vláda požádá rovnou o měsíc, nebo jen o 14 dní. V Česku už platí řada opatření, která mají zamezit šíření nákazy. Jde například o povinné nošení roušek, zákaz nočního vycházení nebo uzavření restaurací, řady obchodů a škol.