Pokud se nezmění epidemiologická situace, mohou dětské letní tábory začít už od 27. června; zástupci organizátorů se na tom dohodli s hygieniky. Ministerstvo zdravotnictví také stanoví maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce a správní úřady.
Letní tábory můžou začít už na konci června. Cenu testů na covid-19 bude stát regulovat
Události ČT: situace kolem pandemie koronaviru v Česku (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Šíření koronaviru - květen
- 23:26
Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.
- 23:23
Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.
- 19:02
Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.
- Letní tábory budou moct zahájit provoz už na konci června. Kapacitní strop představuje 500 lidí (včetně personálu), u stanových táborů 100 osob.
- Ministerstvo zdravotnictví začne od pátku regulovat maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce a správní úřady. Stát bude nejvýše 1674 korun.
- Případů koronaviru od rána přibylo víc než ve středu za celý den. Počet stoupl o 55 na 8330. Vyléčených přibylo 169 na 5227, úmrtí je 292.
Dětské tábory jsou v současnosti zakázané kvůli epidemii nového koronaviru. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku května uvedl, že by se mohly konat od 1. července. Očekával, že se to vyjasní do konce května a rozhodující bude epidemiologická situace.
Nyní jednali zástupci organizátorů s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou, a jak informoval předseda České rady dětí a mládeže (ČRDM) Aleš Sedláček, při zachování příznivé epidemiologické situace se budou moci tábory konat od 27. června.
Navrhovaná hygienická opatření proti šíření koronaviru (například ochranné pomůcky pro kuchařky) by pro většinu táborů neměla být překážkou. „Omezujeme velikost táborů s maximálním počtem pěti set účastníků a osob, které se na činnosti a zajištění tábora podílejí. U stanových táborů je to stanoveno na stovku,“ doplnila hygienička Rážová.
„Vysoká míra hygieny, mytí a dezinfekce rukou, nošení roušek mimo prostory vlastního tábora, respirační hygiena, která provází celou koronavirovou epidemii, tedy kýchání do kapesníků nebo do loktů, zvýšená četnost úklidu,“ shrnula Rážová v pořadu Devadesátka ČT24 obecné zásady pro tábory. Konkrétní podmínky budou zveřejněny v pátek.
Dětská populace je novým koronavirem zasažená v malém procentu. I to byl dle hlavní hygieničky jeden z faktorů, který byl brán v potaz při rozhodování o otevření táborů.
90’ ČT24: Prázdniny na táboře – jak to bude letos? (zdroj: ČT24)
Podle Aleše Sedláčka se organizátoři táborů s hlavní hygieničkou dohodli, že se termín pro možnost jejich konání posune ještě o několik dní dopředu. Konec školního roku totiž letos připadá na úterý 30. června, řada škol bude mít poslední dva dny ředitelské volno, a prázdniny tak dětem začnou de facto už v sobotu sedmadvacátého.
Epidemiolog Roman Prymula v České televizi řekl, že podmínkou přijetí na tábor pro děti pravděpodobně nebude test na koronavirus. Dle něj tábory nejsou jako zahraniční dovolené, kde při překročení hranic mohou jednotlivé země test vyžadovat.
„V táborech bude snaha vytvořit reálné hygienické podmínky. Uvnitř nebudou vyžadovány roušky, pokud však děti půjdou mimo tábor, budou si je muset vzít,“ řekl a dodal, že co se týče návštěv na táborech, mohly by probíhat v omezenějším režimu, než je obvyklé. Pokud by návštěvníky byli pouze rodiče dětí, riziko přenosu nákazy se podle Prymuly nezvýší.
Negativní test na koronavirus nebude nutný ani podle hygieničky Rážové. Děti ale budou muset mít vystavené čerstvé zdravotní potvrzení, které je povinné každý rok. Pokud se však během pobytu zjistí, že je nějaké dítě infikované, to znamená, že vykazuje známky koronavirového onemocnění, bude na táboře izolováno. „Zajistí se odběr, a pokud bude ten test pozitivní, tak bude celý tábor uzavřen a zrušen,“ uvedla hygienička v pořadu Devadesátka ČT24. Je přesvědčena, že jsou děti schopny hygienická pravidla dodržovat a naslouchat rad vedoucích.
„Jestli se táborů zúčastní stejný počet dětí jako v minulých letech, říct neumíme. Můj soukromý odhad je, že to bude o něco méně, protože existují rodiče, kteří nechtějí, aby děti chodily do školy, když je to dobrovolné, mají pocit, že když děti budou trávit v rodinném prostoru i prázdninový čas, že je to lépe ochrání. Ale táborů bude, myslím, stejný počet,“ předpokládá Aleš Sedláček, který byl rovněž hostem pořadu Devadesátka ČT24.
Dodal, že problematické bylo také rozhodnutí ohledně přípravy stravy. V mnohých menších táborech se na vaření podílí samotné děti. S tím mělo ministerstvo problém a stanovilo, že připravovat jídla budou moci děti jen v táborech menších než 50 účastníků.
Testy budou levnější. Kvůli dovoleným
Ministerstvo zdravotnictví začne regulovat maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce. Stát bude nejvýše 1674 korun, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V současné době za test, který potřebují pravidelně například lidé jezdící za prací do zahraničí, zaplatí lidé od 1800 do 3000 korun.
„Testování pro samoplátce je stále více využívané. Chceme, aby cena byla přijatelná a nevznikaly velké cenové rozdíly. Cenový předpis začne platit od pátku,“ řekl ministr.
Maximální výše ceny, jak ji stanovil resort zdravotnictví, je však podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže nepřijatelná. Ministerstvo by podle něj mělo poctivě zveřejnit náklady. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové se cena odvíjí od částky, kterou platí laboratořím zdravotní pojišťovny.
„Podle našich informací je nákladová cena 350 korun,“ řekl Papež. Podle něj by proto cena pro spotřebitele neměla přesáhnout 500 korun. Pokud stát test stanoví jako povinnost pro cestování, měl by se také postarat o to, aby byla cena akceptovatelná, uvedl.
Nejlevnější testy laboratoří jsou nyní dostupné přibližně za 1200 korun. Vstupní náklady se podle informací ČTK mohou významně lišit podle použitých chemikálií a jejich dodavatelů. Největší položka je ale práce laboranta, protože testování trvá několik hodin a se vzorkem je třeba opakovaně pracovat. Koncem února Státní zdravotní ústav uvedl, že pokud laboratoř postupuje podle aktuální metodiky Světové zdravotnické organizace (WHO), je cena testu přibližně 5000 korun.
Jiný názor na regulovanou cenu má Bioptická laboratoř v Plzni, která tvrdí, že je příliš nízká. „Do ceny 1674 korun by se zřejmě dalo pořídit samotné testování, ale určitě ne včetně odběru vzorku,“ řekla její ředitelka Zdenka Dušková. Laboratoř tak bude muset zvážit, zda dál odběry provádět. Pochybnosti má i sdružení Pendleři bez hranic. Jeho zástupce Jan Průha částku považuje za nesmyslnou. Soudí, že resort zdravotnictví nemůže regulovat maximální cenu u soukromých laboratoří a zřejmě ani u akciových společností.
O cestování se jedná
Podle epidemiologů by jednou z podmínek pro možné vycestování na dovolenou do ciziny mohlo být právě testování před odjezdem, které zřejmě budou požadovat cílové země, a po návratu, které bude chtít Česko.
Jako první – a snad už v průběhu června – by se Čechům mohly otevřít Slovensko s Rakouskem. Jak uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), s Vídní a Bratislavou se bude jednat v půlce příštího měsíce tak, „abychom umožnili cestování na jejich území nejen z nutných ekonomických důvodů, ale také kvůli příbuzným a kvůli turismu. Chceme také, aby z těchto zemí mohli přijet turisté k nám.“
S Polskem je situace o něco složitější, turistické možnosti ovlivňuje pandemie v černouhelných dolech v dolním Slezsku; od jejího vývoje se bude odvíjet i úvaha o otevírání hranic. O možném cestování od července Česko jedná také se Slovinskem, Chorvatskem, Řeckem a Bulharskem.
„Na začátku, zejména před Velikonocemi, kdy ta epidemie brutálně nastupovala, bylo v pořádku hranice zavřít, i když nesouhlasil jsem s absolutní nemožností opustit republiku, to bylo neústavní, ale dnes už je doba to začít otevírat,“ vyzval europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v pořadu Události, komentáře. V červnu by se podle něj mohly otevírat hranice se sousedním státy.
„Je dobře, že přicházíme s návrhem, jak hranice postupně uvolňovat, jak se dívat na situaci plošně v Evropské unii, abychom se vrátili k nějakému normálu a fungujícímu vnitřnímu trhu,“ říká k otevírání hranic místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO).
„Evropa ukázala v prvních dnech určitou váhavost, bylo to proto, že neexistují kompetence a jasné nástroje, které by Evropská unie měla v těchto věcech,“ připustil náměstek pro řízení evropské sekce ministerstva zahraniční Aleš Chmelař (ČSSD). „Ale teď už vidíme konkrétní iniciativy, ať už finanční nebo koordinační, které dávají nástroje jednotlivým členským státům,“ upozornil v pořadu Události, komentáře.
Události, komentáře: Dita Charanzová, Alexandr Vondra a Aleš Chmelař k otevírání hranic (zdroj: ČT24)
Příprava na druhou vlnu
Česko se současně chystá na případnou druhou vlnu pandemie, plány podle premiéra Babiše připravují epidemiologové a tým takzvané chytré karantény společně s ministerstvem zdravotnictví.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v pondělí předloží kabinetu i návrh nákupu do státních hmotných rezerv. Pracovní verze podle ČTK počítá s pořízením ochranných zdravotnických pomůcek v hodnotě 2,25 miliardy korun (1,86 miliardy korun bez DPH). Zásoby by ministerstvům a vybraným úřadům měly vydržet na měsíc.
Souběžně se připravuje druhá část projektu chytré karantény, do které bude zapojena mobilní aplikace eRouška nebo sdílení polohy skrz Mapy.cz, vznikne i velké call centrum. Druhá fáze projektu chytré karantény má především propojit informační systémy laboratoří a hygienických stanic a umožnit lepší řízení testování a rychlejší izolaci kontaktů nakažených v karanténě. Cílem je do tří dnů odhalit možné rizikové kontakty každého nakaženého, ty poslat do karantény a za několik dní, kdy bude možné virus testem odhalit, je otestovat.
Ve vazbě je první nakažený vězeň
Ve Vazební věznici v Brně je první člověk, který má onemocnění covid-19. Je prvním případem z řad vězněných, uvedla mluvčí Vězeňské služby České republiky Petra Kučerová. Neupřesnila věk ani pohlaví vězně. Na případ upozornil server iRozhlas.cz, podle kterého tento člověk skončil ve vazbě z obavy, že bude nemoc úmyslně šířit.
„Mohu potvrdit, že ve středu jsme přijali do vazby osobu, která má onemocnění covid-19,“ uvedla Kučerová. Nemocnice v bohunické věznici má na infekčním oddělení vyčleněno asi 20 lůžek pro vězně s koronavirem.
„S předstihem jsme nastavili řadu přísných protiepidemických opatření, díky kterým jsme do minulého dne neměli z řad vězněných osob žádnou nemocnou,“ řekla Kučerová. Do věznice nesmí lidé s teplotou nad 38 stupňů, jsou také zakázané návštěvy.
Život se vrací k normálu, ukázala analýza
V pátek to budou dva měsíce, co vláda poprvé v historii kvůli koronaviru zakázala volný pohyb na veřejnosti. Teď se život Čechů postupně vrací k normálu. Dokazoval to pohled na ulici, ale také velká analýza mobility. Na základě dat mobilního operátora ji vypracovala Vysoká škola báňská. Popisuje také, jak jednotlivé fáze mimořádných opatření zasáhly do života lidí.
Například v Hradci Králové od zákazu volného pohybu do konce března zůstalo doma o 50 procent víc obyvatel než jindy. V širším centru Prahy ale lidí ubylo ještě více, propad tam byl až o 80 procent.
Podle analýzy obyvatelé vládu poslouchali i v dubnu, zejména o rizikovém Velikonočním pondělí. Cestu si tehdy rozmyslelo na 80 procent lidí, dálnice zůstaly prázdné stejně jako hlavní tepny ve městech.
Data ukazují také rozdíl, s jakým se teď v květnu vrací do ulic život. Nejrychleji se to děje ve Frýdku-Místku a Havířově, tam se lidé pohybují téměř jako za normálního stavu. Sociolog Roman Vido si jev vysvětluje ukončením odstávky provozu firmy Hyundai, která je největším zaměstnavatelem v lokalitě. Naopak návrat k běžnému životu je nejpomalejší v Praze, kde pracuje nejvíce lidí ve službách, a pak také v Pardubicích a Kolíně, kde tamní automobilka TPCA stále neotevřela.
Senátoři navrhli zrušení zmrazení nájmů
Třicítka senátorů navrhla Ústavnímu soudu, aby jako nepřiměřené zrušil cenové moratorium na výši nájemného z bytů, které vláda prosadila kvůli epidemii koronaviru. Oznámil to zástupce navrhovatelů a první místopředseda senátorského klubu ODS Zdeněk Nytra.
„Vládní nařízení je napsáno tak, že by mohlo platit po neomezenou dobu. Jsme přesvědčeni, že tím neúměrně zasahuje do vlastnických práv,“ uvedl Nytra. Podle něj se žádné hromadné navyšování nájmů nekoná. „Spousta pronajímatelů naopak pro letošní rok přistoupila ne-li ke snížení, tak aspoň ke zmrazení nájemného. Proto považujeme nařízení vlády také za nadbytečné,“ dodal Nytra.
Moratorium je podle senátora v rozporu se zákonem o cenách, který umožňuje cenovou regulaci provést jen na jeden rok. Nařízení vlády přitom dobu, po kterou má platit, ohraničilo trváním protikoronavirových opatření, což podle Nytry může znamenat i dva či tři roky.
Moratorium přijal kabinet v návaznosti na zákon, podle kterého nájemníci bez příjmů nebudou moci dostat výpověď kvůli tomu, že v důsledku epidemie koronaviru nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku. Zákon již schválila sněmovna přes názor Senátu, který chtěl, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu.
Školy už se znovu plošně nezavřou
Opatřením snažícím se zabránit tuzemskému šíření pandemie se už ve středu také opakovaně věnovala Poslanecká sněmovna. Ministr školství Robert Plaga (ANO) před poslanci uvedl, že v červnu by se mohli vrátit na bázi dobrovolnosti do základních škol žáci druhého stupně. Dosud plán obnovování výuky počítá s tím, že od 25. května se do lavic budou moci vrátit žáci prvního stupně. Ve skupině jich bude smět být nejvýš 15.
Plaga současně nepředpokládá, že by se školy při případné druhé podzimní vlně pandemie zavíraly plošně. Pokud by se na podzim epidemie vrátila, mohlo by se podle ministra stát, že se dostanou do karantény některé ze škol nebo spíš některé ze tříd. „Všechny kroky směřují k tomu, aby to potenciální vypnutí nebylo úplné, ale aby se soustředilo na oblasti nákazy,“ řekl.
Z rozhodnutí vlády školy zavřely v polovině března, opatření se netýkalo těch mateřských, ministerstvo školství nicméně doporučilo provoz přerušit – a podle aktuálního průzkumu České školní inspekce provoz neomezilo jen půldruhého procenta z nich. I v těch se pak snížila docházka na polovinu.
Zřizovatelé podle inspekce iniciovali zavření hlavně větších školek. Menší mateřské školy se zavřely často proto, že do nich rodiče přestali posílat děti. Omezený provoz zůstal převážně v zařízeních s vyšším počtem dětí.
Sněmovna rovněž vyšla vládě vstříc v otázce sestavování státního rozpočtu. Návrh jí bude moci kabinet předložit až do konce října. Jde o měsíční posun proti běžnému harmonogramu, který reaguje na hospodářské dopady pandemie. Dopadům na letošní státní účet se od čtvrtečního rána věnuje i rozpočtový výbor sněmovny.
Ministerstvo zdravotnictví informovalo o prodloužení současného modelu lékařských kontrol; čestné prohlášení místo lékařské prohlídky do zaměstnání bude možné používat ještě 90 dní po skončení nouzového stavu. U rizikovějších prací musí lidé prohlídku absolvovat ale už 30 dní po skončení nouzového stavu. Stejně se prodlouží platnost i už propadlých pravidelných prohlídek zaměstnanců.
VZP ujišťuje
Všeobecná zdravotní pojišťovna potom ubezpečuje, že tuzemskou zdravotní péči neohrozí ani očekávaný negativní vývoj ekonomiky. Veřejné zdravotní pojištění mělo mít pro letošní rok k dispozici zhruba 350 miliard korun. Kvůli pandemii nemoci covid-19 by se mohlo podle odhadů dostat do schodku až 60 miliard korun.
„Přistoupili jsme k mimořádným stabilizačním krokům, které reagovaly na propad příjmů způsobený dopady covidu-19 na ekonomiku, která zažila bezprecedentní šok a došlo k poklesu příjmů veřejného zdravotního pojištění,“ doplnil náměstek VZP David Šmehlík. Pojišťovny chtějí pro letošní rok použít 42 miliard korun z rezerv.
Další peníze do systému dodá i stát zvýšením platby za státní pojištěnce, tedy nezaměstnané, děti nebo seniory, od června o 500 korun a o dalších 200 korun příští rok. Letos tak do zdravotnictví půjde 19 miliard navíc, celkem za dva roky 53 miliard. „Bude to kompenzovat propad příjmů a zajistí, že ani dopad covid-19 nebude znamenat, že velmi dobrá úroveň zdravotní péče nebude tímto ovlivněna a nebudeme muset přistoupit k nějaké silné korekci výdajů,“ dodal.