Čína před vypuknutím pandemie ve světě vykupovala roušky, zjistil think-tank Sinopsis. Podle oficiálních údajů čínského celního úřadu jich dovezla přes dvě miliardy. O měsíc později je prodávala dalším zemím včetně Česka. Vláda je slavnostně vítala na letišti a děkovala za pomoc, která nebyla zdarma. Kabinet dohodl dodávky na dlouho dopředu a nabídky českých firem schopných alespoň částečně zajistit materiál vesměs ignoroval. Výjimku tvořily například firmy holdingu Agrofert nebo sponzora ANO. Tématem se zabývali Ondřej Golis, Hanuš Hanslík a Aneta Snopová z Reportérů ČT.
Na přelomu ledna a února se nový koronavirus šířil hlavně v Číně a v Evropě bylo jen pár případů. Právě tehdy vznikal problém, který v boji s koronavirem doznívá dodnes. „Je důležité si uvědomit, jak došlo k tomu dramatickému nedostatku zdravotního materiálu nejenom v České republice, ale v celém světě, včetně například Spojených států,“ upozorňuje sinolog a ředitel projektu Sinopsis Martin Hála.
Představitelé čínské komunity tehdy začali v Evropě ve velkém vykupovat ochranné pomůcky: roušky, respirátory i speciální obleky. Vidět je to třeba na fotografii z pražského letiště, která ukazuje odeslání jedné ze zásilek. Pochází z čínských webů, kde organizátoři akce popisovali její výsledky.
„Zámořská válečná epidemická operace začala 25. ledna. Čínští krajané šli společně do českých nemocnic a lékáren. Zakoupili 780 tisíc lékařských masek, více než 30 tisíc chirurgických oděvů a masky N-95,“ píše web Chinaqw.com. Organizátoři také děkovali za dopravu pomůcek do Číny letecké společnosti China Eastern. Stejné, které dnes Česká republika platí za dovoz nakoupených pomůcek z Číny.
Podle dostupných informací před vykupováním pomůcek čínskou komunitou varovaly evropské vlády včetně české tajné služby. Jenže jejich vývoz vláda zakázala až s měsíčním zpožděním, když už byly vykoupené.
„V únoru, když ta krize vrcholila v Čínské lidové republice samotné, tak ten materiál ve velkém putoval právě do Čínské lidové republiky nejrůznějšími kanály. My jsme se teď dívali na oficiální údaje čínské celní správy a jenom za únor Čína dovezla přes dvě miliardy roušek,“ říká Hála.
Vděčnost za prodej
Zatímco svět začíná Čínu kritizovat, česká vláda ji chválí a děkuje za to, že tam nyní můžeme ochranné pomůcky nakupovat.
„Já nebudu nikomu děkovat konkrétně, protože bych na někoho zapomněl, ale všem strašně moc děkuju. Udělám jednu výjimku a poděkuju panu velvyslanci a poděkuju všem, kteří se v Číně podílejí na tom, že přiletělo toto letadlo, že jsme vyřídili všechny papíry a že jsme tu operaci zvládli nastartovat,“ říkal ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) při příletu pomůcek.
„Děkuju panu velvyslanci. Taky děkuju panu Tvrdíkovi, který to organizuje v Číně, a taky děkuju samozřejmě našemu prezidentovi, který, jak je známo, měl vždycky excelentní vztahy s Čínou,“ doplnil ho premiér Andrej Babiš (ANO).
Sinolog Hála upozorňuje na zvláštnost situce: „Co je tady problematické, je ta obrovská propagandistická kampaň, která tu takzvanou pomoc provází. Za prvé samozřejmě to není pomoc, ale jsou to normální komerční dodávky. A za druhé ty přehnané projevy vděčnosti.“
S tím souhlasí i sinolog z Orientálního ústavu Akademie věd Ondřej Klimeš: „Čína neposkytla pomoc České republice. Jedná se o obchodní zásilky. Stejně tak, když se prezident Zeman vyjádřil ve smyslu, že Čína je jediná země, která nám pomohla, tak to není pravda, protože nám, České republice, například pomohla i Evropská unie.“
Pokud představitelé jiných evropských států děkovali, tak jen za dary zaslané zdarma
Ve stejných dnech jako do České republiky začala létat letadla se zbožím z Číny do většiny evropských zemí. Rozdíl byl v tom, že řada z nich dostala první dodávky zdarma. V darech byla dominantní nadace založená čínským internetovým gigantem Alibaba a jeho šéfem. Ta posílala zdarma letadla do poloviny zemí Evropské unie.
Přinejmenším osm evropských zemí pak obdarovala pomůckami přímo Čína jako stát. Případně její oficiální neziskové organizace.
Pokud někde v Evropě státní představitelé za něco děkovali, bylo to vždy za dary zaslané zdarma. Španělský král tak děkoval firmě Alibaba, řečtí ministři čínským neziskovým organizacím. Za nakoupené zboží neděkoval nikdo jiný než česká vláda.
„S námi Čína jedná jako s lokaji. Zatímco ostatní země dostaly dodávky zdravotnického materiálu relativně včas a nemusely u toho dělat tiskové konference, tak u nás si Čína objednala, že musíme vítat a děkovat. A tohle je jenom důsledek toho, že jsme přistoupili na hru, která není důstojná,“ kritizuje opoziční senátor Pavel Fischer (nestr.).
„Podle mého názoru je velmi důležité se ptát na to, co je další součástí této obchodní transakce. I samotní čínští představitelé prohlašují, že stávající krize je pro ně šancí, jak využít mezinárodní vztahy ve svůj prospěch,“ varuje Klimeš.
Nákupy versus výroba
Některé země začaly v Číně stejně jako Česká republika nakupovat. Hamáček vypíchnul české prvenství: „Jsme jediná země minimálně ve střední Evropě, která má zajištěny takovéto dodávky v takovém objemu.“
Řadě evropských zemí se totiž podařilo rychle aktivovat místní výrobce, aby nebyly státy závislé na zahraničních dodávkách. V České republice je situace jiná. Výrobci státu sami pomoc nabízejí, někteří týdny, jiní už i měsíce. Shodují se v jednom – stát na jejich nabídky buď vůbec nereaguje, anebo pokud zareaguje, nechává vše, včetně financí, na firmách samotných.
Třeba na univerzitě v Liberci mají technologii, která značně snižuje přenos koronaviru. Sami si našli firmu, která by díky tomu mohla vyrábět filtry do roušek. Kvůli chybějícímu razítku úřadů ale nemůže začít.
Vědci už speciální nanofiltry dodávají Libereckému kraji. Zatím vše v malém množství vyrábějí na vlastním stroji. Jsou ale přesvědčeni, že by filtrů dokázali u domluveného výrobce dělat dva až tři miliony denně.
„My jsme tady byli od začátku zavaleni opravdu stovkami, tisíci žádostí, proseb zdravotníků, od ústavů sociální péče, od lidí, kteří jsou nemocní,“ popisuje vedoucí katedry chemie Technické univerzity Liberec Josef Šedlbauer.
Koordinátor studentské iniciativy Roušky s filtrem pro všechny David Svoboda z téže univerzity ho doplňuje: „Jednal jsem s třemi ministry, s panem Hamáčkem, paní Schillerovou a panem Vojtěchem. A výsledkem toho celého je nekonečná debata s úředníky z ministerstva zdravotnictví, která zatím bohužel nemá výsledek.“
Nezájem
Jinde zase začala parta vývojářů ve svém volném čase přizpůsobovat staré vojenské masky pro použití s moderními antivirovými filtry. Vyvíjejí i snadno sestavitelný dýchací přístroj. „Naše ekonomika jde v uvozovkách do kytek tím, že nikdo nic nevyrábí, a podporujeme výrobu Číny, což je úplně špatně,“ stěžuje si jeden z nich, Petr Grambal.
Firem, které začaly vyvíjet potřebné vybavení a nabízejí ho státu, už jsou dnes stovky. „Spousta lidí nakupuje věci, dává peníze do logistiky. Nic nechtějí a dělají to a platí všechny náklady sami. Dokonce i spousta výrobců. Třeba Kanada to má tak, že vyčlenila na začátku 65 milionů dolarů na nákup materiálu a na prototypování, ale my takový fond nemáme,“ vysvětluje Pavel Doležal z iniciativy Covid19.cz.
Své výrobky už od poloviny ledna nabízela státu i firma specializující se na termokamery, které vyváží do celého světa a získala řadu ocenění. Na její nabídku vláda vůbec nereagovala. Na konci března pak objednala pět stovek termokamer ze zahraničí. Teprve když se v tu chvíli firma nad postupem státu podivila na sociálních sítích, ozval se jí premiér.
„Byli osloveni panem premiérem, aby dali svoji nabídku, a všechny ty nabídky budou zvažovány,“ upozornil tehdy náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Vláda vůbec nereagovala ani na nabídku firmy, která chtěla státu zdarma darovat tisíce nejkvalitnějších respirátorů FFP3. „Rozhodli jsme se, že jim darujeme dva tisíce kusů. Napsali jsme jim e-mail, kontaktovali jsme je. Psali jsme tam bezplatně. Nikdo se do dneška neozval. Poslali jsme to už 13. března. Nikdo na to nereagoval. Prostě bez zájmu ze strany státu. My jsme se potom rozhodli, že když to nešlo, tak jsme dali něco na záchranku, něco nemocnicím, něco doktorům, obvoďákům,“ popisuje svou zkušenost ředitel firmy Fire Centre prodávající ochranné pomůcky Ondřej Letovanec.
Zájem
Na jiné firmy se ale usmálo štěstí. Do dopravy ochranných pomůcek z Číny se mohla z českých dopravců zapojit třeba firma EGT Express moravského sponzora a člena hnutí ANO Jaroslava Spáčila. Organizuje lety z Číny do Ostravy. „Veškerá realizace v Číně probíhá skrze našeho dlouhodobého partnera. Využíváme ke konsolidaci sklady ve městech Urumči a Šanghaj,“ popisuje Spáčil.
Média upozornila také na to, že licenci na výrobu dezinfekce obdržely hned čtyři firmy z koncernu Agrofert patřícího do svěřenských fondů Andreje Babiše. Jejich dezinfekci už obdržely některé obce.
Stát v minulých dnech slíbil, že se konečně začne zajímat i o nabídky firem, které chtějí s bojem proti koronaviru pomáhat. A zatímco dosud dobrovolné nabídky přehlížel, teď zvažuje, že firmám spolupráci se státem rovnou přikáže. „Ústřední krizový štáb navrhne vládě, aby podle krizového zákona nařídila některým firmám přednostní dodávky pro stát,“ sdělil Hamáček.
Na tom, že zásobování ochrannými pomůckami bude i nadále záležet hlavně na nákupech z Číny, ale zatím nehodlá vláda nic měnit. Takzvaný letecký most má domluvený na šest týdnů, tedy prozatím do konce dubna.
