Na setkání k osvobození Osvětimi přijede Schulz, Putin nejistý

Praha – Setkání státníků k 70. výročí osvobození koncentračních táborů v Osvětimi, které proběhne v Praze a Terezíně, se zúčastní šéf Evropského parlamentu Martin Schulz a svoji účast přislíbil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Účast potvrdilo také 24 předsedů a místopředsedů parlamentů. Merkelová a Hollande se nejspíš rozhodnou pár dní předem. Určitě ale nepřijede americký prezident Barack Obama. Rozporuplné informace přicházejí o účasti ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco Evropský židovský kongres označil jeho účast za velmi reálnou, podle agentury ČTK příliš pravděpodobná není.

Pražsko-terezínské setkání na konci ledna má být především setkáním hlav parlamentů, upozornilo české ministerstvo zahraničí. Pozvánku dostali předsedové sněmoven 47 zemí, které podepsaly Terezínskou deklaraci, jež se zabývá odkazem holocaustu. Z nich 24 potvrdilo svoji účast. Setkání se zúčastní také šéf Evropského parlamentu Martin Schulz, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker účast zatím jen přislíbil.

Podobně jako Juncker reagovala i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande, kteří se nejspíš definitivně rozhodnou až bezprostředně před akcí. „Všichni ti světoví státníci, ti hodně exponovaní, mají samozřejmě poměrně hodně nabitý program a politická situace ve světě se nějakým způsobem vyvíjí, to znamená, že oni opravdu potvrzují až v momentu, kdy vědí, že skutečně mohou přijet,“ podotkla mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagrová.

Přijet mohou i některé hlavy států, účast ale zatím potvrdil pouze bulharský prezident Rosen Plevneliev. Pražský hrad poslal pozvánky také vrcholným představitelům vítězných mocností druhé světové války. Z nich se dosud ozval pouze americký prezident Barack Obama, který se svému protějšku Miloši Zemanovi omluvil. USA na akci pravděpodobně zástupce mít budou, podle diplomatických zdrojů se ale zatím z nejvyššího patra americké politiky nikdo nechystá.

Nejasnosti panují kolem případného příjezdu ruského prezidenta Vladimira Putina. Putin ale zatím na Zemanovo pozvání nereagoval, místopředsedkyně Evropského židovského kongresu Raya Kalenová však ve čtvrtek oznámila, že je velmi reálná šance, že přijede. Podle zdrojů ČTK obeznámených s přípravami akcí naopak Putinova návštěva příliš pravděpodobná není. Účast Západem kritizovaného ruského prezidenta vyvolává obavy, neboť by mohla vzpomínkovou akci zastínit, vyvolat protesty nebo odradit některé státníky. Podle Rayy Kalenové by ale Putinova účast mohla vést k jeho jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem v Praze.

Porošenko je také mezi pozvanými a šéf ukrajinské diplomacie Pavel Klimkin už uvedl, že na setkání přijede. „Pro nás je vzpomínka na holocaust svatá a prezident Prahu při této významné a tragické příležitosti navštíví,“ sdělil Klimkin.

Hlavním důvodem, proč prezidenti a premiéři váhají či odmítají přijet na setkání do Česka, je množství dalších akcí, které u příležitosti výročí osvobození Osvětimi proběhnou. Například izraelský prezident Reuven Rivlin pozvání odmítl, protože zamíří na připomínku obětí holocaustu v sídle OSN v New Yorku. Německý prezident Joachim Gauck, jeho rakouský protějšek Heinz Fischer a nejspíš i polský prezident Bronislaw Komorowski se zúčastní piety přímo v Osvětimi.

Předsedové parlamentů a další státníci se sjedou 26. ledna do Prahy. Na Hradě se uskuteční dvoudenní mezinárodní fórum s názvem Let My People Live, odkud se účastníci 27. ledna přesunou na pietní shromáždění do Terezína. Setkání organizuje Evropský židovský kongres spolu s Evropským parlamentem a dalšími organizacemi, Česko je pouze hostitelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 8 mminutami

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 2 hhodinami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 12 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.