Komunismus padl, příliš velký význam ale nabyly peníze, hodnotí dobu po listopadu Ján Čarnogurský

26 minut
Ján Čarnogurský v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Porážka komunismu a osamostatnění Česka a Slovenska, tak vidí hlavní klady revoluce v listopadu 1989 a pozdějšího vývoje bývalý disident a někdejší slovenský premiér Ján Čarnogurský. Naopak za problematické považuje, že příliš velký význam nabyly peníze. Uvedl to v Interview ČT24. Vyzdvihl i smysl Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), která podle něj pomohla zastavit návrh na automatické rozdělování migrantů podle kvót.

„Za klad považuji, že byl komunismus poražen, protože to byl špatný systém,“ vzpomněl Čarnogurský na listopad 1989 a dobu po něm. Za kladnou stránku považuje také osamostatnění obou republik, které dnes v Evropské unii vystupují jako spojenci a jejich vzájemné vztahy zůstaly dobré. 

Za pozitivní považuje také začlenění do EU (od roku 2004), které bylo plusem už v době příslibu členství, protože znamenalo nutnost řídit se pravidly Unie. 

Jako problematické vnímá, že příliš velký význam nabyly peníze, pro lidi i v mezistátních vztazích. Zmínil, že na Slovensku je milion či více exekucí. Jako další příklad uvedl, že k tomu, aby se někdo stal poslancem, potřebuje velké finanční dotace od sponzorů například na zaplacení billboardů. „Objem politické reklamy před každými volbami je tak velký, že jen z těch peněz, které dovolují zákony, by nebyl možný.“ Nově nastolený polistopadový režim považuje také za příliš komplikovaný pro prosté lidi.

Čarnogurský se rovněž vyjádřil k mezinárodním vztahům. „Řeknu to otevřeně, že nás NATO zatáhlo do svých válek, v Iráku či v Aghánistánu“. V této souvislosti připomněl, že on osobně byl proti vstupu Slovenska do NATO v roce 2004. Organizoval i petici za vypsání referenda, ale místo potřebných 350 tisíc podpisů získal jen 200 tisíc.

Vládnutí s podporu komunistů nevidí bývalý disident jako problém

To, že v Česku nyní vládne kabinet s podporou komunistů nepovažuje za odklon od toho, co lidé chtěli v roce 1989. „Lidé v roce 1989 přesně nevěděli, co chtějí. Chtěli jen obecně demokratický systém a ten (v Česku i na Slovensku) tu je“. Nevnímá to tedy jako problém, protože považuje za důležitější současné a budoucí problémy a ne bývalé problémy komunismu před rokem 1989. 

Připomněl také, že na Slovensku nejméně do roku 2000 tvořili většinu zvolených poslanců bývalí komunisté.  „Tedy od těchto bývalých komunistů bylo těžko možno očekávat nějaké radikálnější zákony, řekněme proti komunistům a nebo proti bývalým komunistům.“ 

Čarnogurský nepovažuje za správné, že na Slovensku padl v důsledku demonstrací na náměstích – po vraždě novináře Jána Kuciaka – premiér (Robert Fico). „Když jsme nastolili demokracii a chceme ji, tak ji máme dodržovat i v tom, že změna vlády, výměna vlády nastává v důsledku voleb. A když ne voleb, tak potom přerozdělením poslanců v parlamentu“. 

V4 zastavila návrh na rozdělování migrantů. Krizi zavinily velmoce

„Ano, V4 má smysl, vždyť pomohla zastavit automatické rozdělování migrantů, jak to navrhovaly západní země,“ odpověděl bývalý slovenský premiér na otázku moderátora pořadu Daniela Takáče. Za další klady V4 považuje to, že se tyto státy, spojené společnými dějinami, dokážou dohodnout na finančních požadavcích vůči Bruselu. A v posledních dvou třech letech se V4 podle něj stala světově známou, protože začala hrát politickou roli v rámci EU.

„To je tedy dostatečný důvod k tomu, že existuje a že případně má nějakou budoucnost,“ míní Čarnogurský

Ne, odpověděl pak na otázku moderátora, zda V4 nepředstavuje spíše komplikace pro postavení v rámci EU, vzhledem k její pověsti kverulantů. „Některé západní státy mají tendenci nás takto obviňovat, ale přece když držíme spolu, tak představujeme větší sílu“. Vysvětlil to na příkladu migrace, kde západní státy, zejména ty s koloniální minulostí (Británie, Francie a další) vnímaly podle něj problém migrantů jen jako problém jejich rozdělování podle nějakého klíče mezi současné členy EU. 

„Ale podle mého názoru je třeba se věnovat také tomu, proč se migranti stávají migranty. Tedy proč utíkají ze svých zemí a kdo zavinil, že utíkají. A to jsou hlavně války v Libyi, v Iráku, v Sýrii, a ty války zavinily z velké části západní velmoci,“ řekl Čarnogurský. 

Vznesl také dotaz, proč EU zavedla sankce proti Asadovu režimu v Sýrii, když tento režim osvobodil 80 procent syrského území od islamistů. Na zmínku moderátora, že začal válčit proti vlastním spoluobčanům, odpověděl, že je to z velké části propaganda nevládních syrských organizací sídlících v Londýně. 

S kým půjde Evropská unie?

Čarnogurský nesouhlasil také s prohlášením kandidáta na pozici vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella. Ten řekl podle agentury ČTK před zahraničním výborem Evropského parlamentu, že členské země Evropské unie musejí dál společně vyvíjet ekonomický tlak na Rusko; sankce podle něj není možné zrušit, dokud Moskva nezmění přístup.

Podle Čarnogurského tento výrok visí geopolicky ve vzduchu. „S kým chce tedy EU jít? Sama už na udržení nějakého geopolitického postavení ve světě nestačí“. Zmínil například migraci. EU je podle něho bez nalezení nějakého strategického spojenectví, a to především s Ruskem, politickou jednotkou druhé třídy. 

Čarnogurský také řekl, že maršál Ivan Koněv má morální nárok na to, aby někde v Československu byla jeho socha. Za hlavní důvody považuje jeho velitelskou roli při bojích na Dukle či při pomoci Praze za druhé světové války proti německým okupantům. Reagoval tak na snahu radnice Prahy 6 odstranit jeho dejvickou sochu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 58 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...