Přísnější trest pro Janouška: Ve vězení má strávit 4,5 roku

Praha – Lobbista Roman Janoušek půjde za sražení ženy do vězení na 4,5 roku. Nesmí také sedm let řídit. Odvolací soud tak zpřísnil verdikt městského soudu, který lobbistu poslal do vězení na tři roky. Dnešní verdikt je pravomocný. Incident se stal v roce 2012, kdy opilý lobbista porazil v pražské Michli řidičku, která s ním chtěla řešit jejich předchozí dopravní nehodu. Z místa srážky pak navíc ujel.

„Zvolená sankce není zcela přiměřená, jeví se mírná ve vztahu k okolnostem, za jakých byla tato trestná činnost spáchána,“ uvedla k původně uloženému trestu předsedkyně odvolacího senátu Jaroslava Maternová. Za těžké ublížení na zdraví lobbistovi hrozilo až deset let vězení, soudy však přihlédly mimo jiné k tomu, že muž zatím nemá záznam v trestním rejstříku a projevil snahu napravit následky činu. I proto ho poslaly do mírnějšího typu věznice s dozorem.

Janoušek odmítl rozsudek komentovat a kolem novinářů jen rychle prošel. Jeho advokát Vít Široký se také zdržel komentáře s tím, že ještě nemá písemné vyhotovení rozsudku. Potom prý zváží podání mimořádného opravného prostředku - tím by bylo dovolání k Nejvyššímu soudu.  

Žalobce Vlastimil Kraus trval na tom, že lobbista spáchal pokus o vraždu, a proto pro něj požadoval desetiletý trest.„Soud prvního stupně zcela nedůvodně přecenil dosavadní bezúhonnost obžalovaného a to, že uhradil způsobenou škodu. Ignoroval skutečnost, že jeho jednání se blížilo vraždě. Obdobné jednání se navíc neúměrně rozmáhá, a je na něj proto třeba reagovat i z hlediska generální prevence,“ prohlásil žalobce.

Podle senátu se ale Janoušek nepokusil ženu zavraždit. „Pokud by chtěl vyvolat fatální následek, mohl zvolit mnohem vyšší rychlost. Pak by poškozené nebylo pomoci. Šlo mu primárně o to, aby se vyhnul kontaktu s poškozenou a dalšími osobami,“ konstatovala soudkyně.

Archivní snímek - Roman Janoušek u soudu
Zdroj: ČTK

Janouškův advokát kritizoval nasazení odposlechů

Ohbajoba naopak požadovala vrácení případu k novému projednání a maximálně podmíněný trest. Znalecké posudky prý nebyly zcela objektivní. Janouškův advokát Vít Široký navíc znovu kritizoval, že byly v soudním řízení využity policejní odposlechy lobbistova telefonu z doby krátce po střetu. Podle právníka tento postup porušil právo jeho klienta na spravedlivý proces. Odposlechy Janouškovi přitížily, mimo jiné prokázaly, že o sražení ženy věděl. Do telefonu třeba řekl, že mu sražená žena v klíčový okamžik „hodila šipku na kapotu.“

Ke slovu se krátce dostal i sám Janoušek – přiznal svou chybu. Sražené ženě se znovu omluvil a připomněl, že už jí vyplatil odškodné 900 tisíc korun. „Udělal jsem chybu, už dva roky se s tím snažím vypořádat, ale nejde mi to. Vrátit to nemůžu. Snažil jsem se minimalizovat škody, a to i v lidské rovině. Neudělal jsem to úmyslně, kdybych věděl, že jsem někomu ublížil, bezpochyby bych mu pomohl,“ prohlásil před soudem lobbista.

obrázek
Zdroj: ČT24

Janoušek prý ženu neviděl, posudek tvrdí opak

Podle obžaloby narazil lobbista 23. března 2012 v pražské Vyskočilově ulici svým porsche do volva, které řídila jedenapadesátiletá žena. Kolizi neřešil, a když ho rozčilená řidička na následující křižovatce doběhla a postavila se mu před kapotu, srazil ji a ujel. Krátce poté mu policisté v dechu naměřili přes dvě promile alkoholu. Žena se zhruba měsíc a půl léčila v nemocnici s otokem mozku a zlomenými žebry.

Janoušek se původně hájil tvrzením, že ženu ve chvíli střetu neviděl a že ji zřejmě zachytil jen zpětným zrcátkem. Takovou variantu ale vyvrátil revizní znalecký posudek, podle nějž žena stála před pravým předním světlem startujícího auta. „Řidič vozidla porsche zahájil rozjezd v okamžiku, kdy před pravou přední částí byla chodkyně. Po nárazu do chodkyně řidič pokračoval dále se zrychlením,“ konstatoval v dubnu soudní znalec Robert Sedlák. K jinému závěru došli znalci oslovení obhajobou, podle nich stála žena vedle auta.

Vybrané momenty minulosti Romana Janouška:

  • Podnikatel a multimilionář označovaný za lobbistu a pražského kmotra, který podle českých médií v minulosti finančně prosperoval díky nadstandardním vztahům s politiky. Známá je aféra kolem telefonických odposlechů z roku 2007, zveřejněných o pět let později, s jeho blízkým přítelem a někdejším primátorem Prahy Pavlem Bémem, kde se oslovují jako „Mazánek“ a „Kolibřík“.
  • Do světa podnikání vstoupil bývalý číšník v červnu 1993, kdy s Karlem Stejskalem, Josefem Regnerem a Ladislavem Dvořákem založili společnost Medea Real. Na jejích kontech v následujících letech měla skončit část peněz ze zhruba půlmiliardy korun, které stát určil na protidrogové programy. Pavel Bém byl mimochodem před vstupem do politiky známý odborník právě na drogovou problematiku. 
  • V srpnu 2000 se vlastníky Medea Kultur stali Karel Stejskal a Roman Janoušek, každý s podílem 50 procent. V listopadu stejného roku pak založili Stejskal s Janouškem akciovou společnost, z níž po Janouškově odchodu z orgánů společnosti v únoru 2002 vznikla firma Ora Print. Ta získala od VZP zakázku na vydávání časopisu Svět pojištěnce. V roce 2002 uzavřela Medea Kultur s VZP dlouhodobou smlouvu na propagaci s ročním rozpočtem 12 milionů korun.
  • V březnu 2002 se stal místopředsedou představenstva nově založené akciové společnosti Chrisi Praga, která získala o dva roky později 40procentní podíl ve společnosti Tardus, která ve stejném roce získala od magistrátu zakázku na vydávání Listů hlavního města Prahy.
  • V listopadu 2003 svůj podíl ve společnosti Media Kultur Stejskalovi prodal. V červenci 2004 rezignoval na funkci jednatele společnosti Medea Real a prodal svůj podíl Karlu Stejskalovi.
  • Hospodářské noviny v únoru 2009 upozornily, že firmy blízké Janouškovi „mají mimořádné štěstí na lukrativní zakázky od VZP“. Podle deníku jim jen v roce 2008 vyplatila pojišťovna asi 120 milionů korun.
  • Po několika auditech projektu Opencard se zjistilo, že dopravní podnik na projektu nic nevydělává a zisk jde osmi firmám s neznámým majitelem, z nichž minimálně ve dvou (Grand Princ a Chrisi Praga) figuroval v představenstvu Janoušek.
  • Prošetřování aktivit Romana Janouška a kontroverzního podnikatele Ivo Rittiga policii dovedlo k činnosti někdejší šéfky kabinetu Petra Nečase Jany Nagyové (dnes Nečasové).