Ukrajinští lékaři, kteří působí v Česku díky projektu Ukrajina, si musí do roka dodělat aprobační zkoušky. Dohodli se na tom zástupci vlády v demisi a Asociace krajů ČR. Projekt Ukrajina slíbil premiér v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Jenže kraje volají po zachování spolupráce s ukrajinskými lékaři, jen díky nim se prý daří udržet péči v okrajových částech republiky. Projekt Ukrajina by se tak měl v nejbližší době opět rozběhnout.
„Máme tady asi 150 lékařů, kteří by se museli vrátit domů, a tím by byla ohrožena lékařská péče v některých nemocnicích,“ řekl po jednání premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Podle něj je situace nejhorší v Ústeckém a Karlovarském kraji.
„My se v současné době v našich nemocnicích bez ukrajinských lékařů neobejdeme,“ dodala karlovarská hejtmanka a šéfka Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová. Podle ní působí například na interních odděleních, na která jsou pak navázaná další, jako rehabilitace nebo následná péče. V pořadu Události, komentáře zdůraznila, že tito lékaři pracují pod dohledem primářů a bezpečnost pacientů není ohrožena. Bez nich by musely některé nemocnice zavírat oddělení.
Díky projektu Ukrajina nemuseli lékaři předtím, než přišli do Česka a začali samostatně léčit, absolvovat půlroční praxi pod dohledem lékaře a složité odborné zkoušky v češtině.
To ale kritizovaly stavovské komory: podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera projekt ohrožuje zdravotní péči a je v rozporu s právem České republiky i Evropské unie.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek označil za trapné, když premiér před měsícem komorám něco slíbil, a teď to po jednání s kraji mění. „Velmi mě mrzí, že ministerstvo zdravotnictví spoluorganizuje porušování zákona a pravidel EU,“ kritizoval Kubek. Považuje za nepřijatelné, že se po českých nemocnicích pohybují lékaři, u nichž nikdo neprověřil jejich vzdělání a schopnost česky se domluvit s pacientem.
Podle Kubka nyní působí v českém zdravotnicví 144 lékařů ze zahraničí bez jazykových a odborných zkoušek. „Je tu ohrožena bezpečnost českých pacientů. Žádali jseme o jejich seznam a místa, kde pracují, ministerstvo, ale dostali jsme jen jména. Ilegálové nám vadí,“ zdůraznil v pořadu Události, komentáře Kubek.
Úspěšnost u zkoušek je velmi nízká, ministerstvo chystá změnu
Teď si musí lékaři z Ukrajiny dodělat zkoušku do roka. Podle ministra zdravotnictví v demisi Adama Vojtěcha (ANO) byly dokonce případy, že lékař v Česku působil bez zkoušek i osm let.
Podle Vojtěcha se ale české zdravotnictví bez pracovníků ze zahraničí neobejde. Stejný problém řeší i jiné státy, například v Německu chybí asi padesát tisíc zdravotních sester. „Bohužel pracovníky nemáme a migrace ze zahraničí funguje,“ dodal.
Pro sestry projekt Ukrajina pokračuje a pro doktory by se měl opět rozběhnout v nejbližší době. Pro nově příchozí lékaře pak bude platit stejná podmínka: složení aprobační zkoušky do jednoho roku od příchodu do České republiky.
Ministerstvo se chce zaměřit na změnu aprobační zkoušky. „Zkoušející lékaři by měli být lékaři z praxe, třeba primáři z okresních nemocnic. V současné době jsou tam hlavně z akademické sféry,“ dodal ministr. U zkoušek pak uspěje jen asi každý desátý lékař.
Podle prezidenta ČLK Kubka ale tyto zkoušky v loňském roce úspěšně složilo 133 lékařů z Ukrajiny.
