Praha - Letošní volby do Poslanecké sněmovny zatím nejsou vnímány ze zahraničního pohledu nijak ožehavě. V Událostech, komentářích se na tom shodl Erik Best z listu Fleet Sheet a spolupracovnice dánského deníku Politiken Dana Schmidt. Více pozornosti bude zahraničí podle korespondentů přikládat povolební situaci, a to jak otázce další angažovanosti prezidenta Miloše Zemana, tak možné povolební spolupráci levicových stran. Případné partnerství mezi ČSSD a KSČM totiž může podle Besta odehnat z Česka zahraniční investory.
Podle obou novinářů letošním volbám jednotící téma spíše chybí. „Žádné volby nejsou jen o jednom tématu. Kdybych však měla vypíchnout jedno, které se opakuje, tak snad to, že každý slibuje reorganizovat a předělat stát, aby byl daleko lepší,“ myslí si Dana Schmidt, spolupracovnice dánského deníku Politiken.
„Velká témata i vyhrocenější kampaň tady nejsou i kvůli tomu, že v současnosti je u moci dočasná vláda. Nelze se proti ní příliš vymezovat, není to normální situace,“ podotýká Erik Best, novinář a vlastník deníku Fleet Sheet. „Větší zájem ze zahraničí přijde po volbách, kdy všichni budou chtít vědět, jakým způsobem do toho bude chtít vstoupit prezident Zeman a jestli si bude diktovat podmínky.“
Podle Besta, rodilého Američana, nahlížejí Spojené státy na potenciální povolební spolupráci ČSSD a KSČM smířlivě. „Je to vnímáno částečně negativně, ale Američané docela počítají s tím, že tady přetrvávají levicové síly,“ poznamenává novinář. „Každý chápe, že levice je oslabená, když se nebude opírat o komunisty. Někdo tedy nakonec musí přijít a akceptovat je. Bude však problém, když obě velké levicové strany nebudou mít v parlamentu většinu. Dokáže pak ČSSD přesvědčit nějakou třetí stranu, aby šla do vlády, která se bude opírat o KSČM?“
Best nicméně tvrdí, že v případě spolupráce obou stran by zahraniční investoři v Čechách mohli zvažovat své budoucí působení v České republice. „Investoři chtějí vědět, jak to dopadne. Jsme v situaci, kdy někteří z nich uvažují o stažení z České republiky v případě, že by tady byla silně levicová vláda,“ tvrdí Best. „Pokud bude vláda rozkročená mezi levicí a pravicí, bude to možná nejlepší varianta. I když totiž pravice říká, že byznys chce pravicovou vládu, není to tak úplně pravda. I levice má na byznys silné vazby,“ dodává.
Jak se liší česká kampaň? Hesla jsou až primitivní, říká Schmidt
Oba korespondenti nevidí ve způsobu kampaně v České republice a zahraničí zásadní rozdíly. Odlišnosti zde však jsou. „V tom, že se strany snaží prezentovat v co nejlepším světle a každý se snaží vyhrát, není v principu velký rozdíl oproti jiným zemím. To, co však české prostředí odlišuje, je ale úroveň a hesla, která jsou v některých případech až primitivní. Dánské politické vystupování je o něco kultivovanější,“ myslí si Schmidt.
„Největší rozdíl mezi USA a Českem je v tom, že tady nejsou povoleny televizní reklamy, vyjma krátkých spotů pro každou stranu,“ popisuje Best. „V USA povoleny jsou a jsou všude. Kampaně jsou velmi drsné, je za ně utracena obrovská suma peněz. Čeští politici si často stěžují, že jsou jejich slova často vytržena z kontextu, nicméně oproti Americe je to téměř nic.“
„Fundamentální odlišnost vnímám v tom, že Dánové do politiky nejdou kvůli penězům, protože na tom nevydělají,“ tvrdí Schmidt. „Plat členů dánského parlamentu činí okolo 60 tisíc dánských korun a třeba lékaři mají čtyřicet, stejně jako učitelé na gymnáziích. Ten rozdíl je minimální, což se nedá říct o českém prostředí. A pak se to projevuje – poslanci nejsou občanům tak vzdálení, lidé je znají. Vidí třeba politiky jezdit po Kodani na kole nebo nakupovat mléko v supermarketech.“
