Téměř polovina lidí volila Drahoše jen proto, aby nevyhrál Zeman

Pro 47 procent lidí, kteří hlasovali pro Jiřího Drahoše, šlo o protestní volbu, aby nevyhrál Miloš Zeman. Cíl skutečně zvolit na Hrad přímo Drahoše mělo jen 52 procent lidí, kteří mu dali hlas. U Zemana bylo rozložení voličů výrazně jiné. Kvůli tomu, aby se do čela hlavy státu nedostal Drahoš, ho volilo jen 22 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který provedla agentura Kantar TNS pro ČT.

Už od prosince si Miloš Zeman a Jiří Drahoš drželi vyrovnaný podíl voličů. Oběma v průběhu času narůstal počet zcela rozhodnutých, ale ani v týdnu před volbami nikdo z nich nezískal nadpoloviční většinu. Zemanovi voliči v druhém kole měli častěji volbu jasnou už dlouho před prvním kolem. Značná část Drahošových voličů se zase rozhodla po oznámení výsledků prvního kola. V posledních dvou týdnech narostl elektorát o větší podíl Zemanovi než Drahošovi.

Volba kandidátů v druhém kole - vývoj
Zdroj: Kantar TNS

S blížícím se závěrem volby příštího prezidenta ubývalo Zemanovi i Drahošovi nejistějších voličů. Zatímco před prvním kolem by Zemana v případném duelu s Drahošem volilo určitě 30 procent lidí a dalších 14 procent spíše, naopak u Drahoše bylo určitě rozhodnutých 35 procent a spíš se k němu klonilo 13,5 procenta.

V týdnu po prvním kole výrazněji posílila podpora Zemana, rozhodnutých bylo už 34,5 procenta, zatímco podíl rozhodnutých u Drahoše narostl mírně na 36,5 procenta. V uplynulém týdnu pak Zemana chtělo určitě volit 38 procent lidí a spíše pak dalších 7,5 procenta. Drahoše určitě chtělo 41 procent, a dalších pět procent spíše.

Období, kdy došlo k rozhodnutí o volbě pro druhé kolo prezidentské volby
Zdroj: Kantar TNS

Bývalého šéfa Akademie věd podporovali častěji mladí lidé do 40 let, lidé s vyšším vzděláním a z větších měst. Dosavadní prezident nacházel své podporovatele naopak mezi lidmi staršími 50 let, lidmi s nižším vzděláním a z menších měst nebo vesnic.

Mezi oběma kandidáty po celou dobu zůstával výrazný pruh nerozhodných, který stále bránil tomu, aby jeden z nich získal nadpoloviční většinu.

Z posledních dvou týdnů přitom vykazoval větší podíl voličů Zeman – 13 procent z jeho celkového elektorátu, zatímco Drahoš získal za tuto dobu 9,5 procenta voličů. Zemanovi voliči ale byli nejčastěji rozhodnutí už dlouho před prvním kolem letošní volby – konkrétně to bylo 64 procent. Naopak s volbou Drahoše v druhém kole počítalo dlouhodobě jenom 42,5 procenta.

Drahošovi byli více nakloněni voliči dalších nejsilnějších soupeřů

Pro Zemanova vyzyvatele byly zásadní výsledky první kola. Z tohoto momentu totiž pocházelo 37,5 procenta jeho voličů pro druhé kolo. U Zemana to bylo 14,5 procenta. To souvisí mimo jiné s tím, že Drahoš získal významnou část podporovatelů ostatních prezidentských kandidátů.

Největší podíl nakonec Drahoš podle odpovědí z uplynulého týdnu získal mezi voliči Pavla Fischera (81 procent). U dalších tří kandidátů, kteří se umístili za Fischerem, je podíl podobný – u Michala Horáčka 72 procent, u Marka Hilšera 71 procenta a u Mirka Topolánka 73 procent (právě u Topolánka je vidět výrazný nárůst oproti týdnu po prvním kole, kdy se k Drahošovi klonilo pouze 50 procent Topolánkových podporovatelů).

Volební chování v druhém kole podle volby v prvním kole
Zdroj: Kantar TNS

Všichni čtyři neúspěšní kandidáti osobně po prvním kole vyjádřili podporu Drahošovi a někteří ho v další kampani podpořili i osobní účastí. Z voličů této čtveřice se k Zemanovi klonil největší podíl u Horáčka – 18,5 procenta. Nejméně to bylo u Topolánka – 10,5 procenta. U voličů dalších kandidátů – Jiřího Hynka, Petra Hanniga a Vratislava Kulhánka – pak byla větší podpora vyjádřena Zemanovi – 52 procenta.

Podle průzkumu ale docházelo ke změnám i přímo mezi voliči Zemana a Drahoše. Z těch, kteří své kandidáty volili v prvním kole, je v druhém kole chtělo shodně volit už jenom 89,5 procenta. Část řekla, že nepůjde volit nebo neví, část ale přešla k soupeři.

U nevoličů z prvního kola pak vykazoval větší podporu Zeman – 25 procent, zatímco pro Drahoše bylo 15 procent. Dalších šest procent ještě nevědělo, zatímco polovina nevoličů neměla v úmyslu jít volit ani v druhém kole.

Podle zpracovatele průzkumu Pavla Ranochy Zemanovi pomohli k vítězství zejména jeho voliči v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, kteří přispěli k celkovému nárůstu účasti na 66,6 procenta v porovnání s prvním volebním kolem. Zemana volily i čtyři pětiny podporovatelů KSČM a SPD, v menší míře pak také voliči ANO, kteří se k hnutí přiklonili od sociální demokracie.

  • Výzkum realizovala společnost Kantar TNS pro Českou televizi. Sběr posledních dat probíhal ve dnech 22. 1. až 25. 1. 2018 na vzorku 1500 respondentů. Vzorek odráží základní sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Sběr probíhal telefonicky (CATI). Pro volbu kandidáta v druhém kole činí vzorek 1156 respondentů, kteří deklarovali, že se určitě nebo spíš druhého kola zúčastní. Data pro graf období, kdy došlo k rozhodnutí o volbě, vychází ze vzorku 1060 respondentů.
  • Statistická odchylka se pohybuje od +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává 5 % respondentů, až +/- 3,3 procentní body u postojů, které zastává 50 % respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 1 hhodinou

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 11 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 12 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 12 hhodinami
Načítání...