Praha – Bratrská jednota baptistů (BJB), ke které se v Česku hlásí kolem tří tisíc lidí, nejspíš od státu nepřijme finanční náhradu v rámci církevních restitucí. Baptisté mají nárok na 227 milionů korun, na nedávném sjezdu si ale schválili, že peníze od státu žádat nebudou.
„To jsme takto odhlasovali. Nepřipojujeme se k podpisu smlouvy,“ sdělil předseda Výkonného výboru BJB Milan Kern. Ministerstvo kultury nedávno rozeslalo církvím smlouvy, díky kterým může vyplácení kompenzací začít. Církve je mají podepsat do konce září. Pokud tak baptisté neučiní, zůstanou peníze státu.
Část českých baptistů proti církevním restitucím v prohlášení protestovala už na konci roku. „Vždyť už pouhé uvažování o přijetí těchto prostředků způsobilo rozsáhlé zlo v podobě nejhoršího vnímání církví naprostou většinou obyvatel v novodobé historii naší země,“ napsali členové sboru BJB na webu.
Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml uvedl, že o záměru baptistů ví. „Trošku mě to překvapilo, když nám o tom bratr předseda říkal, že se nepřipojí podpisem,“ řekl. Ostatní církve peníze i majetek zřejmě přijmou. Podle informací ministerstva financí by měly být první kompenzace vyplaceny na přelomu listopadu a prosince.
Díky inflaci může církev získat i přes 90 miliard korun
Církve podle schváleného zákona od státu dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim bude také vyplaceno celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
Jenže částka vyplacená církvím se může zvýšit i o několik desítek miliard. Vše záleží na inflaci – pokud bude v příštích 30 letech inflace v průměru kolem dvou procent, zaplatí stát církvím v úhrnu 79 miliard korun. V případě, že by byla inflace v průměru stejná jako v minulých patnácti letech, tedy 3,15 procenta, vyplatí stát dokonce 92 miliard. A právě to se nelíbí opozici. „Ve chvíli, kdy stát říká důchodcům, že není možné zvyšovat penze o inflaci, tak to samé měl říct i církvím,“ kritizuje to šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. Vládní koalice naopak považuje inflační zhodnocování výplat církvím za výhodné. „Tady si stát fakticky půjčuje za majetek, který nevydává. Když si od kohokoliv půjčujete peníze, tak inflační zhodnocení je absolutní minimum,“ myslí si předseda poslanců ODS Marek Benda.
Právě kvůli výši částky, kterou by měla vláda vyplatit církvím, podaly Věci veřejné tento týden ústavní stížnost. Restituce jsou podle nich „neodůvodněný štědrý dar církvím“. Tvrdí, že církvím vrací majetek podle neprůhledných parametrů a že finanční náhrada je diskriminační vůči ostatním restituentům. V ústavní stížnosti VV navrhly kromě zrušení zákona také například odložení jeho účinnosti tak, aby stát nemohl do konečného rozhodnutí majetek podle normy vydávat. Norma je účinná od letošního roku.
