Míříte letos na dovolenou autem? Tady jsou některé změny a novinky

Nahrávám video

V Česku pomalu začíná sezona letních dovolených. Loni vyrazilo nejvíc Čechů do Chorvatska, počet turistů se přehoupl přes 800 tisíc. Část z nich míří na jih Evropy autem, i letos se ale řidiči musí připravit na některé změny předpisů a pravidel. Mění se třeba označení pohonných hmot na čerpacích stanicích. Čechy cestující do Chorvatska také čekají dražší dálnice a na některých místech i výrazná dopravní omezení. Novinky v pondělí představil Ústřední automotoklub (ÚAMK).

Už při cestě po Česku by se řidiči mířící na jih měli obrnit trpělivostí, na dálnici D1 se totiž opravuje celkem sedm úseku. Během prázdnin se navíc počítá s tím, že bude zavřeno až devět úseků. Ten, kdo volí cestu přes České Budějovice a Linec, zase musí počítat s dostavbou dálnice D3 na jihu Čech. 

Dopravní komplikace na českých silnicích
Zdroj: ČT24

„Když se podíváme do Rakouska, tak od Mikulova směrem na Vídeň se staví dálnice A5 (v úseku Poysdorf–Schrick). Další komplikace pak čekají v samotné Vídni, kde se opravuje část mostu a rychlost je v místě omezena na 60 km/hod, hlavně v dopravní špičce se proto očekávají komplikace,“ upozorňoval ve Studiu 6 mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka. 

Ve Slovinsku se zase dostavuje úsek dálnice A4 z Ptuje až na hraniční přechod Macelj, i tam musí řidiči počítat se zdržením. Už tradičně pak bývají zácpy také okolo chorvatské metropole Záhřebu.

Petr Vomáčka také upozorňoval, že je ideální na dovolenou vyrazit už v pátek ráno, případně ve čtvrtek či v neděli. „Rozhodně nelze doporučit sobotu, když už - tak až v odpoledních hodinách.“ Kritické pro cesty budou hlavně soboty v červenci i srpnu. Vůbec nejhorší dobou má být období víkend na přelomu července a srpna (28.–30. 7), kdy začínají prázdniny ve velké části Německa.

Nahrávám video

Vedle dopravních uzavírek mohou při cestě na dovolenou znamenat další zdržení i hraniční kontroly, které byly nedávno zavedeny mezi Chorvatskem a Slovinskem. V minulých měsících tam byly i několikahodinové fronty, pak se od kontrol částečně upustilo. „Na slovinsko-chorvatských hranicích jsou kontroly namátkové, dle toho, jak daný policista vyhodnotí situaci,“ vysvětloval ve Studiu 6 Petr Vomáčka. 

Kontroly jsou ale i mezi Rakouskem a Maďarskem či mezi Rakouskem a Německem: „Mezi Rakouskem a Maďarskem na menších hraničních přechodech jsou kontroly důkladné, od každého řidiče i člena posádky chtějí celníci doklad,“ upozorňuje mluvčí ÚAMK.

V Rakousku přibude úsekových měření

V letošním roce se mění značení pohonných hmot na čerpacích stanicích. Nafta bude postupně nově označována písmenem B a číslem ve čtverci. Benzin bude v kroužku a bude mít označení E. Alternativní a ekologická paliva budou mít svoji zkratku v kosočtverci. To vše má pomoci zjednodušit orientaci řidičů na čerpacích stanicích v zahraničí.

Na čerpacích stanicích se mění označení pohonných hmot
Zdroj: ČT24

Změny doznaly také dopravní předpisy a sankce v některých zemích. Třeba při jízdě přes Rakousko přibude úsekových měření rychlosti. Radary navíc nově změří nejen rychlost, ale zaznamenají třeba i telefonování bez sady hands-free. Zákaz řízení pak hrozí i za překročení povolené rychlosti v některých speciálních zónách a kvůli špatnému technickému stavu mohou policisté odebrat registrační značky a vyměřit pokutu až pět tisíc eur .

Naopak se zmírnilo nařízení ohledně reflexních vest: nově už ji musí mít povinně pouze řidič, pro ostatní členy posádky je jen doporučená.

Nahrávám video

V Chorvatsku hrozí za nevyplnění formuláře o dopravní nehodě sankce 5000 kun, za neodebrání účtenky v obchodě pak 200 až 2000 kun. Za jízdu pod vlivem léků, nebo když je řidič unavený, zase může policie na několik dní zakázat jízdu. 

„Pokud někdo míří autem do Francie, tak v Paříži nebo v Lyonu musí mít řidiči ekologickou plaketu. Pro motorkáře jsou povinné rukavice nebo reflexní prvky na helmu,“ upozorňuje na další změny Petr Vomáčka. 

Varuje také, že v některých zemích si řidiči v autě nezapálí cigaretu, pokud uvnitř vezou dítě: to je třeba příklad Itálie, Velké Británie či Kypru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled