Zpřísněné kontroly na vnějších hranicích Schengenu trvají jen týden a Chorvatsko se už vrací k dřívějším postupům. Velikonoční provoz totiž na hraniční přechody se Slovinskem přinesl několikakilometrové kolony, píše agentura AFP. Chorvatsko nyní očekává, že jeho soused rovněž od plošných kontrol upustí.
Od 7. dubna mají úředníci na obou stranách hranic unijní zóny volného pohybu systematicky prověřovat a s odpovídajícími databázemi srovnávat doklady všech osob. S opatřením přišla Evropská komise po pařížských atentátech z konce roku 2015 jakožto s nástrojem pro zachycení přijíždějících či odjíždějících radikálů.
Ihned po jeho zavedení nastaly problémy na chorvatsko-slovinských hranicích, kde kamiony a autobusy čekaly i více než dvě hodiny. Se začátkem velikonočního víkendu pak přišel očekávaný kolaps. Chorvatský autoklub informoval o kolonách dlouhých několik kilometrů a několikahodinovém čekání na přechodu Bregana na trase mezi Záhřebem a Lublaní.
Nařízení Evropské komise ale umožňuje návrat k cíleným kontrolám v případě „příliš velkých prostojů na hranicích“. Chorvatsko, které je členem EU, avšak ne Schengenu, této možnosti ve čtvrtek využilo. Chorvatský premiér Andrej Plenković prý nyní od Slovinska očekává to samé.
„Nevidím žádný bezpečnostní důvod, proč bychom se nemohli vrátit na úroveň (kontrol), která platila před 7. dubnem,“ řekl Plenković. Do té doby se u občanů schengenského prostoru pouze ověřovala pravost dokladů totožnosti.
Jeho slovinský protějšek Miro Cerar minulý týden označil vzniklé kolony za „neúnosné“ a vyjádřil záměr „co možná nejdříve předložit Evropské komisi návrhy na adekvátní úpravu postupů“.
Chorvatský premiér navíc zmiňoval negativní dopady, které přísnější hraniční kontroly mají na chorvatskou ekonomiku. Jeho země loni přijala 13,8 milionu zahraničních turistů. Začlenění Chorvatska do Schengenu nyní komplikuje uprchlická krize.
